Aplikují se pravidla na odměňování podle čl. 27 Nařízení (EU) 2017/565 i na jiné osoby, než jsou zaměstnanci obchodníka s cennými papíry, například tzv. introducing brokery nebo poskytovatele signálů mirror tradingu?

Za introducing brokera se považuje ten, kdo zprostředkovává kontakt prvotní nebo i trvalý mezi klientem a obchodníkem s cennými papíry. Toto zprostředkování může, ale nemusí, zahrnovat poskytování investičních služeb ze strany introducing brokera (přijímání a předávání pokynů vč. rámcových smluv, a/nebo poradenství).

Poskytovatelem signálů mirror tradingu se rozumí ten, kdo poskytuje informace o svých pokynech k obchodování s investičními nástroji dalším osobám a další osoby pak na základě této informace zadávají vlastní pokyny, ve kterých se obchodování poskytovatele signálů „zrcadlí“. V praxi toto zrcadlení obchodů zajišťuje často automatizovaný software, který umožňuje reagovat na poskytované signály s minimálním zpožděním. Podle vzájemného nastavení práv a povinností se může jednat o investiční službu obhospodařování majetku zákazníka, případně poskytování investičních doporučení. 

I když introducing broker a poskytovatel signálů mirror tradingu nejsou přímo uvedeni mezi příklady dotčených osob v bodě 41 preambule

Nařízení (EU) 2017/565, je tento bod formulován široce.[1] Stejně široké jsou jednak definiční znaky v čl. 2(1), který vymezuje „relevantní osoby“, a jednak čl. 27(2) Nařízení (EU) 2017/565, který stanoví pravidla odměňování pro relevantní osoby, k  nimž se bod 41 preambule váže. V daném případě je „relevantní osoba“ ve smyslu čl. 2(1) mj. i jakákoli fyzická osoba, jejíž služby obchodník s cennými papíry má k dispozici a která je zapojena do poskytování investiční služby [písm. c)] a také osoba, která je pro obchodníka s cennými papíry dodavatelem služeb (tzv. outsourcing) [písm. d)].

Široký výklad koresponduje jak s textem nařízení, tak také s výkladem v ESMA CFD Q&A, otázce 3, body 21 a násl.[2] Jde o to zamezit možnosti obcházet povinnosti tím, že obchodník s cennými papíry vstoupí do vztahu s třetí stranou (např. využívá externí call centrum), které se pak více či méně podílí na poskytování investiční služeb obchodníkem s cennými papíry. Tuto logiku lze pak vztáhnout i na poskytování jiných investičních služeb, než jsou obchody se spekulativními produkty.

Pokud jde o introducing brokera, ve smyslu osoby, která nabízí služby obchodníka s cennými papíry potenciálním klientům, není pochyb, že se za relevantní osobu považuje.

U poskytovatele signálů mirror tradingu záleží na smluvním ujednání a skutečné roli poskytovatele signálů, ale zpravidla se bude považovat za relevantní osobu, protože poskytování signálů bude představovat službu, na kterou se fixuje určité chování zákazníka, nebo s jeho souhlasem chování obchodníka s cennými papíry.[3] Jde sice o externí činnost a nemusí jít o poskytování investiční služby jako takové, ale o nákup určité služby se jedná a i když bude tato služba odměňována přímo zákazníkem a obchodník s cennými papíry pouze přispěje k její realizaci tím, že ji zpřístupní či zprostředkuje, má tato služba vliv na poskytovanou investiční službu. Pokud obchodník s cennými papíry službu poskytovatele signálu buď přímo využívá, nebo i jen jakýmkoli způsobem zprostředkovává při nabízení svých investičních služeb, je poskytovatel signálu pro obchodníka s cennými papíry spolupracovníkem tj. „relevantní osobou“, Pokud dostává od obchodníka s cennými papíry jakékoliv plnění (včetně slev, nefinančních výhod aj.), resp. obchodník s cennými papíry má vliv na taková plnění od třetích osob (vč. např. doporučení cen placených poskytovateli signálů přímo zákazníky), uplatní se pravidla pro odměňování, byť může být (a často je) poskytovatel signálů k obchodníkovi s cennými papíry ještě v druhém vztahu zákazníka. Dvojí vztah je ale možný a funkčně lze obě role od sebe oddělit (pojmenování právního jednání např. ve smlouvě není tak důležité, jako jeho skutečný obsah).

