K oznámení o nedodržení investičních limitů investičních fondů

ZISIF ukládá obhospodařovateli povinnost oznámit ČNB, že mu překážka brání splnit povinnost vyplývající ze statutu, zákona nebo přímo účinného předpisu EU. Zároveň depozitáři ukládá ZISIF oznamovací povinnost, a to v případě, že identifikuje porušení právních předpisů, statutu, či depozitářské smlouvy a dojde-li k závěru, že hrozí nebezpečí z prodlení.

Předmětem této oznamovací povinnosti jsou mj. oznámení o hrozícím (povinnost obhospodařovatele) nebo skutečném (povinnost obhospodařovatele i depozitáře) porušení investičních limitů investičních fondů^[1].

Obhospodařovatel musí mít nastaveny procesy při obhospodařování majetku investičních fondů tak, aby k porušování investičních limitů nedocházelo a aby bylo případné porušení limitů identifikováno.

Obdobně je depozitář povinen v rámci svých kontrolních procesů zaznamenat a řešit každé porušení investičních limitů. Obhospodařovatel by měl nedodržení limitů rovněž projednat s depozitářem.

Obhospodařovatel stanoví postup pro nápravu porušení limitu a provede revizi procesů směřující k zamezení opakování porušení limitů do budoucna. Všechny součásti tohoto procesu musí být u obhospodařovatele i depozitáře dokumentovány a uchovávány tak, aby bylo možné zajistit zpětnou rekonstruovatelnost.

Podle doslovného textu ZISIF by k oznámení mělo dojít vždy. Tuto povinnost je však potřeba vnímat především s ohledem na její účel, kterým je řádný výkon dohledu a ochrana investorů. V případě marginálních porušení takové oznamování účelné není. Níže ČNB uvádí hranice, která porušení považuje za marginální a za jakých podmínek.

a) Identifikace překážek bránících dodržení investičních limitů ze strany obhospodařovatele

Součástí investiční strategie investičního fondu je podle § 93 odst. 3 písm. b) ZISIF stanovení investičních limitů, které je obhospodařovatel při obhospodařování fondu povinen dodržovat. Investiční limity lze rozdělit na limity „regulatorní“, stanovené zejména v NVIT (§ 17 a násl.) a limity „statutární“, které stanoví obhospodařovatel a jsou součástí statutu fondu. Tyto limity jsou závazkem obhospodařovatele vůči investorům nakládat s majetkem ve fondu stanoveným způsobem. Konkrétní nastavení investičních limitů odráží investiční strategii fondu z hlediska jeho rizikovosti a očekávané výnosnosti. Jejich nedodržení může signalizovat, že došlo k nějaké mimořádné události ovlivňující hospodaření s majetkem fondu. Může ale také být příznakem toho, že obhospodařovatel nejedná při obhospodařování v souladu s investiční strategií fondu.

Řízení investic investičního fondu je činností dynamickou. Předpokladem řádného a obezřetného obhospodařování investičního fondu je řízení rizik spojených s investováním, a to mj. za účelem dodržování stanovených investičních limitů, resp. minimalizace dopadů jejich nedodržení.

V rámci jednání s odbornou péčí (§ 18 a 22 ZISIF) a ve spojení s ustanovením § 475 odst. 1 ZISIF je obhospodařovatel povinen včas identifikovat a vyhodnocovat překážky, které mu brání v dodržení jeho povinností, mj. dodržení investičních limitů podle statutu a NVIT, a následně plnit související povinnost informovat ČNB. Překážkou je v zásadě cokoliv, co může bránit ve splnění povinnosti, ať už jde o okolnosti na straně obhospodařovatele (chyba zaměstnance, chyba IT systému aj.) nebo okolnosti jiné (vývoj ceny určitého aktiva, změna jeho ratingu, změna předmětu podnikání emitenta aj.).

Oznamovací povinnost se týká překážky, která ve chvíli oznámení existuje nebo je jisté, že nastane. Jen o takové překážce lze říci, že brání ve splnění právní povinnosti (nejen, že by mohla bránit nebo pravděpodobně bude bránit splnění takové povinnosti). Naopak není podstatné, zda se překážka týká porušení povinnosti v době oznámení či v budoucnu.^[2]

Obvyklou praxí je, že obhospodařovatel projedná porušení s depozitářem.

