Je k obchodování s bitcoiny nebo k jejich směně potřebné povolení ČNB?

Data evidovaná v protokolu bitcoin („bitcoin“) nemají charakter pohledávky držitele bitcoinů za jinou osobou, nejsou to tedy bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze (§ 4 ZPS), resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) ZPS.1)

Nákup či prodej bitcoinů na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 ZPS ani bezhotovostní obchod s cizí měnou [§ 2 odst. 1 písm. e) ZPS]. Stejně tak nepředstavuje žádnou platební službu ve smyslu ZPS provedení transakce v rámci protokolu bitcoin (např. zaslání určitého množství bitcoinů jinému uživateli protokolu) ani „vedení účtu v bitcoinech“ (kdy za vlastníka bitcoinů spravuje jeho bitcoiny, typicky v rámci „virtuální peněženky“ na internetové stránce, jiná osoba).

V případě směny (resp. nákupu) bitcoinů za české koruny nebo jinou měnu také nejsou splněny znaky směnárenského obchodu, který je definován jako „směna bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu“ (§ 2 odst. 1 ZSČ), tj. není splněn znak hmotné podoby předmětu směny ani znak „znějící na určitou měnu“.

Bitcoiny nevykazují ani znaky investičního nástroje podle § 3 ZPKT, protože nemají povahu cenného papíru (ani zaknihovaného, mj. v nich není vtěleno žádné právo) ani derivátu.

Obchodování s bitcoiny proto nevyžaduje povolení ČNB (takové povolení ČNB ani nemůže udělit) a nepodléhá dohledu ČNB. Z tohoto hlediska se neuplatní ani informační povinnosti vůči ČNB.

Výjimkou je:

  • Obchodování s deriváty na bitcoiny, takové deriváty mohou v závislosti na podobě obchodování naplnit znaky investičních nástrojů a k obchodování s nimi pak může být nutné povolení obchodníka s cennými papíry.
  • Správa fondu investujícího do bitcoinů, ať už by se jednalo o fond nabízený veřejnosti (pak je vždy nutné povolení ČNB) nebo jen omezenému okruhu investorů (pak postačí za určitých podmínek registrace ČNB).
  • Provádění platebních transakcí v souvislosti s organizací obchodů s bitcoiny, např. v rámci burzy zaměřené na virtuální měny, pokud by určitá osoba prováděla převody bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz mezi kupujícími a prodávajícími a byly by naplněny znaky poskytování platebních služeb (nešlo-li by o výjimky podle § 3 odst. 3 ZPS).

Důsledkem výše uvedeného pravidla současně je, že finanční instituce s povolením ČNB nesmějí na základě tohoto povolení s bitcoiny obchodovat nad rámec správy vlastního majetku, tedy způsobem vyžadujícím podnikatelské oprávnění. Správa vlastního majetku přitom musí vždy probíhat v mezích pravidel pro investice jednotlivých typů finančních institucí; tato pravidla nabývání specifických aktiv, jako jsou například bitcoiny, v řadě případů neumožňují.

Některé finanční instituce, např. tzv. hybridní platební instituce nebo někteří obchodníci s cennými papíry, však mohou získat vedle povolení nebo registrace ČNB i další podnikatelská povolení a v jejich rámci pak může probíhat i podnikatelské obchodování s bitcoiny nebo poskytování dalších souvisejících služeb. V takovém případě je ale nutné jasné rozlišení, které služby podléhají dohledu ČNB a které nikoliv, v opačném případě může docházet ke klamání spotřebitele. Uplatní se také požadavek, aby vedlejší činnost ve vztahu k bitcoinům nebránila účinnému výkonu dohledu nad platební institucí a neohrožovala její finanční stabilitu [§ 9 odst. 1 písm. h) ZPS], popřípadě nebránila řádnému poskytování investičních služeb nebo účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry (§ 6a ZPKT).

Z hlediska aplikace opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je v první řadě podstatné vymezení okruhu povinných osob (§ 2 AMLZ). Samotný nákup a prodej bitcoinů statut povinné osoby nezakládá, ale pokud se některá povinná osoba – finanční instituce, obchodník s nemovitostmi či kulturními památkami, provozovatel loterie aj. – v rámci své podnikatelské činnosti setká s obchody s bitcoiny, měla by jim věnovat zvýšenou pozornost v souladu s metodickým pokynem Finančně analytického útvaru Ministerstva financí („FAU“) k přístupu povinných osob k digitálním měnám.2)

Závěrem dodáváme, že povolení ČNB není potřebné ani k přijímání úhrad zboží a služeb prostřednictvím bitcoinů. Je však třeba upozornit, že soustavné odmítání tuzemských bankovek a mincí by mohlo naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz podle § 239 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, který stíhá toho, kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze.

 

.........

1) Shodně např. Evropská centrální banka, materiál Virtual Currency Schemes z října 2012, str. 43 (zde), nebo německý orgán dohledu (BaFin) ve vyjádření označenémMerkblatt - Hinweise zu dem Gesetz über die Beaufsichtigung von Zahlungsdiensten (Zahlungsdiensteaufsichtsgesetz - ZAG), bod 4. b)Definition E-Geld (§ 1a Abs. 3 ZAG) - Tatbestandliche Grenzen des E-Geld-Begriffs im ZAG.

Co se týče informací v médiích o uznání bitcoinu za "soukromé peníze", jednalo se o vyjádření německého ministerstva financí pro daňové účely, toto vyjádření přitom výslovně uvádí, že bitcoiny „nejsou elektronické peníze ani zákonné platidlo, a proto nemohou být klasifikovány jako devizy ani jako valuty (cizoměnové oběživo).“, místo toho je označuje za „zúčtovací jednotku“, což je institut německého práva, který nemá v českém právu ani právu EU obdobu (s. 41, otázka č. 43 zde).

2) Metodický pokyn FAU k přístupu povinných osob k digitálním měnám dostupný zde.

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.