K souhlasům antimonopolních úřadů ze třetích zemí
Je třeba získat souhlasy antimonopolních úřadů třetích zemí ještě před získáním kontroly, pokud může mít nabídka převzetí dopad na hospodářskou soutěž v třetích zemích (§ 13 odst. 2)?
Ustanovení § 13 odst. 2 ZoNP upravuje postup pro případ, že „zvláštní právní předpis vyžaduje k nabytí účastnických cenných papírů souhlas orgánu veřejné správy podle zvláštních právních předpisů nebo předpisů Evropských společenství“. Zvláštním právním předpisem je obecně jen jiný český předpis, nikoliv předpis zahraniční.
Závěr o tom, že je potřeba získat a předložit souhlasy zahraničních úřadů pro ochranu hospodářské soutěže (např. pokud navrhovatel, který uskuteční nabídku převzetí získá dominantní postavení na trhu jiného státu) by byl nejen v rozporu s jazykovým výkladem § 13 odst. 2 ZoNP, ale vedl by také k těžko řešitelným praktickým problémům. Český orgán veřejné správy navíc ani nemůže posuzovat, zda navrhovatel jedná v souladu se soutěžními předpisy třetích států. Na spojení s významem pro celé Společenství (komunitární dopad) pamatuje odkaz na předpisy Evropských společenství.
Ustanovení § 13 odst. 2 ZoNP tak podle v současnosti dostupných informací dopadá jen
a) na souhlasy udělované orgány veřejné správy podle českých právních předpisů, vedle souhlasu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže to může být i souhlas České národní banky jako orgánu dohledu nad finančním trhem, srov. např. § 20 zákona o bankách1, § 10b zákona o podnikání na kapitálovém trhu2, § 24 zákona o pojišťovnictví3, nebo § 71 zákona o kolektivním investování4, a dále
b) na postup Evropské komise podle Nařízení o fúzích.
---------
1 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
2 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
3 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.