K poskytování devizových služeb souvisejících s poskytováním investičních služeb dle ZPKT

Shrnutí stanoviska

Obchodník s cennými papíry je v rámci oprávnění k poskytování doplňkové investiční služby „devizové služby související s poskytováním investičních služeb“ oprávněn poskytovat devizové služby pouze v souvislosti s hlavní investiční službou, ke které má obchodník s cennými papíry povolení dle ZPKT.

Odůvodnění

Dle § 4 odst. 3 písm. e) ZPKT jsou doplňkovými investičními službami devizové služby související s poskytováním (hlavních) investičních služeb. Devizové služby související s poskytováním investičních služeb dle ZPKT představují operace na devizovém trhu, např. směnné operace, převod finančních prostředků do zahraničí, nebo nákup zahraniční měny, ve které je poskytována hlavní investiční služba.^[1]

Devizové služby související s poskytováním investičních služeb jsou zpravidla prováděny v rámci smluvního vztahu, na základě kterého je poskytována libovolná hlavní investiční služba, ke které má obchodník s cennými papíry příslušné povolení dle ZPKT, např. jsou devizové služby poskytovány v souvislosti s přijímáním a předáváním nebo prováděním pokynů ve vztahu k zahraničním investičním nástrojům. Definičním znakem této doplňkové investiční služby je právě to, že musí být poskytována v souvislosti s poskytováním hlavní investiční služby.^[2] Evropská komise ve výkladovém materiálu k implementaci směrnice MiFID k povaze této doplňkové služby uvádí: „…The scope of the ancillary service is therefore restricted only to operations which are related to transactions which form part of an investment service. For example, when an investment firm is given an order to purchase foreign shares and those shares can only be purchased in a currency the client does not own, the firm may engage in foreign exchange operations in order to be able to execute the order.“.^[3] Zpravidla se bude jednat o směnu finančních prostředků, které zákazník složí na účet obchodníka s cennými papíry za účelem nákupu investičních nástrojů denominovaných v zahraniční měně, kdy obchodník s cennými papíry současně s konverzí poskytuje i hlavní investiční službu k investičnímu nástroji denominovanému v zahraniční měně.

Devizová služba je poskytována v souvislosti s hlavní investiční službou také v případě, že dochází ke konverzi před zadáním konkrétního pokynu zákazníka k nákupu investičního nástroje denominovaného v zahraniční měně v rámci smluvního vztahu, na základě kterého je poskytována hlavní investiční služba. Smluvní vztah mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem je založen např. rámcovou, příp. komisionářskou smlouvou o případném budoucím nákupu investičních nástrojů, kdy zákazník konkrétní pokyn obchodníkovi s cennými papíry teprve udělí a tyto pokyny zákazníka jsou na základě této smlouvy provedeny bez dalšího. Devizové služby jsou zákazníkovi v takovém případě poskytovány za účelem zajištění příležitosti k nákupu investičních nástrojů denominovaných v zahraniční měně před předáním konkrétního pokynu obchodníkovi s cennými papíry.

Pokud obchodník s cennými papíry poskytuje devizové služby výhradně v souvislosti s hlavní investiční službou, je oprávněn tyto doplňkové investiční služby poskytovat, aniž by musel získat povolení České národní banky k činnosti platební instituce či směnárníka. Pokud by však obchodník s cennými papíry zamýšlel poskytovat bezhotovostní měnovou konverzi mimo rámec poskytovaných hlavních investičních služeb, tedy jako svoji další podnikatelskou činnost, musel by získat povolení České národní banky k činnosti platební instituce dle § 9 ZPS, případně povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu dle § 59 ZPS. V případě, že by zamýšlel vykonávat hotovostní směnu měn, která by nesouvisela s poskytováním investičních služeb, musel by získat povolení České národní banky k činnosti směnárníka dle § 6 ZSČ. V souvislosti s takovou další podnikatelskou činností by obchodník s cennými papíry také musel požádat Českou národní banku o její registraci podle § 6a ZPKT.

---------

[1] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019. ISBN 978-80-7598-212-4.

[2] Viz úřední sdělení ČNB z 18. září 2009 k povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, které bylo zrušeno úředním sdělením ČNB z 8. ledna 2018, avšak z věcného hlediska jej lze v dotčené části považovat stále za relevantní.  Shodně také Husták, Z, Cetlová K., Doležalová D., Franěk M., Smutný A., Šovar J., Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 80–81.

[3] Evropská komise. Q&A k směrnici 2004/39/ES (MiFID), s. 8.