Rozhodnutí, aktuální výhled a jeho rizika

Bankovní rada ponechala na svém únorovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 0,25 %, což bylo v souladu se základním scénářem nové makroekonomické prognózy ČNB. Ten po počátečním období stability úrokových sazeb očekává jejich postupný nárůst zhruba od poloviny letošního roku. Růst sazeb bude reakcí na stabilizaci inflace u cíle při odeznívání negativních dopadů druhé vlny koronavirové epidemie v prostředí získávání kolektivní imunity. Hlavním rizikem uvedeného výhledu jsou delší uzavírky doma i v zahraničí a z toho plynoucí další zhoršení finanční situace a sentimentu firem i domácností. K tomu by mohlo dojít kvůli možnému souběhu vícero nepříznivých pandemických faktorů, mezi které patří mutace viru a váznoucí vakcinace.

Během podzimu zasáhla Českou republiku plnou silou druhá vlna pandemie koronaviru. Ta přerušila slibné zotavování ekonomiky z první vlny, které započalo díky letnímu rozvolnění epidemiologických opatření. V reakci na druhou vlnu byla protiepidemická opatření zase zpřísněna, a to nejprve během podzimu a posléze – po krátkém rozvolnění před Vánoci – ještě více na konci roku. Česká vláda přistoupila k opětovným uzavírkám v maloobchodě a službách, což se podepsalo na vývoji domácí ekonomiky na přelomu roku. S ohledem na těžký průběh epidemie během zimních měsíců lze předpokládat, že česká vláda bude rozvolňovat aktuální protiepidemická opatření v průběhu prvního pololetí roku jen obezřetně. Světlem na konci tunelu je přitom rozbíhající se vakcinace. Po předpokládaném vybudování kolektivní imunity během letošního léta lze očekávat, že v roce 2022 pravděpodobně dojde k obnovení normálního fungování ekonomiky a k návratu mobility lidí a míry sociálních kontaktů v zásadě na úroveň z doby před pandemií.

Dobrou zprávou je, že růst páteřního odvětví naší ekonomiky, tedy průmyslu, který začal během léta, pokračuje i během druhé vlny pandemie. Průmysl, mezinárodní obchod (včetně nákladní dopravy) a fungování globálních výrobních řetězců totiž zatím prokazovaly odolnost vůči pandemii. Potvrzuje to solidní exportní výkonnost tuzemských průmyslových podniků, která brzdí propad HDP na přelomu roku. Ale maloobchod, služby, aktivity v oblasti zábavy, sportu, kultury a turismus zůstanou pandemií zasaženy i po většinu prvního pololetí.

Ochlazování domácího trhu práce související s loňským hlubokým propadem ekonomiky se projevuje postupným zpomalováním růstu fundamentálních (o statistické vlivy očištěných) mezd v tržních odvětvích. Koncem roku pokračoval také pokles zaměstnanosti a růst počtu lidí bez práce navzdory vládním programům na udržení pracovních míst v postižených odvětvích. Celkově přitom opatření fiskální politiky v loňském roce významně tlumila propad české ekonomiky, a to hlavně skrze podporu příjmů a spotřeby domácností.

Na podzim loňského roku se inflace zhruba po roce vrátila do tolerančního pásma 2% cíle ČNB a v prosinci dále poklesla. Zapříčinilo to hlavně odeznění předchozího svižného růstu cen potravin a též zpomalení růstu regulovaných cen. K němu došlo díky zlevnění plynu a elektřiny pro domácnosti. Jádrová inflace, která byla po celý loňský rok tahounem celkového růstu cen, se naopak v závěru roku snížila jen nepatrně. Pokles cen u čerpacích stanic pokračoval i přes nedávný nárůst světových cen ropy, který je ale vyvažován oslabením dolaru na světových trzích.

Aktuální průběh pandemie se podepisuje mimo jiné na sentimentu tuzemských firem, a to navzdory pokračující vládní podpoře. Proto budou podnikové fixní investice v letošním roce nižší než loni. Do mírného kladného růstu se tak celková hrubá tvorba kapitálu dostane hlavně díky pokračujícímu růstu vládních investic.

Po zmírnění meziročního propadu v prvním čtvrtletí vystřelí na jaře růst HDP krátkodobě nad 7 %, a to kvůli útlumu ekonomické aktivity během loňské první vlny. K opravdu robustnímu a trvalému růstu se ale tuzemská ekonomika nadechne až během léta. Domácnosti si mimo jiné začnou při návratu do normálního života částečně vynahrazovat předchozí nuceně odloženou spotřebu. Napjatost rodinných rozpočtů ale neumožní rychlý návrat soukromé spotřeby na předpandemickou úroveň. Pokračující zvyšování počtu lidí bez práce v kombinaci s utlumeným vývojem mezd bude totiž brzdit růst příjmů domácností a krotit jejich optimismus.

