K povaze služby vložení hotovosti na platební účet prostřednictvím bankomatu provozovaného třetí osobou

Cíl stanoviska

Toto stanovisko poskytuje odpověď na otázku, zda je při vložení hotovosti na platební účet prostřednictvím bankomatu provozovaného osobou odlišnou od poskytovatele vedoucího platební účet poskytována provozovatelem tohoto bankomatu platební služba.

Shrnutí stanoviska

Pokud provozovatel bankomatu umožní uživateli poskytovatele platební služby (dále jen „poskytovatel“) vložení hotovosti na  platební účet vedený poskytovatelem, nenaplní činnost provozovatele bankomatu znaky platební služby podle ZPS, jedná-li jako pověřený zástupce poskytovatele.

Pokud by však provozovatel bankomatu vlastním jménem přímo nabízel uživatelům službu spočívající ve vložení hotovosti do bankomatu a její následné připsání na účet vedený jiným poskytovatelem, poskytoval by provozovatel bankomatu sám platební službu.

Při poskytnutí platební služby musí být zajištěno plnění povinností odpovídajících typu služby a relevantních pro činnost daného poskytovatele.

Odůvodnění

Vložení hotovosti na platební účet vedený daným poskytovatelem je platební službou podle § 3 odst. 1 písm. a) ZPS.

Vstupuje-li provozovatel bankomatu do smluvního vztahu s uživatelem svým jménem a na svůj účet (a přechází-li peněžní prostředky uživatele do držby tohoto provozovatele), poskytuje uživateli platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) ZPS, typicky v režimu jednorázové platební transakce. Výše uvedené závěry sdílí i komentářová literatura k ZPS.[1]

Jedná-li však provozovatel bankomatu při provedení této služby jako pověřený zástupce poskytovatele, který vede platební účet, na nějž je hotovost vkládána (tedy jeho jménem a na jeho účet), neposkytuje sám žádnou platební službu.

Při poskytnutí platební služby musí být kromě požadavků ZPS dodrženy požadavky z oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu dle AMLZ. Na provoz vkladových bankomatů se dále vždy vztahují zvláštní požadavky vyplývající z regulace peněžního oběhu dle ZOBM, které se týkají nakládání s bankovkami a mincemi při provozování samoobslužných technických zařízení, prostřednictvím kterých dochází k dispozicím s peněžními prostředky evidovanými na účtu vedeném poskytovatelem platebních služeb spočívajícím v příjmu, výměně nebo výplatě tuzemských nebo cizozemských bankovek nebo mincí.

V případě poskytování platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovatele pak je odpovědností poskytovatele zajistit plnění zákonných povinností ve vztahu ke klientům i ve vztahu k nastavení účinného řídicího a kontrolního systému poskytovatele, a to vč. promítnutí těchto povinností do smluvního vztahu s pověřeným zástupcem (např. požadavky na outsourcing[2], úprava ochrany bankovního tajemství[3] atd.).  

 

---------

[1] BERAN, Jiří, Tomáš NÝDRLE a Dalibor STRNADEL. Zákon o platebním styku: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-8-4]. ASPI_ID KO370_2017CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.: „K vložení hotovosti na platební účet nebo k výběru hotovosti z platebního účtu může dojít i u jiného poskytovatele než u toho, který vede příslušný platební účet (např. výběr nebo vložení hotovosti prostřednictvím bankomatu provozovaného jiným poskytovatelem, vložení hotovosti na účet vedený u jiného poskytovatele nebo výběr hotovosti prostřednictvím sázkového terminálu). Na takovou situaci lze pohlížet dvojím způsobem v závislosti na tom, jak jsou konstruovány smluvní vztahy mezi zúčastněnými subjekty. Jiný poskytovatel může jednat při přijímání nebo vyplácení hotovosti jako zástupce poskytovatele, který vede platební účet, přičemž sám není s uživatelem v žádném smluvním vztahu a žádnou platební službu mu neposkytuje. Druhou možností je, že tento jiný poskytovatel se nachází v přímém smluvním vztahu s uživatelem a poskytuje mu při přijímání nebo vyplácení hotovosti platební službu, zpravidla v režimu smlouvy o jednorázové platební transakci.“

[2] Např. § 12 vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry resp. § 29 ZPS a související obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) k outsourcingu (EBA/GL/2019/02).

[3] Viz část 3 stanoviska České národní banky „K institutu bankovního tajemství“.