Záznam z jednání bankovní rady ČNB o otázkách finanční stability dne 11. září 2025

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler

Nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability a restrukturalizace k nastavení sazby. Posun ekonomiky v růstové fázi finančního cyklu zpomalil a další růst bude s vysokou pravděpodobností pouze mírný. Vývoj je i nadále tažen zejména čistými novými úvěry domácnostem a cenami obytných nemovitostí. Úvěrová aktivita setrvává v poměru k příjmům domácností a nefinančních podniků poblíž dlouhodobých průměrů a na ročním výhledu signalizuje běžnou úroveň přijímání nových cyklických rizik. Odhad sazby rezervy potřebné ke krytí neočekávaných cyklických úvěrových ztrát a vlivu nárůstu rizikových vah se oproti předchozímu vyhodnocení mírně snížil na hodnotu 1,3 %. Příznivě na něj působil očekávaný vývoj ekonomické aktivity, který snížil úvěrová rizika na výhledu. Úroveň dříve přijatých úvěrových rizik v bilancích bank je relativně stabilní, úvěrové standardy nově poskytovaných úvěrů se výrazně neuvolňují, a proto sekce doporučila zachování sazby na stávající úrovni 1,25 %.

Členové bankovní rady se v návazné diskusi shodli, že finanční cyklus se nachází v růstové fázi tažené zejména vývojem na hypotečním trhu. Nedochází přitom k růstu nově přijímaných cyklických systémových rizik nad obvyklé úrovně. Stávající sazba tak odpovídá současné pozici ekonomiky ve finančním cyklu a jejímu dalšímu očekávanému vývoji.

E. Zamrazilová uvedla, že neshledává důvody pro změnu nastavení sazby. V nejbližším období neočekává zvýšení úvěrové aktivity nefinančních podniků a s ohledem na vysoké ceny obytných nemovitostí a související nižší dostupnost hypotečních úvěrů ani výrazné zrychlení hypotečního trhu. Pravděpodobnost materializace rizik vidí jako nízkou i vzhledem k příznivé prognóze vývoje nezaměstnanosti. Připomněla strukturu podnikového financování, v níž mají významnou roli nebankovní a zahraniční zdroje financování. V situaci, ve které se domácí banky podílejí na dluhovém financování nefinančních podniků jen z třetiny a významná část je v EUR, dochází k výraznému oslabování měnově-politického úvěrového kanálu.

J. Frait souhlasil s návrhem sekce sazbu neměnit. Uvedl však, že pozoruje mírný nárůst nových cyklických rizik a připustil, že na ne příliš vzdáleném horizontu by mohlo dojít k debatě ohledně zvýšení sazby, i když ze současných dat potřeba takové debaty nemusí být zjevná. I z toho důvodu, že za velmi nízkou mírou selhání v privátním sektoru stojí již po delší dobu v nemalé míře vysoce podpůrné fiskální politiky. Vyjádřil obavu z globálního podceňování finančních rizik, poněvadž série nepříznivých ekonomických a geopolitických šoků z posledních let doposud neměla zásadní dopad na stabilitu finančního sektoru. To může přispívat k nižší citlivosti trhů vůči rizikům, kterou podporují očekávání, že v případě materializace rizik razantně zasáhnou vlády a centrální banky.

J. Seidler souhlasil s ponecháním sazby na stávající úrovni. Zmínil, že data za letošní první a druhé čtvrtletí ukazují na zpomalování finančního cyklu spíše z technických důvodů a předběžné údaje za třetí čtvrtletí naopak naznačují opětovné zrychlování. Zdůraznil, že růst indikátoru finančního cyklu byl nadále tažen hlavně domácnostmi, u kterých by zvyšování sazby nevedlo k reálnému brzdění finančního cyklu kvůli nízkým rizikovým vahám hypotečních expozic bank. Naopak by spíše tlumilo úvěrovou aktivitu nefinančních podniků, kde převládá nižší dynamika. Jako jeden z argumentů, proč není zapotřebí sazbu zvyšovat, uvedl, že ve vztahu k příjmům sektorů se aktivita na úvěrovém trhu nachází blízko dlouhodobého průměru. Pozitivně také vnímá stále trvající velmi nízkou materializaci úvěrových rizik. Dynamický vývoj dluhopisového financování nefinančních podniků v posledních čtvrtletích a jeho vliv na finanční cyklus je podle něj třeba dále analyzovat.

J. Kubíček souhlasil s ponecháním sazby na stávající úrovni. Zaujal jej pokles podílu nových cizoměnových bankovních úvěrů nefinančním podnikům. Dále uvedl, že již delší dobu rostou úvěry domácnostem na spotřebu meziročně o 10 a více procent. Tento úvěrový segment se tak stává významnějším a zvyšuje cyklická rizika. Nicméně kvůli jeho malé váze stále ještě nedochází k podstatnému ovlivňování indikátoru finančního cyklu. Dotkl se problematiky vlivu rizikových vah úvěrových expozic a regulatorních změn CRR3 na výsledek kvantitativních metod používaných ke stanovení sazby.

K. Kubelková souhlasila s návrhem sekce. Uvedla, že z podkladových analýz jednoznačně vyplývá, že sazbu není třeba měnit. Konstatovala, že současná výše se projevuje jako efektivní a cyklická systémová rizika se nezvyšují. Také metody využívané ke stanovení sazby hovoří pro její stabilitu, ať už se jedná o odhad složek neočekávaných cyklických úvěrových ztrát a nárůstu rizikových vah či indikátor finančního cyklu. Dále zmínila, že bankovní rada jedná o nastavení sazby čtyřikrát ročně, takže se neobává rizika opožděné či nedostatečné reakce ČNB. V závěru zdůraznila, že současné nastavení nemá negativní dopad na úvěrování reálné ekonomiky.

J. Procházka souhlasil s ponecháním sazby na stávající úrovni. Pozitivně komentoval vývoj měr selhání v soukromém nefinančním sektoru. Uvedl, že hypoteční trh jako velmi ziskový segment bude dle signálů z trhu nejspíš i nadále rychle růst. Připojil se také k diskusi o roli dluhopisového financování nefinančních podniků a očekává pokračování jeho dynamického růstu i ve druhé polovině roku.

A. Michl k návrhu nevyjádřil další připomínky.

V závěru jednání bankovní rada rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na úrovni 1,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Zapsal: Jiří Gregor, sekce finanční stability a restrukturalizace