Likvidace pojistných událostí a střet zájmů

1) Je vzhledem k zákazu souběhu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře možné, aby samostatný zprostředkovatel (SZ) likvidoval pojistnou událost nebo asistoval zákazníkovi při uplatnění práv z pojištění, které sjednal? Nejde o střet zájmů?

Shrnutí:

SZ může být nápomocen při uplatňování práv z pojištění a o porušení povinností podle ZDPZ se nejedná, ledaže SZ jednal při sjednání pojištění jako pojišťovací agent a při uplatňování práv z pojištění (které není likvidací v pravém slova smyslu) pomáhá jako pojišťovací makléř. Pokud SZ zprostředkoval pojištění jako pojišťovací makléř, ale likvidaci provádí pro pojišťovnu v režimu živnostenského zákona, jde o střet zájmů, který je třeba vyloučit.

 Likvidace pojistné události tak, jak byla dosud vymezena, tzn. šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti plnit ze sjednaného pojištění, prováděné jménem a na účet pojišťovny, není pojmově součástí zprostředkování pojištění, jak vyplývá i z čl. 2 (2) (b) směrnice IDD. ZDPZ dereguloval agendu samostatných likvidátorů pojistných událostí tím, že je vyňal z oblasti zprostředkování pojištění a podřadil pod režim živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., v platném znění). Na druhou stranu pomoc poskytovaná zákazníkovi při uplatňování těch nároků z pojištění, které souvisí s pojistnou událostí, pod zprostředkování pojištění spadá. V takovém případě jde o pomoc při správě pojištění a při uplatňování práv z pojištění ve smyslu § 2 písm. e) bodu 5. ZDPZ (a čl. 2 (1) bod (1) směrnice IDD).

Pokud tedy SZ jednal při sjednání pojištění v roli pojišťovacího makléře a ve stejné roli je zákazníkovi nápomocen při uplatnění práv z něho podle § 2 písm. e) bodu 5. ZDPZ, o střet zájmů nejde. Pokud SZ sjednal pojištění jako pojišťovací agent a v rámci svého živnostenského oprávnění provádí pro pojišťovnu likvidaci pojistné události, nejde o porušení zákazu souběhu makléřské a agentské činnosti podle § 76 ZDPZ, nicméně může jít o střet zájmů, který je třeba řídit (např. zavedením nezávislé kontroly takové likvidace) v souladu s § 6 ZPoj (pro pojišťovnu) a § 48 ZDPZ (pro SZ). Pokud má tento střet zájmů dopad na zákazníka[1] a jde o rezervotvorné pojištění, pak řízení střetu zájmů zejména s ohledem na čl. 3 a násl. nařízení č. 2017/2359, zahrnuje také v konkrétním případě při naplnění dalších podmínek povinnost informovat zákazníka o něm a zastoupení pojišťovny odmítnout.

Ve smyslu § 76 ZDPZ samostatný zprostředkovatel nesmí zprostředkovávat jednotlivé pojištění zároveň jako pojišťovací agent a pojišťovací makléř. O takové porušení by se jednalo také tehdy, kdy by SZ zprostředkovával pojištění pro pojišťovnu jako pojišťovací agent, a zároveň pomáhal zákazníkovi při uplatňování nároků z něj v roli pojišťovacího makléře.[2]

Pokud by SZ zprostředkoval pojištění jako pojišťovací makléř, ale pak by v rámci svého živnostenského oprávnění prováděl likvidaci pojistné události, jednalo by se o střet zájmů, který by pojišťovna s ohledem na obdobnou míru rizikovosti měla zcela vyloučit v souladu s požadavky § 6 ZPoj.

 

2) Nebude makléřská pojišťovací společnost ve střetu se ZDPZ při správě pojištění, když tuto činnost pro ni jako nakupovanou službu (za finanční odměnu dle a v rozsahu smlouvy) provádí ve svém provozním systému její mateřská společnost? Mateřská (100% vlastník) i dceřiná společnost jsou samostatní zprostředkovatelé podle ZDPZ.

Popis činnosti:

- makléřská dceřiná společnost zprostředkovala pojistné smlouvy, jejichž správu provádí její mateřská společnost, které je také zasílána pojišťovnou odměna;

- mateřská společnost provizní odměnu rozděluje a vyčísluje po klientech a vyplácí na účet dceřiné makléřské společnosti, po odečtení své smluvní odměny;

- mateřská společnost v rámci správy pojištění ve svém provozním systému eviduje platby pojistného (neplatiče, dluhy, přeplatky), zániky pojištění, výročí, obnovy, atd. a informuje dceřinou společnost. Ta potom klienta upozorňuje a jedná s ním;

- zmocnění klientů jsou sjednána a u pojišťoven vedena na dceřinou společnost. Klienti tedy komunikují výhradně s ní.

