Transparence měnové politiky: stříbro pro ČNB

Česká národní banka je dlouhodobě hodnocena jako jedna z nejtransparentnějších centrálních bank na světě. Počátkem letošního roku ČNB získala prestižní ocenění Central Banking Transparency Award 2015 za otevřenost a využití nových nástrojů v komunikaci.1 Americký ekonom Barry Eichengreen na svých webových stránkách nedávno zveřejnil aktualizaci tzv. indexu transparence měnové politiky pro 120 centrálních bank v období 1998–2014.2 ČNB v žebříčku zaujímá druhé místo za švédskou Riksbank. To je další příklad uznání v oblasti transparence.

Nové údaje potvrzují, že v období od roku 1998 dochází ke zvyšování transparence měnové politiky a že transparentnější měnová politika je spojena s nižší variabilitou inflace. Z dříve publikovaných propočtů (Dincer a Eichengreen, 2014) vyplývá, že trend zvyšování transparence nepoznamenala globální finanční krize (potvrzují se tak dřívější odhady publikované v Siklos, 2011) a dále že vyšší transparenci mají země s režimem plovoucího měnového kurzu (tyto odhady jsou pouze do roku 2007).

Pozorovaný trend zvyšování transparence měnové politiky je vysvětlován několika důvody. Prvním je zvyšování odpovědnosti institucí vládního sektoru vůči veřejnosti, přičemž centrální banky nezůstávají stranou a v mnoha případech jsou i napřed. Druhý důvod souvisí s nezávislostí centrálních bank. Transparence je zárukou, že rozhodnutí centrálních bankéřů jsou konzistentní s mandátem měnové politiky. Tlak na transparenci je přitom ještě vyšší, když centrální banky využívají nekonvenční opatření. Otevřenou komunikací centrální banky hájí svoji nezávislost.

Dalším argumentem pro vyšší transparenci jsou reakce trhů na měnověpolitická rozhodnutí. Jestliže centrální banka zveřejňuje ekonomický výhled a jeho vztah k nastavení měnové politiky, opatření měnové politiky nejsou pro trhy překvapením. Začtvrté, transparence zvyšuje kredibilitu závazku centrální banky. Závazek udržovat nízkou a stabilní inflaci je přesvědčivější, pokud centrální banka vysvětluje, jak její opatření vedou k jeho dosahování. Kredibilní závazek také centrální bance umožňuje odchýlit se od deklarovaného nastavení měnové politiky, pokud nastanou specifické okolnosti. Veřejnost v tomto případě rozumí tomu, že odchylka je pouze dočasná a že centrální banka plní dlouhodobý měnověpolitický cíl.

Z výše uvedeného vyplývá, že transparence ovlivňuje očekávání, která jsou důležitá pro efektivní působení měnové politiky. Centrální banka obvykle nastavuje krátkodobé úrokové sazby. Poptávka po úvěrech podnikům a domácnostem ale závisí na dlouhodobých úrokových sazbách, které jsou funkcí současných a očekávaných krátkodobých sazeb. Pokud centrální banka zveřejňuje trajektorii úrokových sazeb konzistentní s prognózou, ovlivňuje tím dlouhodobé úrokové sazby a jejich prostřednictvím rozhodování podniků a domácností o investicích a spotřebě. Komunikace centrální banky, která ovlivňuje očekávání o budoucím nastavení měnové politiky, je obzvláště důležitá při dosažení nulové hranice úrokových sazeb.

Index transparence použitý v databázi profesora Eichengreena je aktualizací indexu publikovaného ve studii Dincer a Eichengreen (2014) pro větší počet zemí a novější období do roku 2014. Tento index, původně navržený v Eijffinger a Geraats (2006), měří transparenci v několika oblastech, například jak jsou stanoveny cíle centrální banky, jak centrální banka pracuje s daty a zda pravidelně publikuje prognózu. Index dále hodnotí, jak centrální banka vysvětluje nastavení měnověpolitických nástrojů, zda poskytuje informace o pravděpodobném budoucím nastavení měnové politiky a zda pravidelně vyhodnocuje naplňování měnověpolitického cíle včetně toho, které faktory vysvětlují případné odchylky.

Umístění ČNB na druhém místě v žebříčku 120 centrálních bank je dáno tím, že ČNB vysoce naplňuje kritéria vstupující do indexu transparence měnové politiky. K těm patří především explicitní cíl v podobě dvouprocentní inflace a zveřejňování čtvrtletních Zpráv o inflaci, které kromě prognózy obsahují vyhodnocení plnění inflačního cíle. Na tiskové konferenci po skončení měnověpolitického jednání jsou zveřejněny důvody pro rozhodnutí včetně bilance rizik prognózy a poměr hlasování o nastavení úrokových sazeb. Obvykle osm dnů po měnověpolitickém jednání je zveřejněn záznam z jednání, který podrobně popisuje důvody rozhodnutí bankovní rady a průběh diskuze na jednání včetně minoritních názorů. Záznamy z jednání obsahují také jmenovité hlasování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb. Po šesti letech jsou zveřejněny protokoly a podklady pro měnověpolitická jednání (situační zpráva a měnověpolitické rozhodnutí).

Vysoká transparence napomáhá efektivnímu provádění měnové politiky. Význam komunikace je ještě aktuálnější v období od zavedení kurzového závazku v listopadu 2013. Otevřená komunikace rizik nastavení kurzového závazku z pohledu plnění inflačního cíle je také důležitým předpokladem pro kredibilitu závazku a pro budoucí ukončení jeho platnosti.

Literatura:

Dincer, N. N. and B. Eichengreen (2014), „Central Bank Transparency and Independence: Updates and New Measures,“ International Journal of Central Banking 10 (1): 189-253.

Eijffinger, S. and P. Geraats (2006), „How Transparent Are Central Banks?“ European Journal of Political Economy 22(1): 1-22.

Siklos, P. L. (2011), „Central Bank Transparency: Another Look,“ Applied Economic Letters 18(10): 929-933.

______________

1 Viz https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove-zpravy/CNB-ziskala-prestizni-oceneni-za-otevrenost-v-komunikaci/
2 Viz http://eml.berkeley.edu/~eichengr/data.html