Předběžná jednání s cílovou společností

A) Obecně

Ohledně údajů v nabídkovém dokumentu ukládá zákon o nabídkách převzetí cílové společnosti povinnost ochrany vnitřních informací (§ 9 odst. 2 ve spojení s § 8 odst. 1 ZoNP), jde o povinnost obdobnou povinnosti stanovené před 31. 3. 2008 v § 183e ObchZ. Pro členy představenstva a dozorčí rady potom platí zvláštní povinnost mlčenlivosti stanovená v § 9 odst. 3 ZoNP. Členové orgánů cílové společnosti tedy nesmějí uveřejnit skutečnost, že obdrželi nabídkový dokument, ani údaje v nabídkovém dokumentu obsažené. Povinnost mlčenlivosti v souvislosti s nabídkou převzetí platí i pro zástupce zaměstnanců podle § 9 odst. 3 ZoNP.

Specifická situace nastává, když není možné zabránit předčasnému a nerovnému šíření informací. To hrozí zejména, pokud v cílové společnosti nejsou zástupci zaměstnanců a informace je nutné předat velkému množství zaměstnanců. Důvěrnost informací pak není možné reálně zajistit a hrozí jejich selektivní šíření. Cílová společnost by v takovém případě měla nabídkový dokument uveřejnit (srov. odkaz na úpravu povinností stanovených na ochranu před zneužíváním trhu v § 9 odst. 4 ZoNP).

B) Předběžná jednání s cílovou společností a předávání informací

Postup, kdy navrhovatel předběžně poskytne cílové společnosti informace a/nebo návrh nabídkového dokumentu, o kterém ale není jisté, zda je konečný a úplný (srov. § 9 ZoNP) a ten pak uveřejní sama cílová společnost, lze považovat z hlediska obvyklého průběhu nabídky převzetí za nestandardní a krajní v situaci, kdy není možné jinak zajistit ochranu vnitřních informací.¹ V případě, že trh není informován o záměru, resp. povinnosti navrhovatele učinit nabídku převzetí a začnou se šířit dohady a spekulace týkající se nabídky převzetí (v návaznosti na únik informací od navrhovatele nebo cílové společnosti), bude na místě také postup navrhovatele podle § 8 odst. 2 ZoNP.

V praxi má navrhovatel možnost předejít vzniku shora popsané situace vhodnou volbou (i) informací uveřejněných už v záměru učinit nabídku převzetí, resp. v informaci o rozhodnutí učinit nabídku převzetí a v návaznosti (ii) informací předávaných cílové společnosti (přičemž lze v této fázi cílové společnosti poskytnout relevantní informace i bez předání návrhu nabídkového dokumentu). Pro úplnost doplňujeme, že § 9 odst. 1 ZoNP upravuje pouze možnost navrhovatele předat cílové společnosti informace před jejich uveřejněním,  nikoli povinnost.

Pro případ očekávaných jednání s cílovou společností po uveřejnění záměru, resp. rozhodnutí o učinění nabídky převzetí, a před uveřejněním nabídky převzetí, zejména tam, kde se předpokládá nemožnost zajistit ochranu před únikem informací (např. v podniku nejsou zástupci zaměstnanců), lze doporučit, aby navrhovatel v záměru, resp. informaci o přijetí rozhodnutí učinit nabídku převzetí, uvedl informace o všech podstatných částech připravované nabídky převzetí, za které lze pokládat zejména sledované cíle a záměry v souvislosti s nabídkou převzetí, druh a výši protiplnění, včetně jejich zdůvodnění a charakteristiku případných podmínek, na jejichž splnění bude nabídka převzetí vázána, resp. důvodů pro její odvolání.

Pokud informace obsažené v nabídkovém dokumentu nemají povahu vnitřní informace, pak cílová společnost není povinna zajišťovat jejich ochranu ve smyslu § 8 odst. 1 ZoNP ani podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Podrobněji k ochraně vnitřních informací odkazujeme na Úřední sdělení ČNB k ochraně proti zneužívání trhu a transparenci².

---------

¹ Srov. § 183e odst. 6 ObchZ, ve znění do 31. 3. 2008, který stanovil povinnost představenstva cílové společnosti uveřejnit získané informace, jestliže se tím zabrání využití důvěrných informací a deformacím kapitálového trhu nebo došlo-li ke značnému pohybu kursu nebo nastaly dohady a spekulace ve vztahu k připravované nabídce převzetí.

² Zrušeno k 31/12/2020 z důvodu nahrazení úpravou v nařízení o zneužití trhu (MAR).