Český finanční systém zůstává odolný, hlavním rizikem je vývoj v eurozóně
- Český finanční sektor v roce 2011 a v prvním čtvrtletí roku 2012 zachoval nebo dokonce posílil svou odolnost z hlediska kapitálu i likvidity
- Určité riziko pro finanční stabilitu v ČR představuje vývoj v eurozóně, kde je situace velmi křehká a krizový stav se může obnovit prakticky kdykoliv
- Výsledky zátěžových testů ukazují, že český finanční sektor je na nepříznivý zahraniční vývoj dobře připraven
- Expozice českých bank vůči mateřským skupinám jsou na bezpečné úrovni a ČNB je intenzivně sleduje
- Hlavním domácím rizikem pro český bankovní sektor zůstává případné zhoršení kvality úvěrového portfolia v důsledku slabého hospodářského růstu
Finanční sektor v České republice vykazuje nadále dostatečnou stabilitu. Banky, základ finančního systému, jsou zdravé, kapitálově dobře vybavené, dlouhodobě ziskové a udržují si přebytek vkladů nad úvěry. Hlavní rizika pro finanční sektor vycházejí z možného výraznějšího propadu ekonomické aktivity v důsledku prohloubení krizového stavu v eurozóně, vyplývá ze Zprávy o finanční stabilitě 2011/2012, kterou dnes zveřejnila Česká národní banka.
„Udržení důvěry veřejnosti a investorů ve stabilitu českého bankovního sektoru při napjaté situaci v eurozóně vyžaduje zachování vysoké schopnosti bank absorbovat potenciální úvěrové a tržní ztráty,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. „ČNB bude proto věnovat zvýšenou pozornost sledování kvality úvěrových portfolií bank a družstevních záložen a také vazbám domácích bank na mateřské skupiny.“
Hlavním rizikovým scénářem pro českou ekonomiku pro nejbližší roky i nadále zůstává výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a dalších zemích, z nichž pocházejí nejvýznamnější obchodní partneři. K napjaté situaci zejména v eurozóně se přidává vývoj cen komodit a energií odrážející geopolitickou nejistotu a dynamický růst poptávky z rozvíjejících se ekonomik. V sektoru domácností je pak rizikem nepříznivý vývoj disponibilních příjmů odrážející napjatou situaci na trhu práce.
Úvěrové riziko v bankovním sektoru zaznamenalo v roce 2011 a v prvním čtvrtletí roku 2012 mírné zlepšení. Na agregátní úrovni lze úvěrové riziko označit za přiměřeně pokryté opravnými položkami, mezi domácími bankami ovšem existují v oblasti krytí úvěrů v selhání poměrně významné rozdíly. Koncentrace úvěrových portfolií do jednotlivých odvětví ekonomiky postupně klesá, na druhou stranu se však snižuje míra zajištění největších úvěrů.
V návaznosti na výše zmíněná rizika ČNB hodnotila odolnost finančního systému pomocí zátěžového testu bank, pojišťoven a penzijních fondů za použití prodloužených tříletých scénářů nazvaných „Základní scénář“ a „Evropa v depresi“. Základní scénář reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. Zátěžový scénář „Evropa v depresi“ předpokládá víceletý propad ekonomické aktivity a s ním související výrazný pokles cen nemovitostí, nárůst úvěrů v selhání a pokles provozních zisků finančních institucí. Varianty zátěžového scénáře pak pracují s dodatečnými nepříznivými šoky, např. s odpisy pohledávek za zadluženými zeměmi EU, se ztrátami z expozic domácích bank vůči zahraničním matkám nebo pádem největších dlužníků každé banky.
Výsledky zátěžových testů i nadále potvrzují odolnost bank a pojišťoven vůči nepříznivému ekonomickému a tržnímu vývoji. Důvodem je nejen vysoký výchozí kapitálový polštář, ale i schopnost generovat výnosy přes víceletou silnou recesi v ekonomice. I v případě extrémně zátěžových variant scénáře „Evropa v depresi“ počítajících s úpadky velkých dlužníků bank či problémy matek českých bank zůstává kapitálová přiměřenost bankovního sektoru nad 8% regulatorní hranicí, i když některé banky by musely posílit kapitál.
Marek Petruš, mluvčí ČNB