Ukončení poskytování služeb obchodníka s cennými papíry

Obecně je možné, aby obchodník s cennými papíry (včetně banky oprávněné k poskytování investičních služeb) vypověděl smluvní dokumentaci, jež se váže k poskytování investičních služeb, přičemž není důležité, zda tak činí např. z důvodu změny strategie poskytování investičních služeb, či z důvodu změny rozsahu povolení k poskytování investičních služeb.

Pokud došlo k řádnému ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s cennými papíry a klientem, je ve vztahu k investičním nástrojům standardním postupem při vypořádání závazků z ukončeného smluvního vztahu vydání investičních nástrojů zákazníkovi, tj. u zaknihovaných cenných papírů převedení k jinému obchodníkovi s cennými papíry podle dispozice zákazníka.

Zákazník je v takovém případě v pozici věřitele, který je podle § 1975 o.z. povinen poskytovat obchodníkovi s cennými papíry jako dlužníkovi součinnost. Pokud by zákazníci nespolupracovali a součinnost neposkytli, a v daném případě není možné nebo vhodné přistoupit k vypořádání závazku předáním investičních nástrojů do soudní úschovy¹ (což lze zejména v případě zahraničních zaknihovaných cenných papírů předpokládat), pak je nezbytné vypořádání peněžní, tj. prodej svěřených investičních nástrojů a předání výtěžku prodeje zákazníkům. V takovém případě jde o situaci předpokládanou § 2428 o.z. podle kterého může skladovatel věci, které ukladatel neodebral, prodat na účet ukladatele, pokud jej na to předtím upozornil a poskytl dodatečnou lhůtu k převzetí věci. Nespolupráce zákazníka tedy umožňuje obchodníkovi s cennými papíry prodat svěřené investiční nástroje, přičemž výnos z takového prodeje náleží zákazníkovi.

Pokud by došlo k prodeji investičních nástrojů při nesoučinnosti zákazníka, nemá obchodník s cennými papíry nárok na cenu podle ceníku, ale jen nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, tj. na náklady na prodej (poplatky zahraničnímu obchodníkovi, poplatky burze, atp.; tyto náklady by měl být obchodník s cennými papíry schopen prokázat) – viz zejm. analogicky § 2428 o.z., § 2126 o.z., resp. § 2406 o.z. ve spojení s § 3006 an. o.z. Zároveň by se na nakládání s hromadným pokynem k prodeji všech těchto investičních nástrojů, a to za aktuální tržní cenu dle pravidel pro provádění pokynů klientů za nejlepších podmínek vztahovala jak povinnost obchodníka s cennými papíry jednat v nejlepším zájmu zákazníka (§ 15 odst. 1 ZPKT), tak analogicky také povinnost podle § 15l odst. 1 a 15o odst. 1 písm. d) ZPKT a navazujících ustanovení § 31 vyhlášky č. 303/2010 Sb., tzn. prodeje zastupitelných cenných papírů všech zákazníků by měly být realizovány za stejnou, nejlepší cenu a realizační náklady by měly být mezi zákazníky rozděleny poměrně.

Obchodník s cennými papíry by tedy neměl vydělávat na tom, že ukončuje svou činnost, naopak by měl minimalizovat dopad této skutečnosti na zákazníky. Případné účtování ceny dle ceníku v takové situaci tedy znamená získání prospěchu z protiprávní činnosti (nedostatečného informování) a takový prospěch by byl bezdůvodným obohacením na straně obchodníka s cennými papíry.

V každém případě by obchodník s cennými papíry měl zákazníky informovat takovým způsobem, který nezavdá pochybnosti o tom, zda obsah, rozsah a kvalita poskytnutých informací není v rozporu s § 15a a násl. ZPKT, resp. zda se nejedná o zakázanou nekalou obchodní praktiku dle § 4 zákona o ochraně spotřebitele například z důvodu, že by byl vyvoláván dojem, že zákazník má pouze možnost prodat investiční nástroje nebo je převést do správy (úschovy) jiného obchodníka. Tato informace by byla neúplná a mohla by na straně zákazníka vyvolat náklady, které by byly důsledkem jednostranného postupu obchodníka a s cennými papíry a nebyly by objektivně nutné a takové jednání by bylo v rozporu s povinností obchodníka s cennými papíry jednat v nejlepším zájmu zákazníka dle § 15 odst. 1 ZPKT.