Lze na základě § 36c odst. 6 ZPKT podat žádost o schválení prospektu ve formě prostého e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu?

Forma prostého e-mailu k podání žádosti o schválení prospektu nepostačí, v případě elektronické žádosti je třeba použít standardní způsoby oficiální komunikace s Českou národní bankou, tedy e-mail, který je podepsán oprávněnou osobou za použití uznávaného elektronického podpisu, případně zprávu zaslanou z datové schránky žadatele nebo jeho zmocněnce.

Podle § 36c odst. 6 ZPKT platí, že „Žádosti […] lze podat v listinné nebo v elektronické podobě.“ K elektronické podobě ZPKT nic dalšího nedodává a uplatní se tedy obecné předpisy, zejména správní řád, občanský zákoník a zákon č. 297/2016 Sb.

Podle § 37 odst. 4 správního řádu musí být každé podání vůči správnímu orgánu opatřeno mj. podpisem osoby, která toto podání činí. Podle § 561 občanského zákoníku platí, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé“ s tím, že „jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“ Takovým jiným právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb. ve spojení s nařízením eIDAS.

Nařízení eIDAS rozlišuje v čl. 3 několik úrovní elektronického podpisu, a to (prostý) elektronický podpis, zaručený elektronický podpis a kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon č. 297/2016 Sb. v § 6 stanoví, že „k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti“ (odst. 1), přičemž za uznávaný elektronický podpis považuje zákon č. 297/2016 Sb. zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (§ 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb.). Není přitom pochyb, že Česká národní banka byla zřízena zákonem a tedy je veřejnoprávním podepisujícím ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 297/2016 Sb.

V případě elektronického podání platí jediná výjimka z nutnosti kvalifikovaného nebo zaručeného elektronického podpisu, a to pro podání zaslaná do datové schránky. Pro ně platí podle § 18 odst. 2 ZEÚ, že úkon učiněný osobou, pro níž byla schránka zřízena, nebo pověřenou osobou, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (se zde nepodstatnými výjimkami), což potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As 89/2011–31 ze 17. 2. 2012.

S ohledem na uvedené výše proto platí, že za žádost v elektronické podobě podle § 36c odst. 6 ZPKT bude považována
(i) žádost podepsaná uznávaným elektronickým podpisem žadatele –fyzické osoby nebo osoby oprávněné (popř. osob oprávněných) na základě zákona v řízení jednat za žadatele - právnickou osobu, tj. jejím zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem, zaslaná prostřednictvím elektronické pošty,

(ii) žádost zaslaná z datové schránky žadatele (případně i bez podpisu)

(iii) žádost zaslaná zmocněncem žadatele, pokud je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem zmocněnce (osoby oprávněné
za něj jednat) nebo zaslaná z datové schránky zmocněnce.

Podává-li žádost v elektronické podobě zmocněnec žadatele, musí být k žádosti přiložena plná moc, a to buď – u původně listinné plné moci – ve formě výstupu elektronické konverze (§ 22 ZEÚ) nebo, u plné moci v elektronické formě, opatřená uznávaným elektronickým podpisem žadatele. Lze si rovněž představit zaslání plné moci prostřednictvím datové schránky žadatele, případně v listinné podobě podepsané žadatelem (úřední ověření podpisu není potřeba).

Uvedené platí i pro případné doklady o tom, že emitent cenného papíru uvedeného v prospektu má už cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo už veřejně cenné papíry nabízel, ve smyslu § 36c odst. 5 ZPKT, které jsou podle § 36c odst. 6 druhá věta ZPKT přílohou žádosti o schválení prospektu.

K předběžnému přezkumu před podáním oficiální žádosti lze prospekt zaslat prostou zprávou elektronické pošty (tj. bez zaručeného elektronického podpisu). Česká národní banka v této souvislosti upozorňuje, že takto posuzuje pouze návrhy prospektů, které splňují požadavky čl. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/301 ze dne 30. listopadu 2015, kterým se doplňuje směrnice evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a mění nařízení Komise (ES) č. 809/2004. Pro dosažení efektivity předběžného přezkumu je žádoucí, aby byl návrh prospektu předložen ve formátu, který umožní nejen vyhledávání, ale také provádění změn, vkládání revizí a komentářů přímo do dokumentu (tj. editovatelný soubor, který není chráněn proti změnám).

Pokud jde o podpisy prohlášení osob odpovědných za správné vyhotovení prospektu podle § 36b odst. 1 ZPKT, ty mohou být nahrazeny mechanickými prostředky ve smyslu § 561 odst. 1 občanského zákoníku (typicky budou použity naskenované vlastnoruční podpisy dotčených osob).

 

-----

Stanovisko aktualizováno 18. 10. 2017 (zohledněno nabytí účinnosti zákona č. 297/2016 Sb., doplněny datové schránky, pravidla pro plnou moc, přílohy a podpisy osob odpovědných za správné vyhotovení prospektu).

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.