K institutu kvalifikovaného investora v kontextu správy podle § 15 ZISIF

Shrnutí stanoviska

Pro posouzení znaku plurality investorů, nezbytného ke zvážení nutnosti registrace správce podle § 15 ZISIF, není výše investovaných peněžních prostředků rozhodná. Při posouzení naplnění znaku „shromažďování prostředků od veřejnosti“ se za veřejnost nepovažují osoby, jejichž investice nebo vklad přesahuje ekvivalent 125 000 EUR a u kterých lze předpokládat znalost rizik spojených s investováním.

Profesionálního zákazníka (vč. profesionálního zákazníka na žádost) ve smyslu ZPKT nelze považovat za investora, který nemusí plnit podmínky § 15 odst. 4 a 5 ZISIF.

Pro účely posouzení splnění limitu minimální investované částky ve výši alespoň 125 000 EUR se zohledňuje celková výše peněžních prostředků investovaná jedním investorem u jednoho správce podle § 15 ZISIF.

Odůvodnění

1. K posuzování kvalitativního kritéria naplnění znaku pokoutného fondu kolektivního investování „shromažďování prostředků od veřejnosti“

Pro posouzení naplnění znaků kolektivního investování není rozhodná výše investovaných prostředků od jednoho investora.^[1] Pokud jsou znaky kolektivního investování naplněny, je nutné, aby se správce buď registroval jako správce podle § 15 ZISIF nebo požádal o povolení k činnosti investiční společnosti (nebo samosprávného investičního fondu) podle ZISIF.^[2]

Povinnost registrace podle § 15 ZISIF mají osoby, které vykonávají správu majetku způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičních fondů podle ZISIF, ale nemají povolení podle ZISIF. Jedním ze znaků rozhodných pro vyhodnocení povinnosti registrace podle § 15 ZISIF je shromažďování majetku od více investorů (tzv. pluralita investorů). Znak plurality investorů předpokládá shromáždění majetku alespoň od dvou investorů. Pluralita však bude přítomna i v případech, kdy byl majetek shromážděný od jediného investora, avšak současně byly umožněny investice dalších investorů anebo tento jeden investor sám shromáždil majetek od více osob^[3]. Pro naplnění tohoto znaku naopak není výše investovaných peněžních prostředků od jednoho investora podstatná.

Správce podle § 15 ZISIF není oprávněn shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti a ani veřejnost s nabídkou oslovovat.^[4] U posouzení, zda se jedná o shromažďování od veřejnosti, či nikoli, již výše investovaných peněžních prostředků jedním z posuzovaných kritérií je^[5]. Ke shromažďování prostředků od veřejnosti dochází v případě, že je osloveno celkem více než 20 osob (nepočítaje v to kvalifikované investory).

Za kvalifikovaného investora se pro účely správy majetku podle § 15 ZISIF považuje investor, který prostřednictvím jednoho správce podle § 15 ZISIF investuje peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci odpovídající částce ve výši alespoň 125 000 EUR a o němž se správce podle § 15 ZISIF může na základě informací získaných od investora, obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) ZPKT, důvodně domnívat, že tato investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic, a investor tyto skutečnosti písemně potvrdí [§ 15 odst. 4 písm. b) a c) ZISIF].

2. K institutu profesionálního zákazníka na žádost podle § 2b ZPKT v kontextu vymezení investorů v § 15 ZISIF

ZPKT především rozlišuje profesionální zákazníky ze zákona (§ 2a ZPKT) a na žádost (§ 2b ZPKT). Skutečnost, že má zákazník dle ZPKT status profesionálního zákazníka, nelze ovšem plně ztotožnit s tím, že je dle ZISIF kvalifikovaným investorem. Profesionální zákazníci ze zákona se dle ZPKT považují za profesionální zákazníky vždy ke všem investičním nástrojům (ledaže se s obchodníkem s cennými papíry dohodnou jinak podle § 2a odst. 3 ZPKT). Proto platí, že i v případě definice kvalifikovaného investora dle ZISIF jsou tito profesionální zákazníci upraveni v ustanovení § 272 odst. 1 písm. a) a b) ZISIF „bezpodmínečně“ jako kvalifikovaní investoři.   