Současně musí obhospodařovatel v rámci stejné povinnosti i v rámci řádného a obezřetného výkonu činnosti podle § 19 ZISIF bez zbytečného odkladu přijímat potřebná opatření a řídit rizika s tím spojená.

Typické jsou případy, kdy dojde k nedodržení investičního limitu z důvodu pohybu tržních cen investičních nástrojů v portfoliu investičního fondu. Takové odchýlení se by však mělo nastat pouze v případě, kdy dojde k významným tržním výkyvům oproti změnám očekávaným obhospodařovatelem. Určitý vývoj tržních cen by měl obhospodařovatel předpokládat a strukturu majetku fondu tomuto vývoji průběžně přizpůsobovat.

b) Související povinnosti depozitáře

Depozitáři se v § 66 ZISIF ukládá povinnost projednat s obhospodařovatelem případy, které dle jeho zjištění nasvědčují tomu, že obhospodařovatel porušil povinnost uloženou mu statutem investičního fondu, zákonem nebo přímo použitelným předpisem EU.

Zároveň v § 474 odst. 1 ZISIF se depozitáři ukládá tyto případy oznamovat ČNB, dojde-li depozitář k názoru, že hrozí nebezpečí z prodlení, a to po projednání s obhospodařovatelem, případně i bez tohoto projednání. Nebezpečí z prodlení může nastat zejména v případě, že by hrozila újma na majetku, právech či oprávněném zájmu investorů investičního fondu, tedy pokud by nebyla přijata účinná nápravná opatření.

Vedle toho je depozitář dle § 474 odst. 2 ZISIF povinen oznámit ČNB takové skutečnosti, včetně nedodržení investičních limitů, které mohou významně ovlivnit hodnotu účastnických cenných papírů vydávaných tímto fondem nebo podílů na tomto fondu nebo které mohou vést k podstatnému zhoršení hospodaření tohoto fondu.

V praxi je obvyklé, že obhospodařovatel a depozitář koordinují svou činnost. Projednávají porušení, způsob nápravy a taktéž se vzájemně informují o oznámení podaném ČNB. Depozitář pak při splnění výše uvedených podmínek oznámí ČNB jím zjištěné skutečnosti (určitá duplicita posiluje jistotu, že ve „významných“ a „podstatných“ případech, nebo pokud hrozí nebezpečí z prodlení, k oznámení dojde a bude obsahovat všechny potřebné informace, vč. případných různých pohledů).

c) Společné povinnosti obhospodařovatele a depozitáře

Oznámení obhospodařovatele i depozitáře je třeba na základě § 42h odst. 3 Vyhlášky provést bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala (tedy po zjištění překážky, v každém případě nejpozději bez zbytečného odkladu po zjištění porušení limitu; v případě depozitáře při splnění dalších podmínek uvedených výše).

Všechny kroky obhospodařovatele i depozitáře je třeba v případě porušení investičních limitů zdokumentovat a archivovat, aby veškeré schvalovací, rozhodovací a kontrolní procesy bylo možné rekonstruovat. Povinnost uchovávání informací je zakotvena mj. v § 3 odst. 3 a v § 20 odst. 2 Vyhlášky. 

d) Účel a obsah oznámení o překážkách bránících dodržení investičních limitů

Hlášení překážek, které brání obhospodařovateli ve splnění povinnosti v souvislosti s dodržováním investičních limitů investičních fondů, slouží primárně k posouzení, zda obhospodařovatel jedná s odbornou péčí a zda nedodržením nehrozí vznik újmy na straně investorů. Informace o překročení limitů využívá ČNB při dohledu nad činností obhospodařovatele, případně i depozitáře a osob, které obhospodařovatel pověřil určitou související činností. ČNB posuzuje mimo jiné, zda k nedodržení dochází opakovaně či jednorázově, v jaké míře, a z jakých příčin. Z hlediska subsidiarity správního trestání je relevantní vedle povahy a důvodu porušení také doba jeho trvání a úsilí o jeho odstranění^[3].

