Otázky k používání jednotného označení služeb spojených s platebním účtem

K jednotnému označení

1) Vztahuje se povinnost používat jednotné označení v písemné dokumentaci na všechny platební účty?

Povinnost používat jednotné označení v písemné dokumentaci[1] se dle § 220 ZPS týká platebního účtu, jehož majitelem je spotřebitel a ze kterého lze alespoň vybrat hotovost, převést peněžní prostředky, včetně provedení úhrady, ve prospěch třetích osob, a na který lze připsat peněžní prostředky, včetně připsání částky příchozího převodu, od třetích osob. Tento závěr podporuje i důvodová zpráva k ZPS.

2) Vztahuje se povinnost používat jednotné označení na písemnou dokumentaci týkající se tzv. povoleného debetu (možnost přečerpání), který sice není platební službou, ale službou související s platebním účtem?

Má-li smlouva o zřízení povoleného debetu povahu samostatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a není-li jí zřízen platební účet splňující kritéria podle § 220 ZPS, nevztahuje se na ni povinnost užívat jednotné označení. Má-li smlouva o zřízení povoleného debetu povahu smlouvy o platebním účtu, který splňuje kritéria podle  § 220 ZPS, potom se na ni povinnost používat jednotné označení vztahuje.

3) Považují se za písemné obchodní a reklamní informační sdělení dle § 197 odst. 1 ZPS postupy k používání internetového bankovnictví či navigační prvky internetového bankovnictví?

Jedním z cílů směrnice PAD je určit co největší počet nejběžnějších služeb v Unii a přitom zajistit, aby terminologie týkající se těchto služeb byla vhodně harmonizovaná, a tím usnadnit spotřebitelům pochopení a porovnání poplatků spojených s platebním účtem a nabídek v různých členských státech. Česká národní banka tak chápe pojem obchodní sdělení jako sdělení poskytovatele určené spotřebiteli související s nabídkou smlouvy o platebním účtu.[2] Postupy k používání internetového bankovnictví, notifikační zprávy nebo navigační prvky internetového bankovnictví tak obchodním ani reklamním informačním sdělením nejsou, neboť jejich účelem není snaha uzavřít se spotřebitelem smlouvu o platebním účtu, ale realizace (plnění závazků) z již uzavřené smlouvy o platebním účtu. To samé platí i v případě služby dynamic currency conversion (DCC).

4) Bude možné jednotné označení s ohledem na českou gramatiku používat v různých tvarech jako např. „povedeme vám účet“, „byla vám poskytnuta debetní karta“, „zašle výpis“ apod?

Ano, znění § 197 ZPS nevylučuje užití různých tvarů jednotného označení, když stanoví, že „Poskytovatel ve smlouvě o platebním účtu, je-li uzavřena v písemné formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelům použije k pojmenování služeb spojených s platebním účtem jednotné označení.“

5) Je možné používat v dokumentech zkratky či akronymy? Často jsou popisy účtovaných cen delší, než je možné z technických důvodů dostat do  pravidelného výpisu.

Jednotné označení služeb spojených s platebním účtem nelze zkracovat. Tato skutečnost vyplývá ze znění § 197 odst. 2 ZPS, dle kterého „Poskytovatel může k pojmenování služeb spojených s platebním účtem použít jiné označení pouze tehdy, uvede-li zřetelně i jejich jednotné označení.“

6) Kdy má být jednotné označení poprvé použito?

Ustanovení § 277 odst. 1 ZPS stanoví, že: „Ustanovení § 197 a 199 až 202 se poprvé použijí 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie (RTS STU) ...“. RTS STU nabylo účinnosti 31.1.2018, tzn., že jednotné označení se uplatní od 31. 10. 2018. Stejným dnem nabývá účinnosti i příslušná vyhláška ČNB.

7) Je třeba pod pojem inkaso zahrnovat i SIPO a SEPA inkaso?

 Ano, jedná se o typy inkas ve smyslu § 2 odst. 1 písm. e) ZPS:[3] Je tedy u nich třeba použít jednotné označení „inkaso“.

8) Jak lze chápat pojem „internetové bankovnictví“, které je v prováděcí vyhlášce definováno, že „Poskytovatel účtu umožní zákazníkovi ovládat účet prostřednictvím internetu“. Je slovem „internetové“ míněn přístup spotřebitele ke správě účtu pomocí internetového prohlížeče, nebo je třeba v kontextu definice pojem „internet“ chápat ve smyslu datového kanálu využívající protokol TCP/IP? Ve druhém případě by totiž byly dotčeny navíc všechny aplikace bank, které vyžadují samostatnou instalaci softwaru na počítač spotřebitele (např. pro dávkové zpracování a mobilní aplikace) a které nepožívají pro komunikaci se spotřebitelem internetové prohlížeče.

