Kdy a kde má oprávněná osoba právo nahlížet do likvidačního spisu pojišťovny?
Právo nahlížet do spisu pojišťovny vedeného k nahlášené škodné, resp. pojistné, události (v praxi známý jako „likvidační spis“) je upraveno v § 129a ZPOJ a navazuje na povinnost pojistitele provést šetření nahlášené škodné události a sdělit výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění (§ 2796 a 2797 OZ). Na základě žádosti této osoby je pojišťovna povinna písemně zdůvodnit výši pojistného plnění, popřípadě důvody pro zamítnutí práva na pojistné plnění. Oprávněná osoba může podle § 129a ZPOJ písemně požádat o nahlédnutí do spisu a případně si z něj činit za úplatu výpisy nebo kopie. Toto právo má bez ohledu na to, zda pojistnou smlouvu uzavřela před nebo po účinnosti zákona č. 303/2013 Sb., který toto ustanovení do ZPOJ vložil, a bez ohledu na to, zda její nárok na pojistné plnění pojišťovna uznala či zamítla.
Vzhledem k tomu, že ZPOJ ani OZ neřeší místo a čas nahlížení do spisu, je možné aplikovat obecná ustanovení OZ o místě a čase plnění dluhu (v tomto případě nepeněžitého).
I. Kdy se likvidační spis zpřístupní
Pojišťovna je povinna umožnit oprávněné osobě nahlížet do spisu po ukončení šetření pojistné události (§ 129a odst. 1 ZPOJ). Šetření je ukončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila nárok na pojistné plnění (§ 2797 odst. 1 OZ). Z § 2798 odst. 2 OZ vyplývá, že šetření by mělo být ukončeno do 3 měsíců ode dne oznámení škodné, resp. pojistné, události. Pokud nelze šetření v této době ukončit, je pojišťovna povinna tuto skutečnost sdělit oznamovateli včetně důvodů; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě.
Není-li lhůta pro zpřístupnění spisu dohodnuta v pojistné smlouvě nebo jinak, je pojišťovna povinna umožnit přístup do spisu bez zbytečného odkladu po té, co po ukončení šetření obdržela písemnou žádost oprávněné osoby o takové nahlédnutí. Žádost může oprávněná osoba podat ihned poté, co jí podle § 129a ZPOJ vzniklo právo do spisu nahlédnout (§ 1958 OZ).
Možnost odmítnutí nahlížení do spisu je omezena pouze na případy, kdy by nahlížení mohlo vést k ohrožení řízení o trestném činu nebo projednání správního deliktu, a to za předpokladu písemného nesouhlasu příslušného orgánu (§ 129a odst. 2 ZPoj).
III. Kde se likvidační spis zpřístupní
Podle § 1954 OZ, nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem. Nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla (§ 1955 odst. 1 OZ). Vznikl-li závazek při provozu provozovny, plní se dluh v místě provozovny (§ 1955 odst. 2 OZ).
Z výše uvedeného vyplývá, že pojišťovna umožní nahlédnutí do spisu podle § 129a ZPOJ v místě
- uvedeném pro tyto účely v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách,
- závodu nebo provozovny (v praxi obvykle označované jako „pobočka“ nebo „kancelář“), kde byla uzavřena pojistná smlouva, pokud pojistná smlouva ani pojistné podmínky místo nahlížení výslovně nestanoví jinak a pojistná smlouva byla uzavřena v závodě nebo v provozovně pojišťovny, nebo
- sídla pojišťovny, pokud se neuplatní žádná z výše uvedených možností
Výše uvedené principy se uplatní i ve vztahu k pojistným smlouvám uzavřeným prostřednictvím prostředku komunikace na dálku nebo prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele, tj. není-li dohodnuto jinak, umožní pojišťovna nahlížet v takových případech do spisu ve svém sídle.
Povinnost uvedená v § 129a ZPOJ se vztahuje i na pojišťovny z jiného členského státu a pojišťovny z třetího státu. Není-li dohodnuto jinak, pojišťovna z jiného členského státu a pojišťovna z třetího státu, které provozují pojišťovací činnost v České republice prostřednictvím pobočky (§ 29 a 32 ZPOJ), umožní nahlížet do spisu v místě, kde mají závod nebo pobočku v České republice.
V případě, kdy oprávněná osoba není ve smluvním vztahu s pojišťovnou a uplatňuje pouze nárok na pojistné plnění (např. poškozený v případě pojištění odpovědnosti s přímým nárokem vůči pojišťovně), platí výše uvedené také. Ujednání v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách nesmějí toto zákonné právo oprávněné osoby vylučovat nebo zkracovat (taková ujednání by byla v rozporu se kogentním ustanovením ZPOJ).
Některé zákony upravující povinné pojištění mohou obsahovat zvláštní právní úpravu komunikace mezi pojišťovnou a oprávněnou osobou a její informování o výsledcích šetření nahlášené škodné události (např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů). Aplikace těchto zvláštních ustanovení není tímto stanoviskem dotčena.
Obecně ve vztahu ke spotřebiteli platí, že ujednání o nahlédnutí do spisu uvedené ve smlouvě nebo pojistných podmínkách nesmí být ve vztahu ke spotřebiteli nepřiměřené (§ 1812 OZ a následující). Rovněž by takové ujednání mohlo být považováno za nekalou obchodní praktiku podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, pokud by vytvářelo neodůvodněné překážky realizace tohoto zákonného práva spotřebitelem. Jako vhodné se jeví například umožnění nahlédnutí do spisu v obvyklé provozní době na pobočce nebo v kanceláři pojišťovny, která je nejblíže bydlišti oprávněné osoby žádající o takové nahlédnutí.
Jedná-li oprávněná osoba s pojišťovnou prostřednictvím jiné osoby (např. pojišťovací makléř jedná za klienta a je oprávněn spolupracovat při uplatňování práv z pojištění), musí pojišťovna umožnit nahlédnutí do spisu i této osobě, pokud se vykáže dostatečným zmocněním.
Aktualizováno v r. 2020