Jakým způsobem mají být klientovi poskytovány výroční informace o nákladech a souvisejících poplatcích podle č. 24(4) MiFID II?

Článek 24(4) MiFID II mj. vyžaduje, aby investiční podnik vyjadřoval souhrnně informace o veškerých nákladech a poplatcích, včetně nákladů a poplatků spojených s investiční službou a finančním nástrojem, které nesouvisí s tržním rizikem, a to tak, aby zákazník porozuměl celkovým nákladům a jejich souhrnnému dopadu na návratnost investice. Pokud o to zákazník požádá, poskytnou se rozepsané na jednotlivé položky. Tyto informace musí být, je-li to relevantní, poskytovány zákazníkovi pravidelně, nejméně jednou ročně, po celou dobu trvání investice.

MiFID II nestanovuje podrobnosti o rozsahu, způsobu a formátu těchto informací a ponechává rozhodnutí na členských státech, pouze čl. 50(2) Nařízení (EU) č. 2017/565 stanoví, že uváděné informace mají být vyčísleny jak procentuálně, tak v absolutních částkách. ESMA v technickém doporučení uvádí jako příklad návrh SMSG (Securities and Markets Stakeholder Group), která navrhuje formát tabulky s uvedením výše investice na začátku a konci období a informace o nákladech a poplatcích, a to jak v absolutní částce, tak v procentuálním vyčíslení.[1] Uvedený návrh však není závazný a je pouze na rozhodnutí členského státu, jakou formu pro oznamování předepíše (pokud využije diskreci a standardizovanou formu stanoví).

Česká republika se po proběhlé konzultaci[2] rozhodla diskreci využít, a to implicitním umožněním, aby si obchodníci s cennými papíry zvolili pro informování zákazníků standardizovanou podobu. Tato varianta nepřináší potřebu žádných zásahů do stávající právní úpravy v ZPKT.[3] Zvolené řešení odpovídá i stanovisku ČNB[4] k veřejné konzultaci Ministerstva financí k národním diskrecím v MiFID II a dalších směrnicích EU na kapitálovém trhu, ve kterém ČNB konstatuje, že „se možnosti poskytování informací prostřednictvím standardizované formy nijak nebrání, avšak domnívá se, že rozhodnutí o formě by mělo být primárně na účastnících trhu“. V  Novele ZPKT je výše uvedené ustanovení transponováno v  § 15a odst. 2, ve kterém se nově uvádí, že „informace podle [§ 15] odstavce 1 písm. e) se vyjadřují souhrnně, aby zákazník mohl porozumět celkovým nákladům a mohl posoudit jejich celkový dopad na návratnost investice. Na žádost zákazníka poskytne obchodník s cennými papíry tyto informace rozepsané na jednotlivé položky.“.

---------

[1] Final Report: ESMA’s Technical Advice to the Commission on MiFID II and MiFIR, ESMA/2014/1569, dostupné online na https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/2014-1569_final_report_-_esmas_technical_advice_to_the_commission_on_mifid_ii_and_mifir.pdf, s. 117 (cit. 2017-03-15)

[2] Výsledky „Veřejné konzultace č. IV/2014 - Kapitálový trh: konzultační materiál na téma – Národní diskrece dle MiFID II, MiFIR, MAR, TD II a UCITS V“, proběhlé 19. 8. 2014 až 19. 9. 2014, jsou k dispozici online na http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kapitalovy-trh/podnikani-na-kapitalovem-trhu/2014/verejna-konzultace-c-iv-2014-kapitalovy-18828 (cit. 2017-03-21)

[3] Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tabulka 29, dostupná online jako součást sněmovního tisku č. 869 na http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=127460 (cit. 2017-03-20)

[4] Č.j.: 2014/37739/560, část III, s. 5

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.