Jakékoliv platby v rámci takového uspořádání pak spadají pod definici odměňování, neboť ta zahrnuje finanční i nefinanční výhody, a to i poskytované třetími stranami [čl. 2(5) Nařízení (EU) 2017/565, vykládaný ve světle bodu 40 preambule[4]]. Opět je třeba přihlédnout ke smyslu tohoto ustanovení o odměňování, kterým je zejména předcházení střetu zájmů [bod 40 preambule Nařízení (EU) 2017/565]. Definice „odměny“ v nařízení není vázána přímo na poskytování (konkrétní a specifické) investiční služby, ale na toky výhod „v rámci“ poskytování investičních služeb tak, aby nebylo možné pravidla obcházet. Vliv na zákazníka a odměňování [body 40 a 41 preambule, resp. čl. 2(1) a (5) Nařízení (EU) 2017/565] je tedy třeba vykládat ve vzájemné souvislosti jako jakékoli výhody plynoucí tomu, kdo se může nacházet jako „relevantní osoba“ ve střetu zájmů, tzn., pokud může ovlivňovat chování zákazníků (byť sám investiční službu neposkytuje).

---------

[1] “..odměňování všech osob, které by mohly ovlivnit poskytovanou službu nebo chování podniku, včetně osob, které pracují v oddělení front-office, prodejců nebo jiných zaměstnanců, kteří se nepřímo podílejí na poskytování investičních nebo doplňkových služeb. Mezi příslušné osoby, na něž se vztahují pravidla odměňování, by měly být zahrnuty také osoby, které dohlížejí na prodejce, např. jejich přímí nadřízení, kteří mohou mít pobídky k tomu, aby vyvíjeli tlak na prodejce, nebo finanční analytici, jejichž dokumenty mohou prodejci použít k tomu, aby zákazníky přiměli k investičním rozhodnutím, či osoby, které vyřizují stížnosti nebo navrhují a vyvíjejí produkty.”

[2] „22. When considering such arrangements, NCAs should ensure that it is not possible for a firm offering CFDs or other speculative products to retail clients to use any arrangement with another party to avoid discharging its MiFID obligations, including those relating to conflicts of interest under Articles 13(3) and 18 of MiFID... 23. When entering into any commercial arrangement with a third party or an intra-group entity, the firm should identify, assess, manage, and disclose any conflict of interests arising from such an arrangement, including those arising as a result of the terms of the remuneration arrangements between the two parties...”

[3] Zde vycházíme mj. z vymezení v odpovědi ESMA k MiFID I „Article 4(1)(9) of MiFID - Automatic execution of trade signals“: „A service provider X sets up a website which gives its clients the opportunity to choose one or more third parties that provide trade signals (listed on the website). Once the client chooses a signal provider and authorises the service provider to issue orders on his behalf, the service provider transforms each individual signal received into a buy or sell order to be executed by the service provider itself or transmitted for execution to another firm, without further intervention from the client.“ (dostupné online na adrese https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/2012-382.pdf).

[4] definice odměny, ... by měla zahrnovat všechny formy finančních či nefinančních výhod nebo plateb poskytovaných přímo či nepřímo podniky příslušným osobám v rámci poskytování investičních či doplňkových služeb zákazníkům, např. hotovost, akcie, opce, zrušení úvěrů příslušným osobám při propuštění, příspěvky na důchodové pojištění, odměňování třetími stranami např. ve formě odměny za zhodnocení kapitálu, navýšení mzdy či povýšení, zdravotní pojištění, slevy nebo zvláštní dávky, štědré účty na výdaje nebo semináře v exotických destinacích.