Profesionální zákazníci na žádost naopak musí v žádosti adresované obchodníkovi s cennými papíry vymezit, ve vztahu ke kterým nástrojům mají zájem být považováni za profesionální zákazníky (§ 2b odst. 2 ZPKT) a musí splnit i další podmínky. Z toho plyne, že třetí osoba je nemůže bez dalšího považovat za profesionální zákazníky, tato „profesionalita“ se totiž uplatní jen ve vztahu ke konkrétnímu obchodníkovi s cennými papíry. Třetí osoba může takové zákazníky oslovit právě tak, že osloví obchodníky s cennými papíry a požádá je, aby předali určitou nabídku těm zákazníkům, které ve vztahu k nabízeným nástrojům považují za profesionální zákazníky. Tomuto přístupu odpovídá právě i úprava kvalifikovaného investora podle § 272 odst. 1 písm. g) ZISIF, kdy pokud je zákazník ve vztahu k investicím do fondu kvalifikovaných investorů podle obchodníka s cennými papíry profesionálním zákazníkem (tj. profesionálním zákazníkem na žádost podle § 2b ZPKT, resp. obdobného zahraničního předpisu), může být takový zákazník obchodníka s cennými papíry prostřednictvím něj být oslovován s nabídkou k investicím do takového fondu.

V případě správy podle § 15 ZISIF však ani tento postup nepřipadá v úvahu, resp. vzhledem k speciálnímu vymezení způsobilých investorů v § 15 odst. 4 a 5 musí i profesionální zákazník splnit tam uvedené podmínky a status profesionálního investora není podstatný.  

3. K přípustnosti splnění zákonem požadované minimální investované částky ve výši alespoň 125 000 EUR prostřednictvím sčítání investic učiněných do více zařízení

Pro posouzení nutnosti registrace správce majetku podle § 15 ZISIF není výše investovaných prostředků jedním investorem rozhodná. V případě investování prostřednictvím správce podle § 15 ZISIF je pro posouzení minimálního limitu 125 000 EUR rozhodná celková výše peněžních prostředků investovaných jedním investorem u jednoho správce, obdobně jako ve vymezení kvalifikovaných investorů v § 272 ZISIF.^[6]

---------

[1] Pro posouzení naplnění znaku „shromažďování prostředků od veřejnosti“ odkazujeme zejména na zveřejněná stanoviska ČNB Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním (§ 15 ZISIF), Pokoutné fondy kolektivního investování (§ 98 ZISIF) a Pojem ,,veřejnost‘‘ v předpisech na finančním trhu.

[2] V určitých případech je takové povolení nutné, pokud by objem spravovaného majetku přesahoval 100, případně 500 mil. EUR (registrace podle § 15 ZISIF v takových situacích nepostačuje). 

[3] Viz stanovisko Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním (§ 15 ZISIF), kapitola II, k písm. d).

[4] Za oslovení veřejnosti lze považovat i uveřejnění informací o možnosti investování na webu správce.

[5] Viz stanovisko Pojem ,,veřejnost‘‘ v předpisech na finančním trhu, kapitola 4.

[6] V případě investování prostřednictvím obhospodařovatele s povolením podle ZISIF je pro celkovou výši investice jednoho investora rozhodný součet splacených investic tohoto investora do fondů obhospodařovaných tímto obhospodařovatelem případně i majetku investora obhospodařovaného tímto obhospodařovatelem podle § 11 odst. 1 písm. c) ZISIF, nebo do fondů administrovaných stejným administrátorem (§ 272 odst. 1 ZISIF). (Jde o součet investic do všech fondů obhospodařovaných jedním obhospodařovatelem, nikoli jen fondů kvalifikovaných investorů.)