K popisu finančních a personálních vztahů v žádostech podle ZISIF

Cíl stanoviska

ČNB v tomto stanovisku shrnuje svůj přístup k posuzování rozsahu informací požadovaných v rámci popisu finančních a personálních vztahů mezi vybranými osobami v souvislosti s podáním žádosti o 

  1. povolení činnosti investiční společnosti [podle § 479 ZISIF, viz § 3 odst. 3 písm. b) bod 6., § 3 odst. 4 písm. b) bod 11, § 3 odst. 4 písm. c) bod 5 vyhlášky č. 247/2013 Sb.],
  2. souhlas s výkonem funkce [podle § 515 ZISIF, viz § 15 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 247/2013 Sb.],
  3. o souhlas k nabytí kvalifikované účasti [podle § 520 odst. 1 písm. a) až c) ZISIF, viz § 16 odst. 1 písm. m), § 16 odst. 1 písm. l) a § 16 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 247/2013 Sb.].

Shrnutí stanoviska

Žádá-li žadatel o povolení k činnosti investiční společnosti či o udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby nebo k nabytí kvalifikované účasti, je povinen ČNB předložit podrobný popis finančních (např. poskytnuté záruky či přijaté úvěry) a personálních vztahů (rodinných nebo jim blízkých – společná domácnost, registrované partnerství apod.) ve vztahu k ostatním vedoucím osobám právnické osoby a dalším osobám podle druhu podávané žádosti jak jsou specifikovány ve vyhlášce č. 247/2013 Sb.

V rámci popisu je přitom třeba uvést, v čem finanční či personální vztah spočívá – a tedy i případnou rodinnou nebo jinou vazbu. Uvedou se však pouze, pokud lze vztah či vazbu považovat za dostatečně významné (tj. v mezích § 22 OZ).

Odůvodnění

Vyhláška č. 247/2013 Sb. v § 3 stanoví,  že přílohami obsahujícími informace o vedoucích osobách žadatele a osobách vykonávající funkci podle § 21 odst. 5 ZISIF je seznam vedoucích osob a osob vykonávajících funkci podle § 21 odst. 5 ZISIF, přičemž například podle § 3 odst. 3 písm. b) bod 6 vyhlášky č. 247/2013 Sb. se za každou takovou osobu přiloží popis finančních a personálních vztahů vedoucí osoby k:

  1. žadateli a ostatním vedoucím osobám žadatele,
  2. ovládající osobě žadatele a žadatelem ovládané osobě, a dále k vedoucím osobám těchto osob, jde-li o právnické osoby, a
  3. akcionářům nebo členům s kvalifikovanou účastí na žadateli. 

Obdobně, ale v modifikovaném rozsahu posuzovaných osob, který odpovídá druhu podávané žádosti, se požaduje popis finančních a personálních vztahů také v případě žádostí podle § 15 a 16 vyhlášky č. 247/2013 Sb.

Personální vztah posuzované osoby k žadateli a dalším osobám nemusí být jen přímý, ale může být i zprostředkovaný. Zejména u právnických osob budou připadat v úvahu právě jen vazby zprostředkované přes osoby, které v nich působí. Podstatné je přitom právě zprostředkování přes rodinné vztahy, případně přes další blízké osoby. Jako příklad lze uvést situaci, kdy je rodič navrhované vedoucí osoby členem představenstva nebo osobou ovládající žadatele, jelikož se jedná o blízké příbuzné, jejichž prostřednictvím má posuzovaná osoba zprostředkovaný vztah k žadateli.

Pod okruh finančních vztahů lze zahrnout například úvěry, obchodní podíly, závazky ze zajišťovacích vztahů [záruky, zástavy či obdobné instrumenty, které se mohou řídit i cizím právním řádem (pledge agreements apod.)], případně informaci, zda daná osoba podniká či v nedávné době podnikala, případně zda má nebo měla obchodní vztah s výše uvedenými osobami apod. Relevantní bude v tomto smyslu například informace o úvěru (zejm. o jeho výši).

Odůvodnění k novele vyhlášky č. 247/2013 Sb.[1] pak podává bližší vysvětlení, jaké vztahy jsou předmětem posouzení. Vysvětlení však nelze chápat jako rozšíření okruhu posuzovaných osob nad rámec požadavků stanovených vyhláškou č. 247/2013 Sb.

Odůvodnění k novele vyhlášky č. 247/2013 Sb. podrobněji vysvětluje, že personální vztah může být (1) vztah rodinný nebo (2) vztah s jinou blízkou osobou.

  1. U rodinných vztahů se tak bude vždy jednat např. o vztah posuzované osoby a jejího rodiče či sourozence jakožto člena představenstva, ale také např. o vztah posuzované osoby a jejího švagra či švagrové, pokud jsou členem představenstva žadatele. Obecně lze za relevantní osoby považovat blízké příbuzné, tedy osoby, s nimiž se posuzovaná osoba v rámci rodinných vazeb pravidelně stýká a jejichž újmu může vnímat jako újmu vlastní (tedy rodina pro tyto účely nepřekračující okruh osob blízkých ve smyslu § 22 OZ)[2]. Tyto vazby jsou nepochybně personálními vztahy a zprostředkovávají vztah posuzované osoby k žadateli, případně dalším osobám.
  2. Personálním vztahem může být dále i jiný osobní vztah, daný např. soužitím ve společné domácnosti, blízkým přátelstvím, popř. vztah se spolubydlícím. Opět je tu kritériem blízká vazba posuzované osoby, jejímž prostřednictvím má posuzovaná osoba vztah s žadatelem a dalšími relevantními osobami.

