K povinnosti emitenta dluhopisů informovat, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem

Shrnutí stanoviska

Emitent musí v emisních podmínkách popsat, zda a v jakém rozsahu on a emise skutečně podléhá dohledu České národní banky.

Samotná skutečnost, že Česká národní banka provádí „kontrolu plnění informačních povinností“ emitenta dluhopisů nezakládá obecný dohled nad emitentem či emisí; takové tvrzení by bylo zavádějící a klamavé.

Odůvodnění

Ustanovení § 9 odst. 1 písm. h) zákona o dluhopisech uvádí, že emisní podmínky dluhopisu musí obsahovat „informaci o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem.“ Novela provedená zákonem č. 462/2023 Sb. s účinností od 1. ledna 2024 založila pravomoc České národní banky ukládat pokuty za přestupek spočívající v porušení informačních povinností emitenta tzv. podlimitních dluhopisů^[1]. Nicméně ani samotná novela zákona o dluhopisech ani důvodová zpráva (sněmovní tisk č. 474) nesdělují nic o tom, že by byl v oblasti dluhopisů nově zaváděn dohled České národní banky. Rozsah osob podléhajících dohledu České národní banky uvedený v § 135 odst. 1 ZPKT, zůstal nezměněn, a je v oblasti emisí cenných papírů omezen pouze na emitenty uvedené v § 118 odst. 1 tohoto zákona (tj. na kotované emitenty) při plnění povinností podle ZPKT a souvisejících přímo použitelných předpisů EU^[2]. Dále nelze opomenout, že sankce za neplnění informačních povinností emitentů dluhopisů jsou v zákoně o dluhopisech uvedeny v části čtvrté nazvané „Přestupky ve vztahu ke krytým dluhopisům a dluhopisům nabízeným v rámci podlimitní veřejné nabídky“, zatímco dohled České národní banky v oblasti krytých dluhopisů je uveden zvlášť (část druhá, hlava III, díl 3); obdobná pasáž týkající se dohledu České národní banky u jiných kategorií dluhopisů v zákoně o dluhopisech není uvedena.

Kontrolu plnění informačních povinností emitentů Českou národní bankou nelze porovnat s obezřetnostním dohledem či dohledem nad plněním pravidel jednání se zákazníky. Tyto skutečnosti mj. rozlišuje i § 3 písm. c) zákona o dohledu nad kapitálovým trhem, když uvádí nikoliv „dohled“ ale „kontrolu plnění informačních povinností“, na rozdíl od § 3 písm. a) téhož zákona, který uvádí dohled České národní banky nad dodržováním pravidel pro některé, přesně vymezené oblasti podnikání na finančním trhu.

Kontrola plnění informačních povinností emitenta podlimitních dluhopisů se soustřeďuje na následné prověření splnění obsahových náležitostí emisních podmínek podlimitních dluhopisů předepsaných zákonem o dluhopisech, při jejich nedodržení může Česká národní banka uložit sankci. V případě této kontroly (reaktivní a ze své podstaty namátkové) nelze hovořit o dohledu jednotlivých osob, které jsou  např. při obezřetnostním dohledu dohlíženy systematicky (byť na základě rizikově orientovaného přístupu). Ačkoliv jsou definice dohledu v sektorových zákonech různé a některé mohou zahrnovat i tuto „kontrolní“ činnost, právě proto zákon o dluhopisech používá rozdílnou terminologii a zmínka o dohledu České národní banky bez upřesnění, v čem spočívá, je nutně zavádějící.

Naplnění požadavku, aby emitent podlimitních dluhopisů uvedl „informace o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem“, spočívá typicky

• v případě emitenta - finanční instituce^[3] v uvedení, že plně (např. pojišťovna) či zčásti (např. hybridní platební instituce) podléhají dohledu České národní banky, pokud jde o plnění určitých požadavků. Jde však o dohled na základě sektorových právních předpisů, ne podle základních ustanovení zákona o dluhopisech;
• v případě kotovaného emitenta, který není finanční institucí, uvedení, že Česká národní banka dohlíží nad plněním informačních povinností, případně dalších konkrétních povinností^[4], ale nikoliv nad jinými aspekty činnosti emitenta;
• v případě emitenta podlimitních dluhopisů, který není finanční institucí ani kotovaným emitentem, ale podléhá kontrole plnění informačních povinností podle zákona o dluhopisech, v uvedení, že dohledu České národní banky nepodléhá. Nelze zcela vyloučit ani širší pojetí pojmu dohled, které by zahrnulo i „kontrolu plnění informačních povinností“ podle § 3 písm. c) zákona o dohledu nad kapitálovým trhem, ale pak je nutné konkrétně vymezit obsah takového dohledu, tedy například „podléhá dohledu České národní banky v rozsahu kontroly úplnosti plnění informačních povinností v podobě uveřejněných emisních podmínek, Česká národní banka ale nekontroluje jejich správnost.“. Myslitelné jsou i další formulace, ale nikoliv jen obecné tvrzení o dohledu České národní banky;
• v případě emitenta dluhopisů, kterého nelze zařadit ani do jedné z výše uvedených kategorií (např. emitent, který hodlá dluhopisy nabízet neveřejně bez prospektu formou tzv. soukromého úpisu^[5], emitent nekotovaných dluhopisů, který není finanční institucí a objem protiplnění přesahuje horní limit pro podlimitní nabídku dluhopisu a uplatní se některá z výjimek pro povinnost uveřejnit prospekt nebo naopak nedosahuje ani dolní hranice limitu pro podlimitní nabídku dluhopisů), nepřipadá v úvahu jakákoli zmínka o výkonu dohledu České národní banky a jeho vymezení tak musí být vždy negativní.

Pokud by tedy emisní podmínky uváděly v souvislosti s emisí nekotovaných dluhopisů nefinanční instituce jen obecně „Česká národní banka vykonává dohled nad touto emisí Dluhopisů a nad Emitentem“, šlo by o informaci nesprávnou a klamavou, vzbuzující v investorovi nesprávný dojem, že Česká národní banka dohlíží podnikání emitenta (obezřetnost, případně jeho jednání s vlastníky dluhopisů) a jde tedy o investici s určitou vyšší mírou bezpečnosti.

---------

[1] Tj. dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky podle § 9a odst. 1 zákona o dluhopisech (zjednodušeně jde o dluhopisy vydané právnickou osobou, nabízené veřejně, ale v rámci výjimek z nařízení o prospektu a bez dobrovolně vydaného prospektu, s celkovou  hodnotou protiplnění k datu emise 100 000 EUR až  1 000 000 EUR).

[2] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění.

[3] Zde ve smyslu osoby dohlížené Českou národní bankou.

[4] Např. § 121j a násl. ZPKT, podle kterého Česká národní banka, byť v omezené podobě, dohlíží u kotovaných emitentů nad problematikou odměňování a významných transakcí se spřízněnými stranami.

[5] Pojem ,,veřejnost“ pro oblast předpisů na finančním trhu vymezuje stanovisko České národní banky Pojem ,,veřejnost‘‘ v předpisech na finančním trhu.