K výročním zprávám a účetním závěrkám zpřístupňovaným při podlimitní veřejné nabídce dluhopisů v emisních podmínkách
Cíl stanoviska
Toto stanovisko objasňuje, jak rozumět slovnímu spojení „výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední dvě účetní období“, které užívá § 9a odst. 2 písm. i) zákona o dluhopisech v souvislosti s obsahem emisních podmínek dluhopisů nabízených v rámci podlimitní veřejné nabídky emitentem, který je sice podle obecných předpisů povinen zveřejnit výroční zprávu a účetní závěrku za bezprostředně předcházející účetní období, ale zatím tak s ohledem na běh zákonné lhůty učinit nemusel.
Typicky se jedná o případ emitenta dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky, jehož účetním obdobím je kalendářní rok, který se rozhodne pro veřejnou nabídku dluhopisu např. v průběhu ledna. V daném okamžiku je posledním účetním obdobím účetní období, které skončilo v prosinci předcházejícího roku, nicméně s ohledem na relevantní právní úpravu zde ještě nevznikla povinnost příslušného orgánu emitenta účetní závěrku projednat, potažmo povinnost emitenta schválenou účetní závěrku zveřejnit.
Shrnutí stanoviska
Emitent, který nabízí dluhopisy v rámci podlimitní veřejné nabídky a který dosud neuveřejnil výroční zprávy a účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, musí v emisních podmínkách zpřístupnit výroční zprávy a účetní závěrky za poslední dvě účetní období, za které je podle zákona o obchodních korporacích a zákona o účetnictví řádně uveřejnil nebo uveřejnit měl.
Odůvodnění
Podle § 9a odst. 2 písm. i) zákona o dluhopisech od 1. ledna 2024 platí, že emisní podmínky dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky obsahují mj. „výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem emitenta, podle toho, která doba je kratší, a byla-li účetní závěrka ověřena auditorem, také zprávu auditora o ověření účetní závěrky; výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy auditora o ověření účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky emitenta nebo na sbírku listin“ obchodního rejstříku.[1]
Důvodová zpráva k novele zákona o dluhopisech č. 462/2023 Sb. k § 9a odst. 2 písm. i) mj. uvádí: „Ustanovení § 21a zákona o účetnictví upravuje povinné uveřejňování účetní závěrky pro účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo pro ty, u kterých to stanoví zvláštní předpis. V praxi se však stává, že ne všichni emitenti své účetní závěrky uveřejňují anebo je neuveřejňují v řádném termínu. Navrhuje se proto, aby emisní podmínky obsahovaly i tyto informace o výročních zprávách a účetních závěrkách emitenta.“ (zvýraznění doplněno).
Zvýrazněná věta objasňuje účel nové právní úpravy, jímž je zpřístupnit výroční zprávy a účetní závěrky emitenta, jenž nabízí dluhopisy v rámci podlimitní veřejné nabídky, které existují, ale nejsou snadno dostupné, tak, aby se s těmito dokumenty mohl investor snadno seznámit. Pokud by bylo v praxi prováděno řádné a včasné uveřejňování výročních zpráv a účetních závěrek ve sbírce listin obchodního rejstříku, nebylo by doplnění zákona o dluhopisech potřeba. Naopak není důvodné usuzovat, že by záměrem předkladatele zákona bylo nepřímo novelizovat ustanovení zákona o obchodních korporacích nebo zákona o účetnictví a dovozovat povinnost emitenta nabízejícího dluhopisy v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejnit výroční zprávu a účetní závěrku ještě před lhůtou stanovenou korporačními a účetními předpisy. Pravidla uvedená v obou těchto zákonech tedy platí v plném rozsahu, včetně pravidel, kdy je, nebo naopak ještě není, nutné uveřejnit výroční zprávu a účetní závěrku.
Dojde-li k emisi po skončení účetního období, kdy ještě neuplynuly lhůty stanovené zákonem o obchodních korporacích a zákonem o účetnictví pro dotčenou osobu, pak emitent v rámci emisních podmínek zpřístupní dvě poslední výroční zprávy a účetní závěrky, které podle zákona o obchodních korporacích a zákona o účetnictví naposledy uveřejnil poté, co je projednal (případně je ještě nechal přezkoumat auditorem). Dojde-li k emisi dluhopisů před uveřejněním výroční zprávy a účetní závěrky z posledního ukončeného účetního období, měly by tedy být zpřístupněny výroční zprávy a účetní závěrky za dvě poslední předcházející účetní období.
Pravidlo uvedené v předchozím odstavci však nelze uplatnit, pokud již byl emitent s ohledem na zákonné lhůty povinen výroční zprávu a účetní závěrku uveřejnit, ale neučinil tak. Platí, že se nelze dovolávat vlastní nepravosti („nemo turpitudinem suam allegare potest“). V takovém případě nelze emisní podmínky dluhopisů v souladu se zákonem o dluhopisech zpřístupnit a vydat dluhopisy, dokud nedojde k nápravě a emitent dotčenou výroční zprávu a účetní závěrku řádně neuveřejní.
Výsledky za období, které předchází tomu, které bezprostředně předcházejí podlimitní nabídce, nemusí být aktuální, ale v této souvislosti lze upozornit na přílohu 25 bod 5.1.7 prováděcího nařízení Komise k nařízení o prospektu[2] pro „nadlimitní“ prospektové nabídky. I pro ně, přestože dopad na investory je v jejich případě větší, se v souvislosti s registračním dokumentem pro nekapitálové cenné papíry v rámci unijního prospektu pro růst uvádí, že „rozvaha za poslední rok, pro který byly finanční údaje ověřeny, nesmí být starší než 18 měsíců od data registračního dokumentu“. Připouští se tedy, že dostatečné mohou být i údaje za účetní období, která předcházejí účetnímu období bezprostředně předcházejícímu nabídce cenných papírů.
---------
[1] Stranou ponecháváme možnost, že emitent mohl vzniknout v době kratší dvou let před datem emise nebo byl v době emise právě založen.
[2] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/980, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud jde o formát, obsah, kontrolu a schválení prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu.