Jaké jsou podmínky pro vydání věci důležité pro trestní řízení, která je uložena klientem u banky nebo družstevní záložny, na základě příkazu orgánu činného v trestním řízení?

Obecně může mít klient uloženy movité věci (např. listiny, šperky, jiné cennosti nebo majetkové hodnoty) u banky¹ nebo družstevní záložny (společně „úvěrové instituce“)

• v bezpečnostní schránce pronajaté úvěrovou institucí na základě nájemní smlouvy podle § 2201 a násl. OZ,
• na jiném chráněném místě (zpravidla v trezoru) na základě smlouvy o úschově² podle § 2402 a násl. OZ.

1. Příkaz k prohlídce bezpečnostní schránky pronajaté úvěrovou institucí klientovi nebo jiných prostor úvěrové instituce 

Je-li důvodné podezření, že v bezpečnostní schránce pronajaté klientovi úvěrovou institucí nebo v jiných prostorách úvěrové instituce je věc důležitá pro trestní řízení (tzv. doličná věc), může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce za podmínek stanovených v § 82 a § 83 TŘ vydat příkaz k prohlídce jiných prostor podle § 83a TŘ (dále „příkaz k prohlídce“). V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu (samosoudce) nebo soudce učinit předseda senátu (samosoudce) nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka jiných prostor a pozemků vykonána. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Prohlídku provádí policejní orgán na příkaz předsedy senátu nebo soudce. Koná-li vyšetřování, resp. zkrácené přípravné řízení státní zástupce (§ 161 odst. 4, 5 písm. b); § 179a odst. 3 TŘ), může prohlídku vykonat sám.

Bez příkazu k prohlídce lze provést prohlídku pouze tehdy,

jestliže vydání příkazu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu (v tom případě je policejní orgán povinen si bezodkladně vyžádat dodatečný souhlas orgánu oprávněného k vydání příkazu k prohlídce; pokud dodatečný souhlas k prohlídce není udělen, nelze výsledek prohlídky v dalším řízení použít jako důkaz), nebo

jestliže vlastník nebo jiný oprávněný uživatel dotčených prostor písemně prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. V příkazu k prohlídce musí být kromě obecných náležitostí (obdoba § 134 odst. 1, 2 TŘ) uloženo provedení prohlídky, dále musí být uvedeny další relevantní informace, zejména rozsah a účel prohlídky, povinnost vlastníka či jiného uživatele strpět prohlídku včetně poučení o možnosti překonat odpor nebo vytvořenou překážku (§ 85a TŘ) a rovněž povinnost vydat věci důležité pro trestní řízení s upozorněním, že takové věci budou odňaty, nebudou-li dobrovolně vydány (§ 78 a 79 TŘ ).³

Příkaz k prohlídce jiných prostor podle § 83a trestního řádu je usnesením svého druhu; musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. V příkazu k prohlídce je třeba přesně označit úvěrovou instituci (s uvedením přesné adresy), která pronajala předmětnou bezpečnostní schránku klientovi, nebo v jejíž jiných prostorách (trezor aj.) se nachází doličná věc (zpravidla organizační složka banky, pobočka zahraniční banky apod.), a klienta úvěrové instituce, který má pronajatou bezpečnostní schránku, v níž je podle důvodného podezření hledaná doličná věc umístěna (srov. § 82 odst. 1 a 2 TŘ ). Příkaz k prohlídce musí směřovat jak proti úvěrové instituci, neboť je třeba zjednat přístup k bezpečnostní schránce, která je vždy umístěna v prostorách úvěrové instituce, které nejsou veřejně přístupné, tak i proti jejímu klientovi, který má pronajatou bezpečnostní schránku, kterou na základě smlouvy s úvěrovou institucí užívá, přičemž příkaz k prohlídce musí být doručen nejen dotčené úvěrové instituci, která pronajala bezpečnostní schránku svému klientovi, ale i tomuto klientovi, neboť právě on je uživatelem prostoru bezpečnostní schránky. Nebyl-li však uživatel bezpečnostní schránky zastižen nebo se z jiného důvodu nemohl prohlídky účastnit (např. pobyt v cizině, podezřelá osoba je na útěku, skrývá se apod.), nebrání to provedení prohlídky bezpečnostní schránky, neboť podle § 83 odst. 1 TŘ stačí doručit příkaz k jejímu provedení později, nejpozději však do 24 hodin po odpadnutí překážky, která doručení brání.⁴

Podle § 84 TŘ prohlídku lze vykonat jen po předchozím výslechu toho, u koho se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k jejímu nařízení. Předchozí výslech osoby, u které má být prohlídka provedena, není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.
Orgán vykonávající prohlídku bezpečnostní schránky pronajaté úvěrovou institucí klientovi nebo jiných prostor úvěrové instituce je povinen umožnit účast při prohlídce klientovi, který má pronajatou bezpečnostní schránku, nebo v případě prohlídky jiných prostor úvěrové instituce, jejímu zaměstnanci. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit (§ 85 odst. 1 TŘ).

2. Předložení nebo vydání věci uložené v bezpečnostní schránce

Pokud je věc důležitá pro trestní řízení uložena klientem v pronajaté bezpečnostní schránce nelze úvěrovou instituci vyzvat k předložení nebo vydání doličné věci podle § 78 odst. 1 TŘ, ani vůči ní vydat příkaz k vydání doličné věci podle § 79 odst. 1TŘ, neboť úvěrová instituce takovou doličnou věc nemá ve svém opatrování a tedy ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 a § 79 odst. 1 trestního řádu ji nemá u sebe. Úvěrová instituce se smlouvou o pronájmu bezpečnostní schránky pouze zavazuje k poskytnutí a zajištění bezpečného prostoru. Věci uložené v bezpečnostní schránce úvěrová instituce nepřejímá do úschovy a zpravidla ani nebude vědět, jaké věci má klient v bezpečnostní schránce uloženy. Úvěrová instituce tudíž nemůže na základě výzvy k předložení nebo vydání věci podle § 78 TŘ věc uloženou klientem v pronajaté bezpečnostní schránce vydat. Výzvu k předložení nebo vydání doličné věci (§ 78 TŘ), resp. její odnětí podle § 79 TŘ v případě nesoučinnosti klienta, adresuje orgán činný v trestním řízení přímo vůči klientovi, nikoliv úvěrové instituci.

3. Předložení nebo vydání věci uložené na základě smlouvy o úschově

Pokud však klient uzavře s úvěrovou institucí smlouvu o úschově podle § 2402 a násl. OZ, jejímž předmětem je individuálně určená věc, která je uschovávána v trezoru úvěrové instituce, přebírá úvěrová instituce od svého klienta movitou věc, kterou pak uloží do svého trezoru s tím, že ji bude řádně opatrovat. V těchto případech úvěrová instituce má věc uloženou v jejím trezoru ve své moci, neboť ji pro svého klienta opatruje, tedy ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 a § 79 odst. 1 TŘ ji má u sebe. Proto mohou orgány činné v trestním řízení úvěrovou instituci vyzvat k předložení nebo vydání takové věci za podmínky, že jde o věc důležitou pro trestní řízení a poskytnutí informací, resp. vydání listiny obsahující chráněné údaje, nebrání překážka podle § 78 odst. 2 TŘ spočívající v povinnosti zachovat v tajnosti údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo v případě družstevní záložny obdobné povinnosti mlčenlivosti, ledaže došlo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti. V takovém případě úvěrová instituce poskytne listiny obsahující údaje chráněné povinností mlčenlivosti teprve poté, kdy byly vyžádány postupem podle s § 8 TŘ a v souladu se zákonem o bankách, resp. zákonem o spořitelních a úvěrních družstvech.

