Souběh činností pojišťovacího makléře a pojišťovacího agenta v rámci jedné pojistné smlouvy
Může pojišťovací zprostředkovatel zapsaný v registru současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř, který zprostředkoval pojistníkovi uzavření pojistné smlouvy jako pojišťovací agent, v případě vzniku pojistné události blíže označené v této pojistné smlouvě zastupovat jako pojišťovací makléř pojistníka nebo jinou osobu na základě plné moci pro jednání s pojišťovnou o likvidaci této pojistné události?
Pojišťovací zprostředkovatel je podle § 4 odst. 2 zákona č. 38/2004 o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, oprávněn provozovat svoji činnost pouze v postavení, v jakém byl registrován. Zákon neomezuje možnost zápisu jedné osoby do registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí v různých kategoriích. Umožňuje tak pojišťovacím zprostředkovatelům provozovat zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojištění ve více možných variantách, a to za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem pro zapsání do registru (vzdělání, pojištění apod.).
V případě uvedeném v otázce, je třeba rozlišit smluvní základ. Pojišťovací agent je vázán smlouvou s pojišťovnou a vnitřními předpisy a pokyny pojišťovny. Pojišťovací makléř je při zprostředkovatelské činnosti vázán obsahem smlouvy s klientem, stejně tak i jeho pokyny, přičemž v případě udělení plné moci vystupuje i jeho jménem a na jeho účet. V konkrétním pojistném vztahu je třeba zabezpečit, aby vždy bylo zřejmé, které zájmy pojišťovací zprostředkovatel hájí, resp. za kterou smluvní stranu vystupuje, což je dáno tím, se kterým subjektem – pojišťovnou nebo klientem – uzavřel smlouvu, protože zájmy pojišťovny a pojistníka bývají v případě likvidace pojistné události opačné a mohlo by tak docházet k nežádoucímu konfliktu zájmů. Vzhledem k objektivnímu přístupu k řešení jednotlivých pojistných případů je třeba, aby pojišťovací zprostředkovatel vystupoval v daném pojistném vztahu od začátku až do konce pouze v jednom postavení, aniž by ho průběhu trvání konkrétního pojištění měnil v závislosti na vzniklé situaci. Tento přístup je rovněž transparentnější jak z hlediska plnění povinností podle § 21 zákona, tak i z hlediska případné odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem zprostředkovatelské činnosti. Přestože v zákoně chybí výslovný zákaz souběhu činností uvedených kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů v jednom pojistném vztahu, považujeme takovou situaci za nežádoucí.
Nelze však vyloučit, že v případě více pojistných vztahů mezi pojišťovnou a pojistníkem, kde pojišťovací zprostředkovatel vystupuje v různých postaveních, vystupoval pojišťovací zprostředkovatel v jednom pojišťovacím vztahu jako pojišťovací agent a v jiném pojišťovacím vztahu jako makléř, ačkoli jsou smluvní strany těchto pojistných smluv (pojišťovna a pojistník) totožné.