K možnosti smluvního vynětí pohledávky z vkladu neprofesionálního zákazníka z pojištění vkladů a zahrnutí dluhu z vkladu do kapitálu banky ve formě nástroje způsobilých závazků

Shrnutí stanoviska

Podstatou vkladového produktu je dočasné svěření peněžních prostředků neprofesionálním zákazníkem bance, a proto jde o vklad podle § 1 odst. 2 písm. a) ZoB. Systém pojištění vkladů pak zahrnuje všechny pohledávky z vkladů, které naplňují požadavky podle § 41c odst. 1 ZoB; jedná se o veřejnoprávní úpravu kogentní povahy.  

Banka proto nemůže vklad na základě smluvní dohody vyjmout z ochrany v podobě pojištění vkladů. Zároveň nemůže banka vklad vyjmout z ochrany pojištění vkladů tím, že jej nebude evidovat jako kreditní zůstatek na účtu či vkladní knížce podle § 41c odst. 1 ZoB; i v takovém případě totiž bude daný vklad potvrzený vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem podle § 41c odst. 1 ZoB. Zároveň nemůže banka vyjmout vklad z ochrany pojištění vkladů tím, že by v rámci své evidence nesplnila požadavky na identifikaci podle § 41c odst. 3 ZoB.

Pohledávka neprofesionálního zákazníka z vkladového produktu je tedy ze zákona pojištěnou pohledávkou. Takovou pohledávku z vkladu pak nelze podle čl. 72a odst. 2 písm. a) a c) CRR zahrnout mezi způsobilé závazky ke splnění minimálního požadavku podle § 128 ZOPRK.

Odůvodnění

Vkladem se pro účely zákona o bankách podle § 1 odst. 2 písm. a) ZoB rozumí „svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu“.^[1] Pojem vklad ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ZoB přitom nelze ztotožňovat s definicí vkladu v čl. 2 odst. 1 bodu 3) DGSD, která definuje vklad pro účely pojištění vkladů, a která je ze své podstaty užší než definice vkladu podle § 1 odst. 2 písm. a) ZoB.^[2]

Rozsah pojištěných pohledávek z vkladů vyplývá z § 41c odst. 1 ZoB: „Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.“

Podle § 41c odst. 3 ZoB platí: „Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci….“

Z uvedených ustanovení vyplývá, že vklad nemusí mít pouze formu kreditního zůstatku vedeného na účtu, ale může být přijat i v jiné formě a potvrzen vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Zároveň se bance stanoví povinnost identifikovat vkladatele a vést v evidenci informace o jeho pojištěné pohledávce z vkladu. Pojištěny jsou mj. „veškeré pohledávky z vkladů“ kromě pohledávek uvedených v § 41c odst. 2 ZoB.

Podle § 41c odst. 2 písm. g) ZoB nejsou pojištěny pohledávky z vkladů: „představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu.“ S ohledem na to, že dluh z vkladového produktu nemá být podřízeným dluhem ve smyslu § 172 InsZ, nebude splněna ani tato výjimka.

Ustanovení § 41c odst. 1 ZoB pak transponuje čl. 2 odst. 1 bod 3) DGSD, podle něhož platí: „Pro účely této směrnice se rozumí:… „vkladem“ kreditní zůstatek vzniklý z prostředků zbylých na účtu nebo z dočasných situací vyplývajících z obvyklých bankovních operací, který musí úvěrová instituce vyplatit na základě platných zákonných a smluvních podmínek, včetně termínovaných vkladů a spořicích vkladů, avšak s výjimkou kreditního zůstatku: (a) jehož existenci lze prokázat pouze finančním nástrojem ve smyslu čl. 4 bodu 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, s výjimkou spořicích produktů doložených potvrzením o vkladu na jméno, které existují v členském státě ke dni 2. července 2014; (b) jehož jistina není splatná ve jmenovité hodnotě, nebo (c) jehož jistina je splatná ve jmenovité hodnotě pouze za podmínek určité záruky nebo dohody poskytnuté úvěrovou institucí nebo třetí stranou.“

Vkladový produkt je svojí podstatou „termínovaným vkladem“ (v anglickém znění směrnice „fixed-term deposit“), který je výslovně zahrnut mezi vklady pro účely DGSD. Zároveň lze zařadit přijímání vkladů mezi obvyklé bankovní operace.^[3] I s přihlédnutím ke směrnicové předloze tak pohledávku z vkladového produktu je nutné považovat za pojištěnou pohledávku.^[4]

Snahu o jednotnou minimální úroveň ochrany vkladatelů uvádí i čl. 6 preambule DGSD: „Na základě společných požadavků stanovených v této směrnici by měla být vkladatelům v celé Unii poskytnuta jednotná úroveň ochrany a současně by měla být zajištěna stejná míra stability systémů pojištění vkladů. Tyto společné požadavky jsou nanejvýš důležité i pro to, aby se zabránilo narušení trhu.“

