Předkládání seznamu zasvěcených osob ČNB

Shrnutí stanoviska

Právní předpisy, které do českého právního řádu adaptují MAR, stanoví formu a způsob předkládání seznamu zasvěcených osob jen emitentovi. Osoba pracující pro emitenta předkládá tento seznam České národní bance na její vyžádání.

Doporučuje se však, aby osoba pracující pro emitenta doplňovala ve spolupráci s emitentem seznam zasvěcených osob emitenta o své zasvěcené osoby, toto řešení je z pohledu ochrany proti zneužívání trhu zpravidla efektivnější a administrativně jednodušší.

Odůvodnění

Na základě ustanovení čl. 18 odst. 1 MAR má emitent a jakékoli osoby jednající jeho jménem nebo na jeho účet povinnost sestavit seznam všech osob, které mají přístup k vnitřním informacím a které pro něj pracují na základě pracovní smlouvy nebo provádějí úkoly, na jejichž základě mají přístup k vnitřním informacím, jako jsou poradci, účetní či ratingové agentury (seznam zasvěcených osob). Tento seznam má být aktualizován a na vyžádání předložen příslušnému orgánu dohledu.

Dne 1. září 2017 k problematice vydala ESMA v rámci svých „Questions and Answers on the Market Abuse Regulation (MAR)“ stanovisko (otázka a odpověď 10.1):  „Legislativním cílem režimu seznamu zasvěcených osob podle MAR je pokrýt jakoukoli osobu, která má na základě svého jednání jménem nebo na účet emitenta přístup k vnitřní informaci. Tedy nejen emitent, ale i všechny osoby jednající jménem nebo na účet emitenta, které mají přístup k vnitřním informacím týkajícím se emitenta (např. poradci a konzultanti), podléhají povinnosti vypracovat, aktualizovat a poskytnout národním orgánům dohledu na jejich vyžádání jejich příslušný seznam zasvěcených osob podle článku 18 MAR.“

Ustanovení čl. 18 odst. 3 až 6 MAR se zabývá obsahem seznamu zasvěcených osob a jeho aktualizací, což je dále upraveno prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/1210 pokud jde o formát seznamů zasvěcených osob a jejich aktualizace. K vlastnímu zasílání seznamu zasvěcených osob národnímu orgánu dohledu či jeho frekvenci, formě nebo způsobu se evropská legislativa konkrétně nevyjadřuje, resp. ho nechává na rozhodnutí samotného národního orgánu dohledu (srov. bod 10 preambule a čl. 1 odst. 4 tohoto prováděcího nařízení).

Adaptaci MAR a jeho prováděcího nařízení v ČR v oblasti seznamu zasvěcených osob představuje § 8 odst. 1 písm. g) zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, podle něhož je Česká národní banka oprávněna pro účely výkonu dohledu nad kapitálovým trhem vyžadovat emitentů investičních nástrojů předkládání aktualizovaného seznam zasvěcených osob podle čl. 18 odst. 1 písm. c) MAR. Podrobnosti, lhůta, forma a způsob plnění této informační povinnosti je upravena vyhláškou č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparentnosti, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v § 12 odst. 2 a příloze č. 12.

V bodech 8 a 22 odůvodnění novely vyhlášky č. 234/2009 Sb. provedené vyhláškou č. 251/2022 Sb.  se mj. uvádí, že: „obecným pravidlem je, že emitenti, jejichž investiční nástroje jsou přijaty na regulovaný trh, sestavují, aktualizují a zasílají České národní bance ke každé vnitřní informaci jeden seznam zasvěcených osob o dvou oddílech (část uvádějící ad hoc zasvěcené osoby a část s permanentně zasvěcenými osobami) (...) Pokračuje se v praxi povinného zasílání seznamu zasvěcených osob České národní bance po jakékoliv jeho změně (emitent má seznam zasvěcených osob permanentně k dispozici, využije informační kanál používaný při plnění dalších informačních povinností plynoucích z ochrany proti zneužívání trhu a transparentnosti) (...) Seznam zasvěcených osob se sestavuje ke každé vnitřní informaci zvlášť, proto se vždy uvádějí údaje o vnitřní informaci. To by však nebylo smysluplné v případě části seznamu zasvěcených osob, která upravuje permanentně zasvěcené osoby, jež by měly mít z povahy věci přístup ke všem vnitřním informacím. Pokud je sestavována nebo aktualizována pouze část týkající se permanentně zasvěcených osob, údaje k vnitřní informaci se proto neuvádějí“.

Ze znění § 8 odst. 1 písm. g) zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 234/2009 Sb. je patrné, že se tyto povinnosti  vztahují pouze na osobu emitenta. Pokud by Česká národní banka potřebovala v souvislosti s výkonem dohledu seznam zasvěcených osob od osoby pracující pro emitenta, vyžádala by si jej [typicky výzvou podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu].

Doporučujeme však, aby se emitent dohodl s osobou pracující pro něj, aby mu potřebné údaje o svých zasvěcených osobách v zabezpečené podobě bez zbytečného odkladu předávala a tyto údaje po jakékoliv změně aktualizovala. Emitent by tak mohl vytvořit úplný seznam zasvěcených osob a tento seznam prostřednictvím systému Sběru dat České národní banky (SDAT) předávat přímo České národní bance. Emitent by tak měl úplný přehled o všech zasvěcených osobách, které mají přístup k jeho vnitřním informacím, plnil by povinnost podle čl. 18 odst. 1 MAR za osoby pro něj pracující a systém by byl výrazně administrativně méně nákladný pro všechny zúčastněné osoby (nebyly by nutné dotazy České národní banky na emitenta s žádostí o předání údajů osoby pracující pro něj a následná komunikace mezi Českou národní bankou a osobou pracující pro emitenta). V praktické rovině je pouze potřebné uvést v rámci zasílání seznamu zasvěcených osob v poznámce, že se jedná o úplný seznam zasvěcených osob obsahující i zasvěcené osoby osob pracujících pro něj. Jde však jen o doporučený standard a i nadále lze České národní bance zasílat seznam zasvěcených osob emitenta a osoby pro něj pracující zvlášť. Doporučení neplatí především v případech, kdy by byl tento standard pro emitenta či pro osobu pro něj pracující kvůli specifickým okolnostem některé z obou stran nepřiměřeně zatěžující.

Na závěr uvádíme, že pokud by osobu pracující pro emitenta Česká národní banka oslovila přímo, bylo by to na základě MAR a jej adaptujícího zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, a ne podle jiných sektorových (např. bankovních) předpisů, které se problematikou seznamu zasvěcených osob nezabývají.