Pod pojmem „internetové bankovnictví“ je nutno chápat obsluhu platebního účtu prostřednictvím internetového prohlížeče a obdobnými instalovanými aplikacemi (aplikace pro mobilní platformy či počítače). Ve stejném významu užívá pojem „prostřednictvím internetu“ i ZPS v § 2 odst. 1 písm. k) a l). Naopak aplikace pro dávkové zpracování sem nespadají.

9) Lze doplňovat nebo měnit jednotné pojmy? Je např. nutné použít položku "poskytnutí debetní karty" nebo je možné použít např. „debetní platební karta“? Je nutné slovo "platební " ve spojení s debetní kartou odstranit?

Ano. Jednotné označení stanovené prováděcí vyhláškou ČNB nelze doplňovat ani měnit

Ke sdělení informací o poplatcích (Fee Information Document - FID) a výpisu poplatků (Statement of Fees – SoF)

Obecně k pojmosloví

PAD a ZPS používají pro dokumenty odlišnou terminologii.

Čl. 4 PAD, který je proveden ITS FID, zavádí pojem „sdělení informací o poplatcích“, anglicky „fee information document“, zkráceně „FID“, jemuž odpovídá pojem „předsmluvní informace o úplatě“ v § 199 ZPS.

Čl. 5 PAD, který je proveden ITS SoF zavádí pojem „výpis poplatků“, anglicky „statement of fees“, zkráceně „SoF“, kterému odpovídá pojem „přehled o úplatě za poskytnuté služby“ v § 201 ZPS.

V tomto dokumentu budou nadále používány pouze pojmy a zkratky vycházející z PAD a obou zmíněných ITS

10) Lze změnit formát FID? Je možné např. přizpůsobit okraje FID, na obecný standard poskytovatele? 

Není. Čl. 1 odst. 1 ITS FID stanoví, že: „Poskytovatelé platebních služeb použijí vzor formuláře uvedený v příloze a vyplní jej v souladu s články 2 až 13.“ Odstavec téhož článku pak stanoví: „že poskytovatelé platebních služeb nesmí pozměnit formulář pro sdělení informací o poplatcích tím, že by jej vyplnili způsobem jiným, než který je stanoven v tomto nařízení. Poskytovatelé platebních služeb musí zejména dodržet pořadí informací, nadpisů a dílčích nadpisů stanovených ve vzoru formuláře.“

Konzultační materiál zveřejněný Evropským orgánem pro bankovnictví při přípravě ITS FID k tomu dále v bodě 102 uvádí:

„102. To that end, the structure of the FID is prescribed in the draft ITS without allowing the PSPs to modify it. The width of the two columns is prescribed and the ‘Services’ column is 6 cm wide and the ‘Fees’ column is 9 cm wide.“

11) Je třeba dodržet velikost loga? V čl. 2 odst. 2 ITS FID je uvedeno, že logo poskytovatele musí mít stejnou velikost jako společný symbol. Logo většiny poskytovatelů má jiné rozměry. Je třeba dodržet výšku, nebo šířku (kdy může být logo výrazně menší)?

Vzhledem k požadavku čl. 2 odst. 2 ITS FID na shodnou velikost loga poskytovatele se společným symbolem není možné se v šířce ani výšce loga odchýlit od rozměrů společného symbolu uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) ITS FID.

12) Je-li účet veden v CZK, je nutné uvádět do FID úhrady či výběry hotovosti v cizí měně, pokud je poskytovatel umožňuje? Např. klient z CZK účtu platí do zahraničí SEPA úhradou, nebo si vybere z CZK účtu ve směnárně EUR na dovolenou. Dále je zde i otázka konverzních kurzů, které banka dopředu nezná.

Jsou-li poskytovatelem nabízeny výběry hotovosti v cizí měně či cizoměnové úhrady, musí být uvedeny v příslušné části FID v závislosti na tom, jsou-li součástí poplatku za vedení účtu (podle čl. 8 ITS FID), účtovány jednotlivě, nebo nabízeny v přikoupitelných balíčcích (podle čl. 9 ITS FID). Kurzy, kterými dochází ke konverzi měn, nejsou předmětem FID.