Stejně bude působit ukončení většiny dosavadních fiskálních stabilizačních opatření, a to i přes prodloužení stávajících a nově zaváděné vládní kompenzace. Ani obří daňový balíček přinášející znatelné snížení zdanění mezd výsledný mírně restriktivní vliv fiskální politiky nezvrátí. Domácnosti totiž značnou část dodatečného příjmu uspoří, a část této zamýšlené krátkodobé stimulace soukromé spotřeby se tak mine účinkem. Vývoz českých firem bude naproti tomu letos pokračovat v růstu díky zvyšující se zahraniční poptávce a již zmíněnému omezenému dopadu epidemie na domácí i zahraniční průmysl a mezinárodní obchod. S odbouráním protiepidemických opatření lze od poloviny roku současně očekávat zvýšení produktivity práce díky znovuotevření provozů a návratu lidí na pracoviště. V souhrnu tak letos tuzemská ekonomika – i přes počáteční negativní dopady druhé vlny pandemie – vzroste o více než 2 %. Napřesrok růst HDP dále zrychlí v důsledku návratu spotřeby domácností a investic k plynulému růstu. Společně s kladným příspěvkem vládní spotřeby to vyústí v roce 2022 v růst HDP o téměř 4 %. Koncem příštího roku se tak domácí ekonomika vrátí k předkrizové úrovni a záporná produkční mezera se uzavře. Zotavování ekonomiky napomůže také již delší dobu uvolněná měnová politika ČNB.

Inflace počátkem letošního roku dále klesne a v jeho průběhu bude kolísat kolem 2% cíle ČNB. Jádrová inflace postupně zpomalí. V tom se projeví pokles dovozních cen vlivem posilujícího kurzu a nízké zahraniční inflace. Ve stejném směru budou působit utlumené domácí fundamentální mzdy a také odeznění kladných sekundárních dopadů loňského (do cen nepromítnutého) snížení DPH. Ceny pohonných hmot vlivem odeznění loňského propadu cen ropy na jaře letošního roku výrazně meziročně vzrostou a budou inflaci zvyšovat. K tomu se později přidá opětovné zdražování potravin dané oživením růstu cen zemědělců. Od února bude na inflaci tlačit také zvýšení spotřební daně na tabák. V prvním pololetí příštího roku, tedy na horizontu měnové politiky, se tak bude inflace nacházet lehce nad 2% cílem. Měnověpolitická inflace, na kterou se soustředí centrální banka při svém rozhodování, bude na celém výhledu mírně pod celkovou inflací vlivem uvedeného zvýšení spotřebních daní. Stabilizace inflace u cíle bude podpořena postupným zmírňováním uvolněnosti měnové politiky.

Graf – Inflace se začátkem letošního roku vrátí do blízkosti 2% cíle, na horizontu měnové politiky se bude nacházet mírně nad ním
Celková a měnověpolitická inflace, v %

Inflace se začátkem letošního roku vrátí do blízkosti 2% cíle, na horizontu měnové politiky se bude nacházet mírně nad ním

Horizont měnové politiky je vzdálený 12 až 18 měsíců v budoucnosti, jedná se o období, ve kterém má současné rozhodnutí bankovní rady největší vliv na vývoj inflace.

K pokračujícímu zpevňování měnového kurzu povede zlepšování sentimentu na finančních trzích. Korunu podpoří též znovuotevírání české ekonomiky v kombinaci s oživující zahraniční poptávkou. V posilujícím kurzu se rovněž promítne rostoucí rozdíl tuzemských úrokových sazeb vůči eurozóně. Od domácích tržních úrokových sazeb lze totiž po období jejich počáteční stability očekávat postupný nárůst zhruba od poloviny letošního roku. To bude odrážet reakci měnové politiky na stále patrné inflační tlaky při odeznívající pandemii, jejíž definitivní konec je díky očekávanému pozvolnému vybudování kolektivní imunity již na obzoru. Postupný nárůst sazeb bude pokračovat i během příštího roku, a to v podmínkách ukotvení inflace u cíle a s vidinou návratu ekonomiky na předkrizovou úroveň.

Tab. – Po loňském propadu letos domácí ekonomická aktivita oživí, v roce 2022 růst HDP dále zrychlí
Meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze

  2021 2022
Celková inflace (%) 2,0 2,2
  (-0,3) (0,1)
HDP 2,2 3,8
  (0,5) (-0,4)
Průměrná nominální mzda 5,2 3,3
  (2,4) (-0,6)
Úroková sazba 3M PRIBOR (%) 0,7 1,5
  (0,0) (0,1)
Měnový kurz (CZK/EUR) 25,8 24,9
  (-0,8) (-1,0)