Za jakých okolností podléhají tzv. initial coin offerings (ICOs) zákonu o investičních společnostech a investičních fondech

Shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem společného investování

Ustanovení § 98 ZISIF (zákaz pokoutných fondů) zakazuje shromažďování, jakož i pokus o shromažďování, prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování, pokud má být návratnost investice alespoň částečné závislá na hodnotě nebo výnosu majetku, do kterého byly tyto aktiva investovány, jinak než za podmínek, které připouští ZISIF. Pro posuzování, zda došlo k naplnění znaků pokoutného fondu, není důležitá právní forma shromažďování prostředků ani podoba aktiv, do kterých správce prostředky investorů kolektivně investuje.[1]

Bez příslušného povolení ČNB k obhospodařování fondu kolektivního investování (resp. při splnění dalších podmínek jeho zahraničních ekvivalentů) není nikdo oprávněn shromažďovat majetek od veřejnosti za účelem kolektivního investování, a to ani prostřednictvím vydávání tokenů, resp. ICO

Vedle toho, podle § 15 ZISIF se osoba, která kolektivně spravuje majetek shromážděný od investorů nikoliv z řad veřejnosti ve prospěch těchto investorů, musí registrovat v seznamu ČNB. Právní forma shromažďování, resp. kolektivní správy majetku, ani podoba aktiv, do kterých správce prostředky investorů společně investuje, nejsou pro posouzení naplnění znaků správy srovnatelné s obhospodařováním podle § 15 ZISIF významné.

Povinnost registrace podle §15 ZISIF má tedy i správce, který za účelem společného investování ve prospěch investorů, kteří nejsou z řad veřejnosti, shromažďuje prostředky prostřednictvím vydávání tokenů, resp. ICO.

Registrace navíc postačuje jen do určitého objemu spravovaného majetku. Podobněji viz samostatné stanovisko ČNB.[2]

 Shromažďování prostředků od veřejnosti prostřednictvím vydávání tokenů za účelem financování těžby tzv. kryptoměn

Literatura a webové zdroje uvádějí, že pojem „těžba kryptoměn“ lze chápat jako proces potvrzování („validace“) transakcí probíhajících v kryptoměnových sítích, a to prostřednictvím strojově náročných výpočtů.[3] Činnost, která naplňuje tyto znaky, lze považovat za poskytování vlastních služeb nefinančního charakteru. Ve většině případů by se pravděpodobně jednalo o živnost volnou podle bodu 56. přílohy 4 živnostenského zákona (Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály), nicméně toto posouzení není v působnosti České národní banky.

Takto vymezená činnost spadá do kategorie činností vyjmutých z působnosti ZISIF podle § 2 písm. a), jelikož primárně jde o poskytování vlastních služeb nefinančního charakteru.

Shromažďováním prostředků od veřejnosti za účelem financování těžby kryptoměn tedy nemůže dojít k naplnění znaků pokoutného fondu podle § 98 ZISIF.

Osoba, která tuto činnost financuje shromažďováním prostředků od investorů, se zároveň nemůže registrovat jako správce podle § 15 ZISIF.

---------

[1] Nutno upozornit, že ZISIF, a tedy ani zákaz pokoutných fondů, se nevztahuje mj. na shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem financování vlastní činnosti nefinanční, resp. neinvestiční povahy (srov. § 2 písm. a) ZISIF).

[2] Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním (§ 15 ZISIF).

[3] Viz např. Antonopoulos, A. Mastering Bitcoin: Unlocking Digital Cryptocurrencies. O’Reilly Media 2014, s. 177 a násl.; Investopedia; Wikipedia; Stroukal, D., Skalický, J. Bitcoin: Peníze budoucnosti. Ludwig von Mises Institut CZ&SK 2015, s. 80 a násl.

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.