13) Je-li nějaká služba součástí základního balíčku, je třeba ji uvést i do části, kde jsou uvedeny ceny za standardizované služby? Například součástí balíčku základního účtu je služba vedení internetového bankovnictví. Je správné uvést do části internetové bankovnictví "Vedení služby" s cenou 0 Kč, jelikož je součástí základního balíčku? 

Nikoliv. Je-li již neomezené čerpání služby internetového bankovnictví zahrnuto v poplatku za vedení účtu (podle čl. 8 ITS FID), uvede se služba internetového bankovnictví jen v rámci balíčku v úvodní části jako součást balíčku pod dílčím nadpisem „Obecné služby spojené s účtem“ v souladu s čl. 8 odst. 1 ITS FID. Pokud by však čerpání této služby bylo v rámci tohoto balíčku jakkoliv omezeno a čerpání nad rámec balíčku zpoplatněno, uvede se rovněž v tabulce „Informace o doplňkových službách“ (čl. 8 odst. 2 a 10 ITS FID).

14) V čl. 8 a 9 ITS FID jsou uvedeny pokyny k balíčkům. Má-li klient možnost dokoupit si k základnímu balíčku další balíčky služeb, musí být tyto ve FID uvedeny pod příslušnou standardizovanou službou?

Nikoliv. Další balíčky vedle základního balíčku služeb se v souladu s čl. 9 odst. 1 ITS FID uvedou v samostatné tabulce „Balíček služeb“ na konci FID. Obecně platí, že každá služba může být uvedena až ve třech tabulkách. Lze-li ji pořídit jednotlivě či v rámci základního balíčku, uvede se v první tabulce. Lze-li ji pořídit i jako dokoupitelný balíček, uvede se i ve druhé tabulce „Balíček služeb“. Je-li v základním či dokoupitelném balíčku omezený počet využití, a cena využití nad rámec balíčku se liší od jednotkové ceny uvedené v první tabulce, uvede se pak ještě ve třetí tabulce „Informace o doplňkových službách“. K tomu viz čl. 10 odst. 1 ITS FID: „Poskytovatelé platebních služeb uvedou v této tabulce informace o dalších poplatcích za jakékoli služby překračující počet zahrnutý v poplatku za balíček, jak je uvedeno v článcích 8 a 9, pokud tyto informace nejsou již uvedeny v tabulce obsahující služby a poplatky, nebo v případě, že se příslušný poplatek za službu liší od poplatku uvedeného v oné tabulce.“.

15) Budou poskytovatelé povinni poskytnout spotřebitelům SoF za rok 2018?

Ano, ale jen za období od 31. 10. 2018 do konce roku, viz § 277 odst. 2 ZPS: „Poskytovatel poskytne poprvé uživateli informace podle § 201 za období ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle § 197 odst. 3 do konce kalendářního roku, v němž tento prováděcí právní předpis nabude účinnosti.“. Zmiňovaným prováděcím právním předpisem jsou ITS SoF.

16) Lze změnit formát SoF, např. upravit adresáta tak, aby odpovídal českému standardu pro psaní adres v dopisech (se zarovnáním vpravo)?

Nelze. Článek 4 ITS SoF stanoví:

„1.   Poskytovatelé platebních služeb nahradí text v hranatých závorkách jménem majitele platebního účtu. Jméno musí být uvedeno tučným písmem, se zarovnáním vlevo.

  1. Poskytovatelé platebních služeb nahradí text v hranatých závorkách poštovní adresou majitele platebního účtu. Poštovní adresa musí být uvedena malými písmeny (s výjimkou prvních písmen jednotlivých slov, kde mohou být použita velká písmena), se zarovnáním vlevo.“.

17) Jak dlouho je nutné archivovat SoF? S ohledem na informativní povahu SoF, postačuje vzhledem k promlčecí lhůtě dané občanským zákoníkem 3 letá archivační doba?

Ano.

18) Je třeba uvádět do výpisu poplatků nulové poplatky?

Není. Podle § 201 odst. 2 ZPS: „Přehled o úplatě za poskytnuté služby obsahuje alespoň a) jednotkovou úplatu za poskytnutou službu a počet poskytnutí dané služby, b) celkovou úplatu za jednotlivé služby“. V případě nulového poplatku neboli čerpání služby zdarma nelze mluvit o úplatě.

