Způsob průběžného prokazování důvěryhodnosti (zejména bezúhonnosti) pracovníků poskytovatelů investičních služeb s důrazem na vnitřní kontrolu

K prokazování důvěryhodnosti pracovníků poskytovatelů investičních služeb poskytuje základní vodítka úřední sdělení České národní banky č. 23/2020 Věst. ČNB ze dne 5. srpna 2020 k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost (dále jen „úřední sdělení“).

Osobní působnost úředního sdělení se podle bodu I.3 týká členů vedoucího orgánu, dalších osob, jež s dotyčným poskytovatelem úzce souvisí, a pracovníků poskytovatele investičních služeb, kteří se přímo podílejí nebo odpovídají za distribuci v oblasti investičních služeb. Na další osoby, pomocí kterých poskytovatel investičních služeb zajišťuje svou činnost (např. pracovníci back office a účetní), se úřední sdělení v oblasti důvěryhodnosti aplikuje přiměřeně a specificky k výkonu jejich činnosti. Konkrétní podmínky jejich bezúhonnosti si nastaví poskytovatel investičních služeb sám.

Co se týče prokazování bezúhonnosti, podle bodu I.1 Přílohy úředního sdělení platí, že vhodným standardem ověřování je obstarání si výpisu z trestního rejstříku na počátku angažování posuzované osoby a zavázání této osoby poskytovatelem investičních služeb k povinnosti hlásit změny takto získaných informací a dále formou čestného prohlášení aktuálnost informací v rozumných intervalech (zpravidla každý rok, ne déle než dva roky) potvrzovat.

V případě pochybností o pravdivosti čestného prohlášení posuzované osoby by si měl poskytovatel investičních služeb obstarat výpis z rejstříku trestů i poté, co už dotyčnou osobu angažoval.

Poskytovatel investičních služeb by však měl zavést i další mechanismy průběžné kontroly. Doporučit lze například namátkové vyžádání si výpisu z rejstříku trestů některých osob, pomocí kterých zajišťuje svou činnost (v podobě relevantního vzorku posuzovaných osob). V rámci vlastního nastavení kontrolního mechanismu je pak příhodné dotčené osoby transparentně seznámit s tím, že součástí interních mechanismů kontroly poskytovatele investičních služeb jsou i tato namátková šetření.  Vhodné je i zavést sankce pro případ nesplnění povinnosti oznámit skutečnost, která by měla vliv na bezúhonnost posuzované osoby, nebo předložení nepravdivého nebo neúplného čestného prohlášení.

Dokumenty potvrzující skutečnost, že bezúhonnost dotyčné osoby pravidelně, namátkově a v případě pochybností i ad hoc poskytovatel investičních služeb ověřoval, je zapotřebí uchovávat tak, aby mohly být kdykoliv předloženy interní či externí kontrole (srov. čl. 21 nařízení (EU) 2017/565, který se podle § 12a odst. 6 ve spojení s § 32 odst. 2 ZPKT použije obdobně i na investičního zprostředkovatele).    

Závěrem je nutno upozornit, že bezúhonnost je pouze součástí důvěryhodnosti. Důvěryhodnost je ovlivněna i dalšími okolnostmi, může se jednat např. o úpadek nebo uložení pokuty či nápravného opatření v rámci přestupkového řízení (srov. bod I.1 a 2 Přílohy úředního sdělení). Poskytovatel investičních služeb má povinnost zajistit, aby dotčené osoby splňovaly podmínky důvěryhodnosti trvale (srov. § 14a odst. 2 ZPKT, který se na základě § 32 odst. 5 ZPKT použije obdobně i na investičního zprostředkovatele).