Jan Brůha
V tomto článku porovnávám vybrané techniky, které mohou být použity na řešení strukturálních makroekonomických modelů s dopředu hledícími očekáváními, které zahrnují nulovou dolní hranici úrokových sazeb jako jedinou nelinearitu. Používám stylizované teoretické modely s dopředu hledícími očekáváními, abych porovnal různé techniky řešení, co se týče implikací pro impulzní odezvy, pro dopady opatření typu "forward guidance" a pro velikost fiskálních multiplikátorů, a porovnávám také přesnost řešení. Vyvracím nedávná tvrzení v odborné literatuře, že různé metody řešení poskytují identické výsledky. Ukazuji, že různá řešení jsou ekvivalentní, pouze pokud omezení na nulovou dolní hranici sazeb váže jejich trajektorii pro více než jedno období, jinak mohou mít různé techniky řešení rozdílné implikace. Velké efekty forward guidance a vysoké fiskální multiplikátory při nulových úrokových sazbách jsou přítomny zejména pro některá řešení založená na "stínových" šocích. Na druhou stranu, řešení založená na nelineárních deterministických systémech a řešení pomocí příležitostně trvajících omezení poskytují pouze malé efekty "forward guidance" a fiskální multiplikátory, které nejsou v prostředí nulových sazeb výrazně vyšší než v normálních časech. Tyto dva přístupy k řešení se také ukazují jako nejpřesnější.
JEL kódy: C53, E37, E47, E52, E63
Klíčová slova: fiskální multiplikátor, “forward guidance“, metody řešení, nulová dolní hranice úrokových sazeb
Vydáno: prosinec 2015
Ke stažení: CNB WP 13/2015 (pdf, 437 kB)