Pokud by uvedené překážky byly odstraněny, avšak úvěrová instituce by přesto příkazu k prohlídce nevyhověla, resp. požadované věci nevydala, může být vůči ní vydán i příkaz k odnětí doličné věci. V těchto případech lze také při splnění podmínek § 82 odst. 2 a § 83a odst. 1 TŘ vydat příkaz k prohlídce jiných prostor směřující k prohlídce trezoru úvěrové instituce, ve kterém má být uložena doličná věc. Příkaz k prohlídce jiných prostor však bude směřovat jen vůči úvěrové instituci, která převzala na základě smlouvy o úschově doličnou věc od svého klienta, poněvadž je třeba zjednat přístup k trezoru, jenž je typicky umístěn v prostorách úvěrové instituce, které nejsou veřejně přístupné.

4. Závěr
Lze tedy shrnout: O vydání listin a jiných nosičů informací (např. elektronické záznamy), které obsahují údaje, jež jsou předmětem bankovního tajemství nebo srovnatelné povinnosti mlčenlivosti, požádá orgán činný v trestním řízení v případě banky postupem podle § 8 odst. 2 a v případě družstevní záložny podle § 8 odst. 1 TŘ. Nevyhoví-li úvěrová instituce bezdůvodně této žádosti⁵, lze předložení dokumentů důležitých pro trestní řízení, které jsou v úschově úvěrové instituce, dosáhnout nejen uložením pořádkové pokuty (§ 66 odst. 1 TŘ), vyžádáním vydání věci podle § 78 odst. 1 TŘ), ale také nařízením prohlídky v prostorách úvěrové instituce podle 83a TŘ, při níž při splnění podmínek § 78 TŘ může být úvěrová instituce vyzvána k předložení nebo vydání věcí důležitých pro trestní řízení, resp. v případě nevyhovění této výzvě lze podle § 79 TŘ takové věci odejmout (to ovšem neplatí v případě věcí v pronajaté bezpečnostní schránce, kdy je výzva orgánu činného v trestním řízení adresována přímo vůči klientovi).⁶

----------

¹ Bankou se zde rozumí též zahraniční banka, která je oprávněna na území České republiky vykonávat bankovní činnosti na základě jednotné licence podle práva Evropské unie, a zahraniční banka se sídlem mimo území Evropského hospodářského prostoru, které podniká v České republice na základě licence České národní banky.

² Pokud je banka a pobočka zahraniční banky oprávněna k výkonu činnosti „pronájem bezpečnostních schránek“ podle § 1 odst. 3 písm. n) zákona o bankách, resp. banka s jednotnou licencí k výkonu činnosti „úschova cenností“ podle § 5d písm. n) zákona o bankách a družstevní záložna k výkonu činnosti „pronájem bezpečnostních schránek členům“ podle § 3 písm. g) zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, mohou uzavírat smlouvy o úschově podle § 2402 OZ (do 31. 12. 2013 smlouvy o bankovním uložením věci podle § 700 a násl. obchodního zákoníku). Souhlasíme s názorem komentářové literatury: Pihera V., Smutný A., Sýkora P: Zákon o bankách, komentář, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2011, 1. vydání, str. 29 a 87, který se přiklání k výkladu kategorie pronájmu bezpečnostních schránek extenzivně ve smyslu „safe custody“ podle přílohy směrnice o činnosti úvěrových institucí 2006/48/ES (nyní směrnice 2013/36/EU).

³ Podrobnější výklad k podmínkám a náležitostem vydání příkazu k provedení prohlídky jiných prostor a pozemků obsahuje např. Šámal, P. a?kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 1127 a násl. K této tematice se několikrát zevrubně vyjádřil též Ústavní soud, např. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 528/98. 4 Blíže stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství 14/2001 k postupu orgánů činných v trestním řízení při získávání věcí z bezpečnostní schránky banky pronajaté klientovi banky.

⁵ Případné nevyhovění žádosti orgánu činného v trestním řízení v praxi by mohlo přicházet v úvahu jen výjimečně, např. pokud
žádost nesplňuje požadavky stanovené v § 8 TŘ, popř. nejsou dodrženy požadavky zákona o bankách nebo zákona
o spořitelních a úvěrních družstvech.

⁶ Blíže výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství 35/2000 „Nařízení prohlídky jiných prostor a pozemků podle
§ 83a tr. ř. v prostorách banky“.