Výzkumné priority ČNB (2026–2028)

Zkoumání změn v inflační dynamice a ve strukturálních trendech a jejich vlivu na transmisi měnové politiky a na podobu rámce měnové politiky, včetně dopadů na rozvahu centrální banky.

Aktuální výzkumné otázky na rok 2026:

• Jak ovlivňují transmisi měnové politiky v malé otevřené ekonomice úvěrová euroizace, zahraniční vlastnictví finančních institucí a obchodní vazby na různorodé a měnící se okruhy obchodních partnerů?
• Jak se po roce 2020 změnila interakce mezi fiskální a měnovou politikou a jak tyto změny ovlivňují transmisi měnové politiky, perzistenci inflace a volatilitu produktu?
• Jakou roli hrají změny produktivity a vývoj na trhu práce v transmisním mechanismu měnové politiky?
• Jak se po roce 2020 vyvíjejí klíčové dlouhodobé strukturální veličiny relevantní pro měnovou politiku – potenciální produkt, NAIRU, trend reálné apreciace a přirozená úroková míra (r*)?
• Jak se v prostředí vysoké inflace a adaptivních očekávání formují a aktualizují inflační očekávání, jak je ovlivňuje měnová politika a do jaké míry se změnila cenotvorba po inflační epizodě let 2021–2023?

Rozvoj modelového a predikčního aparátu banky s cílem zlepšit kvalitu analýz a komunikace měnové i makroobezřetnostní politiky. Důraz je kladen na inovaci modelů, integraci nových datových zdrojů a vyšší konzistenci napříč predikčními rámci.

Aktuální výzkumné otázky na rok 2026:

• Jak lze v semistrukturálních modelech věrohodně modelovat tvorbu očekávání tak, aby byl přesně zachycen kanál očekávání transmisního mechanismu měnové politiky?
• Jak vhodně začlenit finanční sektor (úvěrové zprostředkování) a trh bydlení do semistrukturálních modelů, aby zachycovaly úvěrový kanál a kanál bohatství v transmisi měnové politiky?
• Jak nejlépe modelovat zahraniční poptávku, mezinárodní obchod, konkurenceschopnost a produktivitu v semistrukturálních modelech, včetně rozlišení klíčových sektorů ekonomiky (např. průmysl vs. služby)?
• Jak nejlépe začlenit fiskální politiku do semistrukturálních modelů tak, aby přesně zachycovaly dopady fiskálního impulzu, změn daní a dalších diskrečních opatření?
• Jak zajistit střednědobou stabilitu ekonometrických semistrukturálních modelů?
• Jak empiricky ověřit a kalibrovat semistrukturální modely, včetně testování stability parametrů a identifikace možných strukturálních zlomů?

Analýza rizik a zranitelností v bankovním i nebankovním sektoru a hodnocení politik zaměřených na posilování odolnosti finančního systému.

Aktuální výzkumné otázky na rok 2026:

• Jak fungují nástroje makroobezřetnostní politiky v prostředí vysokých úrokových sazeb a kvantitativního utahování, včetně možných nelinearit a vedlejších účinků?
• Jak jsou investiční fondy a jiné nebankovní finanční instituce vystaveny šokům a jakými kanály se mohou jejich zranitelnosti přenášet do bank a klíčových finančních trhů?
• Jak se mění volba způsobu financování firem (bankovní úvěr vs. tržní financování, úvěry v cizí měně či financování navázané na euro) a jaké to má důsledky pro rizika spojená s refinancováním a likviditou?
• Jak finanční trhy reagují na nové rámce politik finanční stability a jak se jim přizpůsobují? Jaké z toho plynou dopady pro finanční stabilitu?

Analýza vývoje na trhu bydlení a úvěrových trzích, odolnosti dlužníků a vhodných reakcí měnové politiky na nerovnováhy na trhu bydlení.

Aktuální výzkumné otázky na rok 2026:

• Jaké faktory stojí za dlouhodobým růstem cen rezidenčních nemovitostí v Česku a jaké jsou jejich relativní příspěvky?
• Jak refinanční omezení a struktura hypotečních produktů ovlivňují schopnost domácností absorbovat vyšší úrokové sazby a jak tím mění transmisní mechanismus měnové politiky?
• Jak změny produktivity a strukturální nerovnováhy – včetně role zahraničního vlastnictví – formují zranitelnost jednotlivých sektorů a ovlivňují přerozdělování práce a kapitálu v české ekonomice?
• Jak mohou hedonické indexy cen nemovitostí zlepšit analýzu dynamiky trhu bydlení, včetně dopadů na měnovou politiku a finanční stabilitu?
• Jaké je rovnovážné tempo růstu cen rezidenčních nemovitostí a jaká je optimální reakce měnové politiky na jejich cyklické výkyvy?
• Zlepšila by úprava váhy cen nemovitostí ve spotřebním koši proticyklické působení měnové politiky?

Jak se externí šoky, geopolitické změny a globální finanční cyklus přenášejí do české ekonomiky a jak ovlivňují transmisi měnové politiky a finanční stabilitu, včetně rizik spojených s klimatickou a transformační politikou.

Aktuální výzkumné otázky na rok 2026:

• Jak silné jsou spillover efekty politik zahraničních centrálních bank (zejména ECB a Fedu) na finanční podmínky českých firem, jejich investice a očekávání?
• Jak geopolitická rizika a geografická blízkost ovlivňují kapitálové toky, vývoj směnného kurzu a podmínky externího financování české ekonomiky?
• Do jaké míry ovlivňuje globální finanční cyklus české finanční trhy a jak může zesilovat či tlumit dopady externích šoků?
• Jakou roli hraje směnný kurz v transmisním mechanismu měnové politiky a jak ovlivňuje vývoj reálné ekonomiky? Změnila se síla přenosu změn kurzu do domácích cen?

Rozvoj využití umělé inteligence a datových přístupů v měnové politice, makroobezřetnostní politice, dohledu a tržní infrastruktuře – od plateb a digitálních forem peněz až po provozní rámec a rozvahu ČNB.

Aktuální výzkumné otázky na rok 2026:

• V jakých oblastech může umělá inteligence přinést výsledky s dostatečnou výzkumnou hodnotou – například v predikci nebo pokročilém zpracování dokumentů – a to při zachování transparentnosti, reprodukovatelnosti a přísných standardů hodnocení?
• Jak technologické změny a přijímání AI ovlivní trh práce, inflační očekávání a dlouhodobou odolnost ekonomiky?
• Jak se vyvíjí rozvahy a operační rámce centrálních bank a jaké to má dopady na implementaci měnové politiky?