Aplikace pravidla desetinásobku u družstevních záložen

Jaký postup se uplatní v případě, že člen družstevní záložny měl u této družstevní záložny před 1. 7. 2015 několik depozit na základě různých smluvních vztahů a od 1. 7. 2015 došlo ke zvýšení zůstatku nebo prodloužení splatnosti jen u jednoho z těchto depozit?

Pravidlo desetinásobku se počítá podle souhrnu depozit.1 Zvýšení objemu kteréhokoliv dříve sjednaného depozita proto aktivuje uplatnění pravidla desetinásobku ve vztahu k celkovému souhrnu depozit člena u družstevní záložny.

Podle § 3 odst. 4 ZDZ od 1. 7. 2015 „Souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu.“. Prostředky v přesahující výši nelze úročit ani jinak zvýhodnit. Toto pravidlo se označuje jako pravidlo desetinásobku nebo 10:1.

Základní výkladové stanovisko ohledně uplatnění pravidla desetinásobku obsahuje úřední sdělení ČNB ze dne 5. června 2015 k postupu družstevních záložen v souvislosti se změnou podmínek týkajících se vkladů u družstevních záložen od 1. července 2015.2 Ve vztahu k pravidlu desetinásobku se v tomto úředním sdělení zejména potvrzuje možnost dvojího režimu, kdy se pravidlo desetinásobku uplatní automaticky na všechna nová depozita (smluvní vztahy sjednané od 1. 7. 2015), zatímco pro souhrn dříve vložených depozit platí v současnosti toto pravidlo jen za podmínky, že došlo k navýšení tohoto souhrnu depozit nebo prodloužení splatnosti některého z dříve vložených depozit.3

To navazuje na bod 5 čl. II (Přechodná ustanovení) novely č. 333/2014 Sb., který stanoví, že pravidlo desetinásobku „se nepoužije ve vztahu k souhrnu vkladů spojených s úrokem nebo obdobnou výhodou, které člen vložil do družstevní záložny, před 1. červencem 2015, do dne, kdy dojde k prodloužení splatnosti těchto vkladů nebo k jejich zvýšení; přitom se nepřihlíží k připisovaným úrokům.“.

Toto přechodné ustanovení zákona č. 333/2014 Sb. znamená ve vztahu k dříve vloženým depozitům, že

  • pravidlo desetinásobku se nepoužije, pokud nedojde k zvýšení souhrnutakových depozit,
  • zvýšení objemu kteréhokoliv dříve vloženého depozita, pokud současně znamená zvýšení souhrnu dříve vložených depozit4 (s výjimkou připsaných úroků) aktivuje pravidlo desetinásobku ve vztahu k celému souhrnu dříve vložených depozit.

K tomuto závěru vede skutečnost, že novela č. 333/2014 Sb. v čl. II bodu 5 stanoví pravidla nikoliv pro jednotlivé dříve vložené vklady, ale pro souhrn dříve vložených depozit. Pokud by zákonodárce zamýšlel aktivaci pravidla desetinásobku pouze ve vztahu k jednotlivému účtu, na němž je vklad evidován, nemohl by uplatnění pravidla desetinásobku stanovit „ve vztahu k souhrnu vkladů, které vložil“, jak plyne z čl. II bodu 5 Přechodných ustanovení.

Totéž platí ve vztahu k prodloužení splatnosti kteréhokoliv dříve vloženého depozita v době od 1. 7. 2015.

Smyslem přechodného ustanovení bylo poskytnutí prostoru pro úpravu dříve sjednaných smluvních vztahů nezávisle na případných nových smluvních vztazích. To plně odpovídá smyslu novely č. 333/2014 Sb. dosáhnout během přechodného období v maximální možné míře transformace družstevních záložen z dřívějšího modelu fungování družstevních záložen bez zapojení členů do činnosti družstevní záložny do modelu s posíleným prvkem vzájemnosti.5 Ve výše uvedeném úředním sdělení Česká národní banka konstatovala, že možnost dvojího režimu „odpovídá potřebě ochrany dobré víry v dříve vzniklé právní vztahy, která je obecně smyslem přechodných ustanovení“. Ani rozlišování jednotlivých smluvních vztahů by přitom neochránilo družstevní záložnu před nutností řešit změny dříve sjednaných smluvních vztahů, neboť zvýšení objemu se může týkat i konkrétního depozita, jehož smluvní podmínky změnu úročení nebo předčasné ukončení neumožňují.

Nerespektování zákona ze strany družstevní záložny je nedostatkem, za který Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle § 28 ZDZ. Pokud by vyšlo najevo, že porušení zákona je důsledkem selhání řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, jednalo by se o správní delikt podle § 27b odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, za který lze uložit pokutu. V souladu s pravidly správního trestání přitom ČNB zohlední, zda družstevní záložna prokázala, že „vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila“, ale smluvní úročení samo musí ustoupit zákonnému zákazu už k 1. 7. 2015.

--------

1 Pro účely této odpovědi se depozity rozumí vklady člena spojené s úrokem nebo obdobnou výhodou a dříve vloženými vklady, příp. depozity, se rozumí vklady, příp. depozita, vložené před 1. 7. 2015, kdy nabylo účinnosti pravidlo desetinásobku (§ 3 odst. 4) v novele č. 333/2014 Sb.

2 Dostupné mj. zde.

3 Mj. bod 5 úředního sdělení: „Důvodem pro možnost dvojího režimu jsou přechodná ustanovení novely zákona o družstevních záložnách, která stanoví pravidla samostatně pro souhrn dříve  vložených vkladů spojených s úrokem nebo obdobnou výhodou…“.

4 V případě pouhého převodu z účtu dříve vloženého vkladu na jiný účet dříve vloženého vkladu člena, který nemá za následek zvýšení celkového souhrnu dříve vložených vkladů, se pravidlo desetinásobku neaktivuje, viz výše přechodná ustanovení zákona č. 333/2014 Sb. „se nepoužije ve vztahu k souhrnu vkladů ... do dne, kdy dojde k prodloužení splatnosti těchto vkladů nebo k jejichzvýšení...).

5 Z důvodové zprávy k pravidlu desetinásobku v novele č. 333/2014 Sb.: „Důvodem navrženého opatření je posílení finanční zainteresovanosti členů na řádné správě, řízení družstevní záložny a výsledcích jejího hospodaření. Toto opatření by také mělo omezit morální hazard vyplývající ze zapojení depozit u družstevní záložny do zákonného pojištění vkladů.“

 

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.