K výjimce z povinnosti identifikace a kontroly klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
Jaké informační zdroje mají banky a ostatní povinné osoby zohledňovat při zjišťování, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění výjimky dle § 13 odst. 3zákona č. 253/2008 Sb.?
Jak rozumět výrazu „informace, které má povinná osoba k dispozici“?
Zákon č. 253/2008 Sb. umožňuje, aby v určitých případech povinné osobyneprováděly identifikaci a kontrolu klienta, a to ve vztahu k vyjmenovaným typům
- klientů (§ 13 odst. 1 – úvěrové a finanční instituce, ústřední orgány státní správy ČR a další) a
- produktů (§ 13 odst. 2 – životní pojištění splňující předepsaný limit pro maximální roční pojistné, důchodové spoření a další).
Zákon však v § 13 odst. 3 požaduje, aby povinná osoba mimo jiné ověřila, zda podle informací, které má k dispozici, nepředstavuje některý klient, produkt nebo konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. V případě pochybnosti se výjimka z povinnosti identifikace a kontroly klienta podle § 13 odstavců 1 a 2 neuplatní. Dále bez ohledu na typ produktu není možné výjimku uplatnit, je-li klient politicky exponovanou osobou (§ 13 odst. 4.).
V citovaném ustanovení tedy zákon požaduje, aby povinná osoba pracovala se všemi informacemi, které má k dispozici. Musí proto zohlednit především rizikový profil klienta, pokud má povinnost sestavit jej pro účely jiného obchodu či obchodního vztahu s týmž klientem, a informace, které získává v souvislosti s řízením ostatních svých rizik. Jestliže tedy například úvěrová instituce, v souvislosti s řízením svého úvěrového rizika, pojme podezření, že některý z jejích klientů či potenciálních klientů se dopouští úvěrových podvodů, potom tuto informaci musí zohlednit rovněž při vyhodnocování, zda s tímto klientem je či není spojeno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti popř. financování terorismu a zda tedy lze využít výjimku z kontroly klienta upravenou v § 13 odst. 1 nebo 2.
Rovněž jsou-li široce veřejně dostupné informace o zvýšeném riziku v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu některého finančního produktu, subjektu či skupiny subjektů – například na internetových stránkách České národní banky nebo Finančního analytického útvaru Ministerstva financí – považuje Česká národní banka takové informace za informace, které má povinná osoba k dispozici a očekává, že je povinné osoby podléhající jejímu dohledu využívají při vyhodnocování aplikovatelnosti výjimek dle § 13 zákona č. 253/2008 Sb.
Vyhodnocování dle § 13 odst. 3 musí být prováděno průběžně a před každou aplikací některé z výjimek dle § 13 odst. 1 a 2. Získá-li povinná osoba informaci nasvědčující zvýšenému riziku legalizace výnosů z trestné činnosti až po zahájení obchodního vztahu s klientem, musí tuto informaci zohlednit a v aplikaci výjimky dále nepokračovat.
Nemělo by tedy docházet k situacím, kdy povinná osoba má podezření, či dokonce ví, že klient je rizikový a přesto neprovádí kontrolu takového klienta dle zákona č. 253/2008 Sb. s odvoláním na některé z ustanovení § 13 odst. 1 či 2 tohoto zákona. Nemělo by však ani docházet k situacím, kdy povinná osoba má k dispozici některé informace o klientech či produktech, avšak nevyužije je pro posouzení, zda daný klient či produkt představuje zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
Splnění podmínek pro uplatnění výjimky z identifikace a/nebo kontroly klienta jso u povinné osoby povinny řádně odůvodnit příslušným orgánům dohledu v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb.