K otázce, zda se v případě poskytování motivačního programu spočívajícího ve vyplácení finančních odměn koncovým zákazníkům obchodního partnera poskytovatele programu jedná o platební službu
Cíl stanoviska
Cílem tohoto stanoviska je poskytnout odpověď na otázku, zda se v případě poskytování motivačního programu, v jehož rámci jsou koncovým zákazníkům obchodního partnera poskytovatele po splnění podmínek programu vypláceny z platebního účtu poskytovatele finanční odměny v EUR, jedná o platební službu, konkrétně o platební službu ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) nebo f) ZPS.
Shrnutí stanoviska
Podnikatelská činnost spočívající v poskytování motivačního programu, v jehož rámci jsou koncovým zákazníkům obchodního partnera (prodejce zboží nebo služeb) poskytovatele programu (dále také jen „poskytovatel“) vypláceny finanční odměny („bonusy“) v EUR, dochází-li k tomu z platebního účtu a na základě platebního příkazu poskytovatele poté, co tento poskytovatel samostatně a nezávisle posoudí splnění podmínek programu koncovými zákazníky a je-li odměna poskytovatele za tuto službu stanovena bez ohledu na konkrétní výši, objem a počet vyplacených bonusů, není platební službou podle ZPS poskytovanou poskytovatelem motivačního programu, protože nenaplňuje zákonnou definici platební služby a chybí zde prvek zprostředkování plateb od plátce k příjemci.
Odůvodnění
Obecně platí, že k tomu, aby určitá činnost mohla být považována za platební službu, musí být jednak naplněna pozitivní definice platební služby obsažená v § 3 odst. 1 a 2 ZPS a současně zde musí být přítomen i určitý prvek zprostředkování, tj. poskytovatel platební služby musí zprostředkovat platbu od plátce příjemci (tyto subjekty mohou případně splývat). O platební službu se dále jedná pouze tehdy, pokud je tato služba poskytována v rámci podnikatelské činnosti jako pravidelná činnost, resp. nikoli jako nedílná součást určité širší služby, což vyplývá z čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice PSD2, jejíž znění je pro eurokonformní výklad ZPS určující. Činnost, která splňuje výše uvedená kritéria, je platební službou, ledaže se na ni vztahuje některá z výjimek obsažených v § 3 odst. 3 ZPS (obchodní zastoupení, omezená síť atp.).
Předmětem tohoto stanoviska je posouzení, zda podnikatelská činnost spočívající v poskytování motivačního programu, v jehož rámci jsou koncovým zákazníkům obchodního partnera poskytovatele programu vypláceny finanční bonusy v EUR, je platební službou ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) nebo f) ZPS, vykazuje-li tato služba následující rysy:
- bonusy jsou vypláceny koncovým zákazníkům obchodního partnera poskytovatele poté, co poskytovatel samostatně a nezávisle (na svém obchodním partnerovi) posoudí splnění podmínek motivačního programu koncovými zákazníky (jsou mu např. zákazníky předloženy příslušné doklady)
- platby bonusů jsou prováděny na základě platebních příkazů poskytovatele z jeho platebního účtu a jeho peněžních prostředků (tj. jménem poskytovatele a na jeho účet)
- za poskytování této služby platí poskytovateli jeho obchodní partner odměnu podle předem sjednaného objemu/množství zpracovaných nároků na bonusy ze strany koncových zákazníků, bez ohledu na konkrétní výši, objem a počet celkově vyplacených bonusů.
Mělo-li by se jednat o platební službu podle § 3 odst. 1 písm. c) ZPS, musel by poskytovatel motivačního programu pro svého obchodního partnera vést platební účet, ze kterého by na základě platebních příkazů obchodního partnera jakožto plátce prováděl převody (plátcem určených) peněžních prostředků koncovým zákazníkům. V případě platební služby podle § 3 odst. 1 písm. f) ZPS by poskytovatel svému obchodnímu partnerovi sice platební účet vést nemusel, avšak stále by měl figurovat jako zprostředkovatel platby příjemci (koncovému zákazníkovi) na základě platebního příkazu plátce (obchodního partnera). Tak tomu však v posuzovaném případě není. Poskytovatelem vyplácené částky bonusů nejsou rovny (ani přímo úměrné) jím obdržené odměně a k výplatám bonusů nedochází automaticky, ale až poté, co poskytovatel posoudí splnění podmínek motivačního programu ze strany koncových zákazníků. Nejedná se tedy o prosté zprostředkování plateb určitých částek od obchodního partnera jeho koncovým zákazníkům.
Proto lze uzavřít, že výše popsaná podnikatelská činnost není platební službou podle ZPS, protože nenaplňuje zákonnou pozitivní definici platební služby a chybí zde prvek zprostředkování plateb od plátce k příjemci. K převodům finančních prostředků zde navíc dochází v rámci širší služby spočívající v provozování motivačního programu.