Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace za srpen 2026
V srpnu meziroční míra inflace podle očekávání vzrostla na 1,9 % z 1,7 % v červenci. Hlavním důvodem bylo další výrazné zvýšení cen pohonných hmot, které částečně kompenzoval pokračující pokles cen potravin.
Trendový vývoj inflace se v posledních měsících zásadně nemění. Hodnotu celkové inflace významně ovlivňují volatilní ceny nafty, benzínu a potravin. Ceny pohonných hmot v srpnu meziměsíčně vzrostly o více než 7 % a meziročně byly vyšší o 26 % (17 % v červenci). Cena nafty se v srpnu dostala na 4leté maximum a vývoj na začátku září naznačuje, že růst cen pohonných hmot ještě není u konce. Samotný nárůst cen pohonných hmot zvýšil v srpnu meziroční inflaci skoro o 3 desetiny procentního bodu. Na druhou stranu ovšem pokračoval nečekaně výrazný pokles cen potravin, které v průměru byly meziročně nižší o 4,3 % (-3,1 % r/r v červenci). Pokles cen potravin je relativně plošný a v průměru ceny potravin klesly na 2letá minima. Stále se tak odkládá obrat, který naznačují komoditní burzy a zprávy o letošní slabé sklizni.
Naopak vývoj jádrové inflace zůstal stabilizovaný, v srpnu zůstala beze změny na 3,0 %, což je ovšem nejvyšší úroveň za poslední rok. Pozitivním překvapením bylo zpomalení růstu nákladů vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) na 5,4 % r/r (5,7 % v červenci). To se pak projevilo v nižší dynamice cen služeb, které ovšem meziročně stále rostly zvýšeným tempem 4,4 % (4,6 % v červenci). Naopak u zboží růst cen zrychlil o 2 desetiny na 0,6 %.
V září se inflace pravděpodobně přehoupne přes hranici 2 % kvůli dalšímu růstu cen pohonných hmot a v následujících měsících může inflace ještě dál zrychlit. Na začátku příštího roku celková inflace pravděpodobně přechodně vyskočí nad 3 %. Jádrová inflace v dalších měsících zůstane nadále zvýšená, ale stále poblíž úrovně 3 %.
Zvýšený inflační výhled pro příští rok vzhledem k vývoji jádrové inflace a globálním inflačním tlakům (energie, potraviny) dává důvody pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice.
V srpnu inflaci opět zvýšily pohonné hmoty
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace za srpen 2026
V srpnu meziroční míra inflace podle očekávání vzrostla na 1,9 % z 1,7 % v červenci. Hlavním důvodem bylo další výrazné zvýšení cen pohonných hmot, které částečně kompenzoval pokračující pokles cen potravin.
Trendový vývoj inflace se v posledních měsících zásadně nemění. Hodnotu celkové inflace významně ovlivňují volatilní ceny nafty, benzínu a potravin. Ceny pohonných hmot v srpnu meziměsíčně vzrostly o více než 7 % a meziročně byly vyšší o 26 % (17 % v červenci). Cena nafty se v srpnu dostala na 4leté maximum a vývoj na začátku září naznačuje, že růst cen pohonných hmot ještě není u konce. Samotný nárůst cen pohonných hmot zvýšil v srpnu meziroční inflaci skoro o 3 desetiny procentního bodu. Na druhou stranu ovšem pokračoval nečekaně výrazný pokles cen potravin, které v průměru byly meziročně nižší o 4,3 % (-3,1 % r/r v červenci). Pokles cen potravin je relativně plošný a v průměru ceny potravin klesly na 2letá minima. Stále se tak odkládá obrat, který naznačují komoditní burzy a zprávy o letošní slabé sklizni.
Naopak vývoj jádrové inflace zůstal stabilizovaný, v srpnu zůstala beze změny na 3,0 %, což je ovšem nejvyšší úroveň za poslední rok. Pozitivním překvapením bylo zpomalení růstu nákladů vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) na 5,4 % r/r (5,7 % v červenci). To se pak projevilo v nižší dynamice cen služeb, které ovšem meziročně stále rostly zvýšeným tempem 4,4 % (4,6 % v červenci). Naopak u zboží růst cen zrychlil o 2 desetiny na 0,6 %.
V září se inflace pravděpodobně přehoupne přes hranici 2 % kvůli dalšímu růstu cen pohonných hmot a v následujících měsících může inflace ještě dál zrychlit. Na začátku příštího roku celková inflace pravděpodobně přechodně vyskočí nad 3 %. Jádrová inflace v dalších měsících zůstane nadále zvýšená, ale stále poblíž úrovně 3 %.
Zvýšený inflační výhled pro příští rok vzhledem k vývoji jádrové inflace a globálním inflačním tlakům (energie, potraviny) dává důvody pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice.
Petr Sklenář, ředitel sekce měnové