Oznámení o nedodržení limitu by proto mělo obsahovat:

• identifikaci limitu, kterého se oznámení týká (uvedením příslušného ustanovení NVIT nebo statutu),
• „skutečný stav porušení limitu“, vyjádřený podílem na stanoveném limitu,
• důvod nedodržení limitu / překážka, která brání splnění limitu,
• datum, kdy k nedodržení limitu z uvedeného důvodu došlo poprvé,
• informaci, jakým způsobem a k jakému datu bylo nebo bude porušení limitu napraveno,
• informaci o stavu projednání mezi depozitářem a obhospodařovatelem, a
• informaci o tom, kdy a jakým způsobem došlo k nápravě a jaká byla přijatá opatření (povinnost obhospodařovatele); pokud k nápravě v době oznámení nedošlo, je z výše uvedených důvodů žádoucí takovou informaci zaslat dodatečně.

ČNB si může výzvou vyžádat další doplňující informace.

Oznámení o nedodržení limitu i o provedení nápravy se ČNB zasílá zpravidla prostřednictvím aplikace SIPRES.

e) Případy marginálních porušení investičních limitů

Oznamovací praxe se mezi jednotlivými povinnými subjekty (obhospodařovateli, samosprávnými fondy, resp. jejich depozitáři) na trhu velmi odlišuje. Zatímco v některých případech investičních fondů nejsou oznamována významná porušení investičních limitů, v jiných případech jsou oznamována veškerá odchýlení od investičních limitů, a to i v řádech desetin procent.

Marginální nedodržení investičních limitů, která jsou svou povahou tzv. pasivní (tj. porušení nezapříčiněná obhospodařovatelem) a která jsou z hlediska výše odchýlení, času nápravy i dopadu na hodnotu majetku fondu, resp. účastnických cenných papírů vydávaných tímto fondem nebo podílů na tomto fondu, zanedbatelná, nejsou z hlediska dohledu a ochrany investorů věcně potřebná.

Naproti tomu aktivní porušení, tj. porušení v důsledku aktivního jednání obhospodařovatele (např. chybné zadání transakce nebo vědomé zadání transakce porušující investiční limity z důvodu snahy odvrátit hrozící nebezpečí újmy pro investory) je třeba ČNB oznámit vždy.

S ohledem na potřebu efektivního výkonu dohledu, zájem na minimalizaci zátěže účastníků trhu a s cílem poskytnout vodítko pro sjednocení oznamovací praxe ČNB uvádí následující hranice marginálního překročení limitu, vypočtené podílem na stanoveném limitu,^[4] ve kterých není třeba pasivní porušení limitů hlásit (nejde-li o porušení z jiného důvodů významné^[5]):

1. porušení limitu o < 2%,
2. porušení limitu o 2 – 4,99 %, pokud netrvá
   1. déle než 5 pracovních dnů v případě fondů, u kterých se stanovuje NAV na denní bázi,
   2. déle než do dalšího stanovení NAV v případě ostatních fondů, např. nemovitostních

-----------

^[1] Slovo  „fond“ nebo „investiční fond“ se v textu tohoto stanoviska vztahuje v případě fondů, které vytvářejí podfondy, na „podfond“.

^[2] Příklad: Došlo k náhlému nečekanému snížení ratingu cenného papíru v portfoliu fondu. Fond má stanoven limit na minimální rating cenných papírů v portfoliu. Obhospodařovatel ví, že následující den po přecenění portfolia bude tento limit porušen. Náprava bude vyžadovat nahradit tento cenný papír jiným. To může trvat 1-2 pracovní dny. Náhlý pohyb ratingu cenného papíru (resp, nemožnost včasné nápravy např. z důvodu nižší likvidity) je objektivní překážkou, bránící obhospodařovateli povinnost danou statutem splnit.

^[3] § 46e odst. 1 zákona o České národní bance.

^[4] U „nulových limitů“ (např. fond nebude investovat do cenných papírů v nižším, než investičním stupni ratingu) se uvede výše porušení v absolutním vyjádření a ve vyjádření procentním podílem na celkovém majetku fondu.

^[5] Např. jde-li o opakované porušení stejného druhu nebo navzdory krokům obhospodařovatele hrozí jeho trvání.