K obdobnému závěru vede i čl. 10 odst. 7 věta druhá ITS SoF: „Poskytovatelé platebních služeb rovněž odstraní daný dílčí nadpis, jestliže počet případů, kdy majitel platebního účtu danou službu během příslušného období použil, nepřekračuje počet zahrnutý v poplatku za balíček.“, když nulové poplatky budou typicky výsledkem zahrnutí neomezeného využití dané služby do základního balíčku / poplatku za vedení účtu.

  • 201 ZPS nicméně nulové poplatky uvést nezakazuje, je tedy možné je v SoF uvést nad rámec povinných informací. Pak je podle čl. 10 odst. 3 a 5 ITS SoF 1) nutné uvést službu, 2) není nutné uvést počet použití a 3) je nutné uvést „poplatek neúčtován“.

19) Pokud se v průběhu roku změní rozsah konkrétního balíčku, je nutné tuto informaci uvést do SOF? Nebo je možné uvést pouze informaci o rozsahu balíčku, který je aktuálně platný?

Dojde-li v průběhu příslušného období ke změně v rozsahu konkrétního balíčku, je potřeba takto změněný balíček považovat za nový – odlišný balíček. Oba balíčky (pokud nedošlo ke změně v jejich názvu) je potřeba odlišit např. obdobím, po které se ten který balíček uplatňoval. Podle čl. 13 odst. 3 ITS SoF „Jsou-li za různé balíčky během příslušného období účtovány různé poplatky, uvedou se informace podle odstavce 1 za každý balíček v samostatné tabulce.“

20) Většina bank připisuje úroky v pravidelných intervalech (měsíčně, kvartálně, ročně) V části ITS SoF týkající se připsaných a zaplacených úroků se předepisuje uvádět výši účtovaného úroku při změně úrokové sazby. To zásadně mění přípravu dat pro SoF, bude-li vůbec možné tyto údaje z bankovních systémů získat. Je možné klientům v SoF uvádět změny úrokových sazeb a pak pouze celkovou částku úroků?

Není, k tomu blíže viz ustanovení čl. 14 odst. 2 a 3 a čl. 15 odst. 3 a 4 ITS SoF.[4]

21) Jak se mají v SoF zobrazovat případné daně účtované v souvislosti s využitím služby nebo naúčtovanými úroky (např. zahrnutí do poplatku)?

Daňové položky není nutné v SoF samostatně uvádět. Poplatky se v SoF i FID uvádějí včetně případné daně. Vypořádací tabulka k návrhu ITS FID v rámci konečné zprávy v položce 57 uvádí: „According to the definition of fees in the Directive, fees include all charges and penalties, if any, payable by the consumer to the payment service provider for or in relation to services linked to a payment account. Therefore, the fees present in the FID should include taxes, when applicable.“. 

Úroky se zobrazují v souladu s čl. 15 odst. 1 ITS SoF brutto, jak byly připsány: „V tabulce „Podrobné údaje o úrocích připsaných na účet“ uvedou poskytovatelé platebních služeb částku úroků, které byly majiteli platebního účtu připsány během období, na něž se výpis poplatků vztahuje, pokud takový případ nastal.“.

22) Pokud se banka v případě cizoměnového účtu dohodne s klientem na poskytnutí výpisu poplatků v CZK, jakým kurzem mají být do CZK přepočteny kreditní i debetní úroky takového účtu?

Podle čl. 14 odst. 3 a čl. 15 odst. 4 ITS SoF se kreditní a debetní úroky uvedou v měně účtu. Banka by měla toto pravidlo při sjednání poskytnutí výpisu poplatků k cizoměnovému účtu v CZK podle § 201 odst. 3 ZPS reflektovat.

23) Je nutné uvádět Název účtu i v tabulce „Podrobné údaje o úrocích připsaných na účet“, když název je uveden již v hlavičce SoF?

Ano, viz čl. 15 odst. 2 ITS SoF, který stanoví, že „Poskytovatelé platebních služeb nahradí slova „Název účtu“ názvem příslušného účtu, a to tučným písmem.“.

 

 

---------

[1] Konkrétně ve smlouvě o platebním účtu, je-li uzavřena v písemné formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelům.

[2] Lze též analogicky vycházet definice obchodního sdělení z § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v platném znění, podle kterého obchodním sdělením jsou „všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnost.“.

[3] Který stanoví, že „Inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli.“.

[4] Čl. 14 odst. 2 a 3 a čl 15 odst. 3 a 4 ITS SoF shodně uvádějí, že „Pokud se úroková sazba během příslušného období změnila, uvedou poskytovatelé platebních služeb částku úroků, které majitel platebního účtu zaplatil, na samostatném řádku zvlášť za každé příslušné období.“.