 

Shrnutí

Pokud by mateřská a dceřiná společnost zastupovaly sebe navzájem buď vůči zákazníkovi, nebo vůči pojišťovně, šlo by o rozpor s § 47 ZDPZ, pokud by kterákoli z nich zastupovala zároveň zákazníka a pojišťovnu, šlo by o rozpor s § 76 ZDPZ. Vyloučen není model outsourcingu činnosti při dodržení výše uvedených zákazů.

 Pomoc při správě pojištění jedním samostatným zprostředkovatelem (SZ), který je mateřskou společností, pro jiného SZ (dceřinou společnost) ve smyslu ZDPZ, kdy zákazník komunikuje a uzavřel makléřskou smlouvu výhradně s dceřinou společností, je v souladu se ZDPZ, pouze pokud jde jen o zajištění výkonu určitých činností jiným subjektem (outsourcing), přičemž nedochází k řetězení zástupčích oprávnění při zprostředkování pojištění.

Pokud by naopak docházelo k tomu, že vůči pojišťovně je zákazník vedle dceřiné společnosti dále zastoupen jiným SZ (mateřskou společností), jednalo by se o rozpor s § 47 ZDPZ. Podle tohoto ustanovení může být SZ při zprostředkování pojištění zastoupen pouze pracovníkem, vázaným zástupcem nebo doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelem. Pomoc při správě pojištění je součástí zprostředkování, a to jak pro zákazníka (makléřský způsob činnosti), tak pro pojišťovnu (agentský způsob činnosti). Pokud při správě pojištění jsou právní vztahy uspořádány následujícím způsobem:

 

zákazník – SZ (dceřiná společnost) – SZ (mateřská společnost) – pojišťovna

 

s tím, že se jedná o vztahy zastupování (tedy nejde o outsourcing), kdy jeden SZ jedná jménem zákazníka, a zároveň se nechává zastoupit vůči pojišťovně jiným SZ, který jedná jeho jménem a na jeho účet, dochází k řetězení pojišťovacích zprostředkovatelů v rozporu s § 47 ZDPZ.

Střet zájmů je upraven zejména v § 76 ZDPZ, podle něhož samostatný zprostředkovatel nesmí zprostředkovávat jednotlivé pojištění zároveň jako pojišťovací agent a pojišťovací makléř. V případě, že pojištění sjednávala dceřiná společnost jako pojišťovací makléř a jeho správu provádí její mateřská společnost jako pojišťovací agent, a to na základě spolupráce mateřské a dceřiné společnosti, jedná se o porušení § 76 ZDPZ, pokud jedna z těchto společností vystupuje jako makléř, a zároveň jako agent (provádí uvedenou činnost na základě jak smlouvy se zákazníkem, tak trojstranné dohody, jejíž stranou je i pojišťovna, o čemž svědčí i skutečnost, že i tato dceřiná společnost je za tuto činnost odměňována pojišťovnou). Vzhledem k nutnosti objektivního přístupu k řešení jednotlivých pojistných případů je třeba, aby SZ vystupoval v daném pojistném vztahu od začátku až do konce pouze v jednom postavení, aniž by ho v průběhu trvání konkrétního pojištění měnil v závislosti na vzniklé situaci. Obecně platí, že dceřiná společnost by měla sama vědět, v jaké roli jakou činnost provádí, v této roli vystupovat a také v komunikaci se zákazníkem by měla tuto svou roli zákazníkovi sdělit, a to jasným a nezavádějícím způsobem (§ 72 odst. 2 a § 73 ZDPZ).

Naopak o porušení § 76 ZDPZ by nemuselo jít v situaci, kdy by šlo o outsourcing některých činností ze strany pojišťovny, případně také ze strany prvního SZ (makléřské dceřiné společnosti), a to aniž by kdokoli z nich vystupoval vůči zákazníkovi nebo vůči pojišťovně v dvojím postavení (agent-makléř). To ale také znamená, že ani mateřská společnost nesmí porušovat § 47 ZDPZ a být zastoupena – vůči pojišťovně ani vůči zákazníkovi – druhým SZ. V každém případě je nutno i při outsourcingu řídit případný střet zájmů v souladu s § 48 ZDPZ.

--------

[1] Např. tehdy, kdyby vyšlo najevo pochybení SZ při sjednání pojištění, které by mohlo ovlivnit následnou likvidaci pojistné události z téhož pojištění.

[2] Viz také výkladové stanovisko ČNB K souběhu činností pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře z 9. 6. 2008.