K aplikaci nařízení IFR na investiční společnosti poskytující investiční služby
Shrnutí stanoviska
Investiční společnosti zohledňují rizika související s případným poskytováním investičních služeb v kapitálu založeném na fixních režijních nákladech podle čl. 13 IFR ve spojení s § 30 odst. 1 ZISIF. Výpočet kapitálového požadavku podle K-faktorů se na investiční společnost neuplatní.
Odůvodnění
Z ustanovení § 30 odst. 1 a 3 ZISIF vyplývá, že investiční společnost průběžně udržuje kapitál nejméně na úrovni vyšší z hodnot (i) kapitálový požadavek na základě fixních režijních nákladů podle čl. 13 IFR a (ii) požadavek na počáteční kapitál podle § 29 ZISIF. Z ustanovení ZISIF ani unijního práva neplyne investiční společnosti povinnost stanovovat kapitálový požadavek na základě K-faktorů. ČNB není oprávněna stanovit investiční společnosti dodatečný kapitálový požadavek (add-on), na rozdíl od oprávnění stanovit dodatečný kapitálový požadavek obchodníkovi s cennými papíry (§ 137a ZPKT).
Investičním společnostem s povolením vykonávat jednu nebo vícero činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF, tj. poskytovat vybrané investiční služby, navíc ukládá § 33 odst. 1 ZISIF povinnost přiměřeně splňovat stejné předpoklady, jaké musí plnit obchodník s cennými papíry při stejné činnosti, mj. zavedení pravidel obezřetného poskytování investičních služeb.
Může být sporné, zda mezi tyto předpoklady patří i splnění požadavků na kapitálovou přiměřenost. Pokud by tomu tak mělo být, odkazoval by § 33 odst. 1 ZISIF i na kapitálové požadavky podle K-faktorů v souladu s IFR. Takový výklad však není správný, protože
- § 33 odst. 1 ZISIF je transpoziční ustanovení – transponuje čl. 6 odst. 6 AIFMD a čl. 6 odst. 4 UCITS. Tyto směrnice odkazují pouze na vybraná ustanovení MiFID II (zejména čl. 15, 16, 24 a 25), přičemž požadavky na kapitálovou přiměřenost mezi nimi nejsou uvedené,
- český zákonodárce v minulosti povinnost dodržovat kapitálovou přiměřenost investičním společnostem výslovně uložil – viz § 33 odst. 1 písm. b) ZISIF ve znění před novelou č. 96/2022 Sb. Tuto povinnost ale novelou č. 96/2022 Sb. zrušil s odůvodněním, že ji unijní právo nevyžaduje. Důvodová zpráva tehdy uváděla: „Právo EU nevyžaduje, aby investiční společnosti poskytující investiční služby držely kapitálové požadavky obdobně jako obchodníci s cennými papíry, proto se navrhuje tuto národní úpravu zrušit.“.
Eurokonformní výklad je přitom pro výklad transpozičních ustanovení zásadní – srov. judikaturu Soudního dvora EU (C-106/89 Marleasing nebo C-14/83 von Colson). Zde je eurokonformní výklad v souladu s výkladem historickým a teleologickým a při pochybách o výkladu jazykovém musí převážit.
Ustanovení IFR se na investiční společnosti uplatní jen v rozsahu, v jakém na ně český zákon výslovně odkazuje. Jediným relevantním odkazem v oblasti kapitálových požadavků je odkaz na čl. 13 IFR (fixní režijní náklady) uvedený v § 30 odst. 1 ZISIF.
Rizika plynoucí z výkonu jedné nebo vícero investičních služeb, tedy činností podle § 11 odst. c) až f) ZISIF, jsou kryta požadavky na kapitál podle § 29 až 32 ZISIF, přičemž další dodatečné kapitálové požadavky na investiční společnosti vykonávající tyto činnosti ZISIF neklade.