Podpůrně lze v tomto ohledu uvést, že se jedná o obvyklou právní úpravu ve finančním sektoru:

  • zohlednění osob, ke kterým má posuzovaná osoba rodinný či blízký vztah, požaduje analogicky v souvislosti s posouzením finančních a personální vztahů v případě nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku přímo použitelný předpis Evropské unie pro oblast obchodníků s cennými papíry[3],
  • obdobné požadavky obsahují rovněž obecné pokyny pro účely jiných subjektů finančního sektoru[4].
  • návrh RTS podle čl. 8 odst. 2 směrnice (EU) 2013/36[5] požaduje mimo jiné uvádět nefinanční zájmy nebo vztahy včetně blízkých vztahů mezi osobou nebo jejími blízkými příbuznými (nebo jakoukoli společností, kterou je tato osoba úzce propojena a žádající úvěrovou institucí, jejím mateřským podnikem nebo dceřinými společnostmi. Obdobný požadavek stanoví[6] rovněž nařízení (EU) 2017/19463.

Požadavky vyhlášky č. 247/2013 Sb. je třeba aplikovat v souladu se zásadou přiměřenosti, a proto se bez dalšího nepožaduje popis všech vztahů blízkých osob posuzované osoby vůči společnosti a osobám ve společnosti. Nelze tedy vycházet primárně z existence jakéhokoliv příbuzenského vztahu, ale z reálných vztahů mezi těmito osobami, zejména z hlediska možného vzájemného ovlivnění posuzované osoby a osoby ve společnosti. V každém jednotlivém případě je nutno zkoumat, zda mezi posuzovanou osobou a osobou ve společnosti existuje finanční či personální vztah (např. v linii žadatel, jeho blízký příbuzný a osoba blízká příbuznému ve společnosti).

Upozorňujeme, že výše uvedená úprava se netýká pouze posuzování vedoucích osob v oblasti fondového podnikání. Adresáty obecných pokynů EBA jsou uvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) 575/2013; smíšené finanční holdingové společnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) 575/2013; a investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice (EU) 2014/65.

---------

[1] Novela vyhlášky č. 247/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 201/2020 Sb. a nabyla účinnosti 1. května 2020. V odůvodnění k novelizaci § 3, 15 a 16 vyhlášky č. 247/2013 Sb. se uvádí, že „se vyžaduje popis finančních a personálních vztahů vedoucí osoby k žadateli a dalším uvedeným osobám. Pod okruh finančních vztahů lze zahrnout například úvěry, záruky nebo zástavy. Za personální vztahy lze označit rodinné nebo blízké vztahy. Informacemi zásadními pro posouzení těchto vazeb budou zejména identifikační údaje osob, ke kterým má posuzovaná vedoucí osoba finanční nebo personální vztahy, a dále např. uvedení funkce blízké osoby nebo informace o úvěru (zejm. o jeho výši). V rámci posuzování míry podrobností předkládaných informací je zapotřebí zvážit, zda daný vztah může mít vliv na rozhodování posuzované osoby. Míra podrobností požadovaných informací o finančních a personálních vztahů osoby s kvalifikovanou účastí bude obdobná jako v případě posuzování vazeb vedoucích osob. “.

[2] Osobou blízkou se rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti.

[3] Nařízení (EU) 2017/1946, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku, viz např. čl. 6 písm. f).

[4] Společné obecné pokyny k obezřetnostnímu posuzování nabývání nebo zvyšování kvalifikovaných účastí ve finančním sektoru (JC/GL/2016/01), např. oddíl 4, odst. 2 na str. 27, dostupné online zde. Obecné pokyny EBA/ESMA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích (EBA/GL/2021/06, ESMA35-36-2619), např. čl. 5, odst. 5.1, písm. a) Přílohy č. III na str. 56, dostupné online zde.

[5] Návrh RTS a ITS k povolování úvěrových institucí EBA/RTS/2017/08 a EBA/ITS/2017/05, dostupné online zde, konkrétně se uvádí „non-financial interests or relationships (including close relations such as spouse, registered partner, cohabitant, child, parent or other relation with whom the person shares living accommodation) between the person or his or her close relatives (or any company that the person is closely connected with) and the applicant credit institution, its parent undertaking or subsidiaries.“.

[6] Viz nařízení 2017/1946, čl. 6 písm. f) „Navrhovaný nabyvatel poskytne příslušnému orgánu cílového subjektu (…) popis finančních zájmů a nefinančních zájmů nebo vztahů osoby a jejích blízkých příbuzných k členům řídícího orgánu a k osobám zastávajícím klíčové funkce ve stejné instituci, mateřské instituci a dceřiných společnostech a akcionářích“.