Za jakých podmínek lze zavést výstupní poplatek fondu kolektivního investování?

Zavedení výstupního poplatku fondu kolektivního investování1 vyžaduje, aby obhospodařovatel nabídl investorům odkoupení jejich investic. 

Podle § 211 odst. 1 ZISIF vzniká povinnost nabídnout investorům odkoupení jejich investic (podílového listu nebo investiční akcie) beze srážky v případě, že „bylo rozhodnuto o … zvýšení … výstupního poplatku nad výši uvedenou ve statutu…“. Zavedení výstupního poplatku představuje také jeho zvýšení nad dosavadní nulovou výši (a minore ad maius), a proto podléhá povinnosti nabídnout  odkoupení podle § 211. Nově zaváděný výstupní poplatek se tak podle § 211 – a v souladu s dosavadním přístupem – po určitou dobu v praxi neuplatní.

Podle § 211 lze uplatnit srážku ve výši účelně vynaložených nákladů spojených s odkupem. Smyslem práva na tuto srážku je kompenzovat fondu, který zvýšil poplatek, dočasnou ztrátu dříve zavedeného výstupního poplatku, ale pouze v minimální míře, tak aby investoři, kteří se rozhodnou v této situaci fond opustit, byli zatíženi pouze skutečně účelně vynaloženými náklady, nikoliv standardním  výstupním poplatkem, ať už dosavadním nebo novým.

Pokud dosud s výstupem z fondu nebyly spojeny žádné náklady, neodpovídá smyslu kompenzační srážky ve výši účelně vynaložených nákladů, aby byla účtována investorům, kteří se rozhodnou fond upustit v důsledku zavedení výstupního poplatku. Namísto zvýhodnění by byli tito investoři znevýhodněni, a to způsobem, který v době investice nemohli předvídat. Proto máme za to, že při výstupu investora v přechodném období odůvodněném zavedením poplatku za výstup nelze náklady uplatňovat. Ostatně i obecně z povahy věci platí, že uplatněné náklady by neměly být vyšší než dosavadní výstupní poplatek. Smyslem úpravy je po určitou dobu usnadnit výstup z fondu, nikoliv tento výstup zkomplikovat.

ZISIF v § 211 odst. 2 určuje, že lhůta pro uplatnění práva na odkoupení bez (výstupní) srážky musí činit alespoň 30 dní ode dne uveřejnění informace o rozhodnutí o zvýšení poplatků, ale neuvádí, do kdy je třeba informaci uveřejnit. Informace by s odkazem na pravidla jednání obhospodařovatele (zejm. § 22 odst. 1 ZISIF – mj. čestné jednání v nejlepším zájmu investorů) měla být uveřejněna
bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o zvýšení, každopádně v předstihu před jeho účinností, aby nemohly vznikat nejasnosti ohledně nároku investorů na odkup bez srážky.

Protože pravidla týkající se práva na odkoupení bez srážky v § 211 ZISIF jsou jazykově vyjádřena v trpném rodu, vyjasňujeme, že uveřejnění informace je povinností administrátora. Tento závěr se opírá o rozsah kompetencí obhospodařovatele a administrátora fondu kolektivního investování stanovených ZISIF. Zatímco změna statutu je v působnosti obhospodařovatele, podle § 38 odst. 1 písm. n) ZISIF je uveřejňování informací povinností administrátora. Otázku, komu plyne výnos z účtovaných srážek, ZISIF neupravuje, a závisí tak zejména na statutu event. smlouvě o administraci (§ 59 ZISIF). 

 

--------

1 Jako fond kolektivního investování označuje ZISIF investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od
veřejnosti.

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.