Kdy a kde má oprávněná osoba právo nahlížet do likvidačního spisu pojišťovny? 

Právo nahlížet do spisu pojišťovny vedeného k nahlášené škodné, resp. pojistné, události (v praxi známý jako „likvidační spis“) je upraveno v § 129a ZPOJ a navazuje na povinnost pojistitele provést šetření nahlášené škodné události a sdělit výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění (§ 2796 a 2797 OZ). Na základě žádosti této osoby je pojišťovna povinna písemně zdůvodnit výši pojistného plnění, popřípadě důvody pro zamítnutí práva na pojistné plnění. Oprávněná osoba může podle § 129a ZPOJ písemně požádat o nahlédnutí do spisu a případně si z něj činit za úplatu výpisy nebo kopie. Toto právo má bez ohledu na to, zda pojistnou smlouvu uzavřela před nebo po účinnosti zákona č. 303/2013 Sb., který toto ustanovení do ZPOJ vložil, a bez ohledu na to, zda její nárok na pojistné plnění pojišťovna uznala či zamítla.

Vzhledem k tomu, že ZPOJ ani OZ neřeší místo a čas nahlížení do spisu, je možné aplikovat obecná ustanovení OZ o místě a čase plnění dluhu (v tomto případě nepeněžitého).

I. Kdy se likvidační spis zpřístupní

Pojišťovna je povinna umožnit oprávněné osobě nahlížet do spisu po ukončení šetření pojistné události (§ 129a odst. 1 ZPOJ). Šetření je ukončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila nárok na pojistné plnění (§ 2797 odst. 1 OZ). Z § 2798 odst. 2 OZ vyplývá, že šetření by mělo být ukončeno do 3 měsíců ode dne oznámení škodné, resp. pojistné, události. Pokud nelze šetření v této době ukončit, je pojišťovna povinna tuto skutečnost sdělit oznamovateli včetně důvodů; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě.

Není-li lhůta pro zpřístupnění spisu dohodnuta v pojistné smlouvě nebo jinak, je pojišťovna povinna umožnit přístup do spisu bez zbytečného odkladu po té, co po ukončení šetření obdržela písemnou žádost oprávněné osoby o takové nahlédnutí. Žádost může oprávněná osoba podat ihned poté, co jí podle § 129a ZPOJ vzniklo právo do spisu nahlédnout (§ 1958 OZ).

Možnost odmítnutí nahlížení do spisu je omezena pouze na případy, kdy by nahlížení mohlo vést k ohrožení řízení o trestném činu nebo projednání správního deliktu, a to za předpokladu písemného nesouhlasu příslušného orgánu (§ 129a odst. 2 ZPoj).

III. Kde se likvidační spis zpřístupní

Podle § 1954 OZ, nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem. Nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla (§ 1955 odst. 1 OZ). Vznikl-li závazek při provozu provozovny, plní se dluh v místě provozovny (§ 1955 odst. 2 OZ).

Z výše uvedeného vyplývá, že pojišťovna umožní nahlédnutí do spisu podle § 129a ZPOJ v místě

  1. uvedeném pro tyto účely v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách,
  2. závodu nebo provozovny (v praxi obvykle označované jako „pobočka“ nebo „kancelář“), kde byla uzavřena pojistná smlouva, pokud pojistná smlouva ani pojistné podmínky místo nahlížení výslovně nestanoví jinak a pojistná smlouva byla uzavřena v závodě nebo v provozovně pojišťovny, nebo
  3. sídla pojišťovny, pokud se neuplatní žádná z výše uvedených možností

Výše uvedené principy se uplatní i ve vztahu k pojistným smlouvám uzavřeným prostřednictvím prostředku komunikace na dálku nebo prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele, tj. není-li dohodnuto jinak, umožní pojišťovna nahlížet v takových případech do spisu ve svém sídle.  

Povinnost uvedená v § 129a ZPOJ se vztahuje i na pojišťovny z jiného členského státu a pojišťovny z třetího státu. Není-li dohodnuto jinak, pojišťovna z jiného členského státu a pojišťovna z třetího státu, které provozují pojišťovací činnost v České republice prostřednictvím pobočky (§ 29 a 32 ZPOJ), umožní nahlížet do spisu v místě, kde mají závod nebo pobočku v České republice.

V případě, kdy oprávněná osoba není ve smluvním vztahu s pojišťovnou a uplatňuje pouze nárok na pojistné plnění (např. poškozený v případě pojištění odpovědnosti s přímým nárokem vůči pojišťovně), platí výše uvedené také. Ujednání v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách nesmějí toto zákonné právo oprávněné osoby vylučovat nebo zkracovat (taková ujednání by byla v rozporu se kogentním ustanovením ZPOJ).

Některé zákony upravující povinné pojištění mohou obsahovat zvláštní právní úpravu komunikace mezi pojišťovnou a oprávněnou osobou a její informování o výsledcích šetření nahlášené škodné události (např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů). Aplikace těchto zvláštních ustanovení není tímto stanoviskem dotčena.

Obecně ve vztahu ke spotřebiteli platí, že ujednání o nahlédnutí do spisu uvedené ve smlouvě nebo pojistných podmínkách nesmí být ve vztahu ke spotřebiteli nepřiměřené (§ 1812 OZ a následující). Rovněž by takové ujednání mohlo být považováno za nekalou obchodní praktiku podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, pokud by vytvářelo neodůvodněné překážky realizace tohoto zákonného práva spotřebitelem. Jako vhodné se jeví například umožnění nahlédnutí do spisu v obvyklé provozní době na pobočce nebo v kanceláři pojišťovny, která je nejblíže bydlišti oprávněné osoby žádající o takové nahlédnutí.

Jedná-li oprávněná osoba s pojišťovnou prostřednictvím jiné osoby (např. pojišťovací makléř jedná za klienta a je oprávněn spolupracovat při uplatňování práv z pojištění), musí pojišťovna umožnit nahlédnutí do spisu i této osobě, pokud se vykáže dostatečným zmocněním.

 

Aktualizováno v r. 2020