K možnosti aplikace výjimek pro omezené sítě podle ZPS na stravenkové nebo benefitní karty umožňující dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitele

Cíl stanoviska

Toto stanovisko poskytuje odpověď na otázky, zda

  1. kombinace stravenkové karty s možností jejího dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitele, nebo
  2. kombinace benefitní karty s možností jejího dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitele, při zahrnutí provozoven poskytujících různé typy zboží a služeb (zdraví, sport, dovolená, kultura, vzdělávání, knihy apod.),

splňuje podmínky pro aplikaci výjimky tzv. omezené sítě dle ZPS. 

Shrnutí stanoviska

  1. Stravenkové karty vydávané na základě výjimky tzv. omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS lze dobíjet z vlastních peněžních prostředků držitele.
  2. Benefitní karty vydávané v rámci výjimky tzv. omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS lze dobíjet z vlastních peněžních prostředků držitele za předpokladu, že je s nimi (resp. s prostředkem k placení, který je kartou představován) možné zaplatit zboží nebo služby v prostorách využívaných vydavatelem benefitní karty, nebo zboží nebo služby úzce vymezenému okruhu dodavatelů, anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb.

Není však vyloučeno, aby jedna benefitní karta fyzicky obsahovala více než jeden prostředek pro platby v omezené síti za předpokladu technických a smluvních omezení zajišťujících splnění výše uvedených podmínek aplikace výjimky tzv. omezené sítě pro každý z těchto prostředků zvlášť.

Odůvodnění

  1. Ke stravenkovým kartám

Stravenkové karty jsou zpravidla vydávány na základě výjimky podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 5 ZPS. Možnost dobíjení takové stravenkové karty z vlastních peněžních prostředků držitele však využití této výjimky vylučuje. Není totiž splněna podmínka, že předmětem převodu je nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Nicméně, bude-li možné stravenkovou kartou platit pouze za zaměstnanecké stravování, danou službu bude možné podřadit pod výjimku tzv. omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS a stejně tak bude možné její dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitelů. Okruh zboží a služeb, které lze takto pořídit, totiž bude dostatečně úzce vymezený. K této výjimce se vztahují oznamovací povinnost podle § 252 odst. 1 ZPS při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených, a příslušné obecné pokyny EBA[1].

  1. K benefitním kartám

Benefitní karty jsou zpravidla vydávány na základě výjimky podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 6 ZPS. Při možnosti dalšího dobíjení takové benefitní karty z vlastních peněžních prostředků držitele však již nebude možné tuto výjimku využít, protože není splněna podmínka, že předmětem převodu je nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a ve formě, která je podle zákona upravujícího daně z příjmů osvobozena od daně.

Využití výjimky omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS lze zvažovat výlučně za předpokladu, že okruh zboží a služeb, za který je možné prostředkem zaplatit, bude dostatečně úzký (eurokonformní výklad musí zohlednit, že podle čl. 3 písm. k) bodu ii) směrnice PSD2 má být „velmi úzký“), a musí být v rámci něj dáno funkční propojení zboží či služeb[2]. Současně je třeba přihlédnout k tomu, že tentýž prostředek nelze použít k provádění platebních transakcí za účelem pořízení zboží nebo služeb v rámci více než jedné omezené sítě.[3] Prostředkem vydávaným v rámci výjimky tzv. omezené sítě tak nemohou být prováděny platby za zboží nebo služby z různých funkčně nesouvisejících oblastí jako jsou např. zdraví, sport, dovolená, kultura, vzdělávání, knihy. S ohledem na požadavky obecných pokynů EBA[4] nelze v případě popsaném v předchozí větě uvažovat ani o aplikaci výjimky tzv. omezené sítě pro omezený okruh dodavatelů služeb.

Obecně k prostředkům pro platby v omezené síti

V souladu s obecnou zásadou, že výjimky se vykládají restriktivně[5], je třeba vykládat restriktivně i výjimky z povinnosti získat povolení k poskytování platebních služeb podle ZPS. Jednotlivé výjimky je rovněž třeba odlišovat a není možné je vzájemně účelově kombinovat[6]. Je však možné, aby konkrétní zařízení (v tomto případě fyzická karta) obsahovalo více než jeden prostředek pro platby v omezené síti za předpokladu technických a smluvních omezení zajišťujících splnění výše uvedených podmínek aplikace výjimky tzv. omezené sítě pro každý z těchto prostředků zvlášť[7].[8] Ve vztahu ke každému prostředku musí být veden účet a jednoznačně vymezena konkrétní finanční částka, kterou lze jednotlivými prostředky umístěnými na společném zařízení v rámci konkrétních omezených sítí uplatnit.  Není tak možné využít pro všechny prostředky jeden společný účet, který by držitel karty dobíjel a peněžní prostředky libovolně uplatňoval mezi všemi prostředky omezených sítí.

 

---------

[1] Při posuzování výjimky omezené sítě je třeba rovněž zohlednit obecné pokyny EBA k vynětí omezených sítí z působnosti směrnice PSD2 (EBA/GL/2022/02), dostupné zde.

[2] Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 4.

[3] Bod 13 preambule PSD2 uvádí: „S cílem pomoci tato rizika omezit by nemělo být možné tentýž prostředek použít k provádění platebních transakcí za účelem pořízení zboží nebo služeb v rámci více než jedné omezené sítě.“ a EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 2.5: „Příslušné orgány by neměly povolit použití stejného platebního prostředku vyňatého z působnosti podle čl. 3 písm. k) bodu i) PSD2 v různých omezených sítích poskytovatelů služeb.“.

[4] Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 2.5: „Příslušné orgány by neměly povolit použití stejného platebního prostředku vyňatého z působnosti podle čl. 3 písm. k) bodu i) PSD2 v různých omezených sítích poskytovatelů služeb.“.

[5] Věc C-5/08 Infopaq International A/S  v. Danske Dagblades Forening, bod 56: „(...) podle ustálené judikatury musejí ustanovení směrnice odchylující se od obecné zásady zavedené toutéž směrnicí podléhat striktnímu výkladu (rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Kapper, C476/01, Recueil, s. I5205, bod 72, a ze dne 26. října 2006, Komise v. Španělsko, C36/05, Sb. rozh. s. I10313, bod 31)“. nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. srpna 2020 sp. zn. 10 As 115/2020, resp. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 (N 172/24 SbNU 281). 

[6] Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 1.11: „Příslušné orgány by měly vzít v úvahu, že na jeden platební prostředek vyňatý podle čl. 3 písm. k) PSD2 se nemůže vztahovat více než jedno vynětí z oblasti působnosti PSD2, včetně dalších vynětí podle čl. 3 písm. k) PSD2.“.

[7] Tzn. včetně toho, že každý z prostředků k placení lze použít jen pro jedinou omezenou síť.

[8]  Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 1.6: „Příslušné orgány by měly vzít v úvahu, že jedna platební karta nebo jiný způsobem [sic] platby může současně zahrnovat více než jeden konkrétní platební prostředek v oblasti působnosti čl. 3 písm. k) PSD2. Příslušné orgány by měly zajistit, aby se technická a smluvní omezení uvedená v obecných pokynech 1.4 a 1.5 vztahovala na každý specifický platební prostředek.“.