Z výše uvedeného vyplývá, že banka nemůže pohledávku neprofesionálního zákazníka z vkladového produktu na základě smluvní dohody vyjmout z ochrany v podobě pojištění vkladů. Zároveň nemůže banka pohledávku neprofesionálního zákazníka z vkladového produktu vyjmout z ochrany pojištění vkladů tím, že jej nebude evidovat jako kreditní zůstatek na účtu či vkladní knížce podle § 41c odst. 1 ZoB. I v takovém případě totiž bude daný vklad potvrzený vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem podle § 41c odst. 1 ZoB. Ochrana v rámci systému pojištění vkladů se ex lege nevztahuje pouze na taxativně vymezené případy (§ 41c odst. 2, 5 až 9 ZoB).^[5] Zároveň nemůže banka vyjmout vklad z ochrany pojištění vkladů tím, že by nesplnila požadavky na identifikaci podle § 41c odst. 3 a 4 ZoB (viz i vymezení přestupku podle § 36e odst. 5 písm. h) ZoB).

Podle § 128 odst. 1 písm. a) ZOPRK^[6] ve spojení s čl. 72a odst. 1 CRR^[7] platí, že závazek se za způsobilý pro účely dodržování minimálního požadavku považuje pouze tehdy, pokud se nejedná o závazek vyloučený podle čl. 72a odst. 2 CRR. Podle čl. 72a odst. 2 písm. a) CRR jsou z položek způsobilých závazků vyloučeny právě pojištěné vklady.^[8] Pojištěný vklad, resp. pohledávku z pojištěného vkladu (a stejně tak pohledávku z příslušné části způsobilého vkladu), tedy nelze považovat za způsobilý závazek ke splnění minimálního požadavku podle § 128 odst. 1 písm. a) ZOPRK. Zároveň pojištěný vklad není nástrojem kapitálu tier 2 a není s ním spjat ani vložený derivát, a nejsou tedy naplněny podmínky způsobilého závazku podle § 128 odst. 1 písm. b) či § 128 odst. 3 ZOPRK.

---------

[1] Viz stanovisko ČNB K neoprávněnému přijímání vkladů od veřejnosti (tzv. černé bankovnictví) z 16. 6. 2022: „Rozhodujícím faktorem pro posouzení vkladu ve smyslu ZoB je samotný obsah závazku, na jehož základě byly peněžní prostředky (dočasně) svěřeny třetí osobě, nikoli jeho označení, resp. volba jiného právního institutu (např. smlouva o úvěru, smlouva o zápůjčce). Pokud přijaté peněžní prostředky představují pro osobu, jíž byly peněžní prostředky svěřeny, vůči osobě, která peněžní prostředky poskytla, závazek na jejich výplatu (po dohodnuté době nebo na požádání, s úroky nebo bez nich), půjde vždy o vklad ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ZoB.“

[2] Viz stanovisko ČNB K neoprávněnému přijímání vkladů od veřejnosti (tzv. černé bankovnictví) z 16. 6. 2022: „Pojem vklad ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ZoB také nelze ztotožňovat s definicí vkladu v čl. 2 odst. 1 bodu 3) DGSD, která definuje vklad pro účely pojištění vkladů, a která je ze své podstaty užší než definice vkladu podle § 1 ZoB. Vymezení vkladu ve smyslu DGSD nezahrnuje směnky, dluhopisy a jiné cenné papíry.“

[3] Dále viz bod 194 stanoviska EBA Opinion of the European Banking Authority on the eligibility of deposits, coverage level and cooperation between deposit guarantee schemes z 8. srpna 2019.

[4] Ustanovení § 41c odst. 2 ZoB a contrario neumožňuje vyloučit ze systému pojištění vkladů jiné, než zde uvedené vklady.

[5] Tedy aby pohledávka z vkladu podle § 41c odst. 1 ZoB nebyla pojištěnou pohledávkou, musí se jednat o pohledávku z vkladů vyloučenou z pojištění podle § 41c odst. 2, 5 až 9 ZoB.  

[6] § 128 odst. 1 ZOPRK: „Za způsobilý závazek se pro účely dodržování minimálního požadavku považuje (a) odepisovatelný závazek, pokud splňuje podmínky stanovené v čl. 72a až 72c, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, (b) nástroj kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně 1 rok, který není považován za položku kapitálu tier 2 podle čl. 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“

[7] Čl. 72a odst. 1 CRR: „Položky způsobilých závazků zahrnují tyto položky, pokud nespadají do žádné z kategorií vyloučených závazků podle odstavce 2 tohoto článku, a v rozsahu stanoveném v článku 72c: (a) nástroje způsobilých závazků, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 72b, pokud nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2; (b) nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně jeden rok, pokud nejsou považovány za položky kapitálu tier 2 v souladu s článkem 64.“

[8] Čl. 72a odst. 2 písm. a) CRR: „Z položek způsobilých závazků jsou vyloučeny tyto závazky: (a) pojištěné vklady…“ Obdobně je podle čl. 72a odst. 2 písm. c) CRR z položek způsobilých závazků vyloučena i část způsobilých vkladů, která přesahuje limit pojištění.