K uplatnění limitu pro ukládání peněžních prostředků zákazníka svěřených obchodníkovi s cennými papíry u propojených osob
Cíl stanoviska
Cílem stanoviska je poskytnout odpověď na otázku, na které peněžní prostředky zákazníka se vztahuje povinnost obchodníka s cennými papíry ukládat je u propojených osob jen v mezích § 4 odst. 6 vyhlášky č. 308/2017 Sb.
Shrnutí stanoviska
Limit 20 % stanovený v § 4 odst. 6 vyhlášky č. 308/2017 Sb. pro uložení prostředků zákazníka u propojené osoby se vztahuje pouze na peněžní prostředky, které má obchodník s cennými papíry ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby. Obchodník s cennými papíry musí jasně odlišit peněžní prostředky, které má ve své moci za tímto účelem, od těch, které má ve své moci pro jiné účely.
Odůvodnění
Vyhláška č. 308/2017 Sb., část druhá, pod kterou spadá i § 4 odst. 6, upravuje ochranu majetku zákazníka na základě § 12f písm. c) ZPKT.
ZPKT definuje majetek zákazníka jako: „peněžní prostředky a investiční nástroje patřící zákazníkovi, které má obchodník s cennými papíry ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby tomuto zákazníkovi“. [§ 2 odst. 1 písm. o) ZPKT]
Peněžní prostředky vydané zákazníkem „do moci“ obchodníka s cennými papíry za jiným účelem, než je poskytnutí investiční služby, nejsou pokryty touto definicí a ZPKT, a tedy ani vyhláška č. 308/2017 Sb., k nim tudíž nevztahují příslušná pravidla ochrany majetku zákazníka.[1]
Limit 20 % stanovený v § 4 odst. 6 uvedené vyhlášky č. 308/2017 Sb. se tak vztahuje pouze na peněžní prostředky, které má obchodník s cennými papíry v moci „za účelem poskytnutí investiční služby“. Je však potřebné, aby obchodník s cennými papíry jasně odlišil peněžní prostředky, které má ve své moci za tímto účelem, od těch, které má ve své moci pro jiné účely (např. poskytování platebních služeb, má-li příslušné povolení).
Takové odlišení je spojeno i s jiným režimem nakládání s takovými peněžními prostředky. Podle § 4 odst. 4 vyhlášky č. 308/2017 Sb. obchodník s cennými papíry zabezpečí, aby peněžní prostředky zákazníka a obchodníka s cennými papíry byly uloženy u centrální banky (pokud to umožňuje), úvěrové instituce s povolením k činnosti v členském státě Evropské unie, zahraniční banky s povolením k činnosti v jiném než v členském státě Evropské unie nebo fondu peněžního trhu, který naplňuje stanovené požadavky, na oddělených účtech, zatímco podle § 22 odst. 1 písm. b) ZPS peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce[2] u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je platební instituce příjemci nebo jinému poskytovateli.[3]
---------
[1] HUSTÁK, Zdeněk. § 2 [Vymezení některých pojmů]. In: HUSTÁK, Zdeněk, CETLOVÁ, Klára, DOLEŽALOVÁ, Daniela, FRANĚK, Michal, SMUTNÝ, Aleš, ŠOVAR, Jan. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 30.
[2] Samostatnost účtu je třeba chápat v tom smyslu, že na takový účet mohou být vkládány pouze peněžní prostředky uživatelů platebních služeb, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Nesmějí na něj tedy být vkládány peněžní prostředky patřící platební instituci, peněžní prostředky jiných osob než uživatelů platebních služeb ani peněžní prostředky uživatelů platebních služeb, svěřené platební instituci za jiným účelem než k provedení platební transakce.
[3] Není-li zvolen způsob ochrany peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 ZPS.