Postřehy z Jackson Hole

Už po 36 let kansaským Fedem¹ pořádané sympózium v Jackson Hole ve Wyomingu představuje asi nejdůležitější setkání centrálních bankéřů mimo zasedání MMF. Hlavní projevy sympózia – úvodní projev prezidentky (dříve prezidentů) Fedu a v průběhu konference mezi její teoretičtější části zařazený projev zástupce ECB² (opět v drtivé většině případů předsedy či předsedkyně) – jsou pak považovány za mimořádně závažný signál o budoucím směřování měnové politiky těchto institucí, a je tedy jako takový vydatně a dostatečně komentován v médiích včetně těch našich.

Sympózium se však vedle těchto událostí vždy soustřeďuje i na obecnější témata relevantní pro centrální bankovnictví a umí si k nim „objednat“ akademické ekonomy z absolutní špičky především amerických univerzit jako autory hlavních textů i jejich oponenty. Stejně tak jsou mezi posluchači vždy mimořádně reprezentativně zastoupeny prakticky všechny klíčové centrální banky.³ V letošním roce byl takovým tématem trh práce a demografické trendy a jsem přesvědčen, že stojí za to se některým závěrům vzniklých prací podrobněji věnovat.

Nejprve však stojí za to si připomenout, proč je vlastně stav trhu práce právě dnes tak důležitý pro aktuální měnovou politiku většiny centrálních bank vyspělých a vyspělejších zemí. V období, ve kterém se zklidňuje světová ekonomika poté, co se postupně, možná stále ještě s výjimkou Evropy, kde lze stále ještě mluvit jen o odvrácení nejhoršího, stabilizují a zpevňují finanční systémy hlavních oblastí dnešního světa, nabývá na významu otázka časování exitu z nekonvenčních měnových politik. A zde je správná interpretace údajů z trhu práce důležitější než obvykle.

V normálních „starých dobrých“ časech pozitivních úrokových sazeb a jejich využívání centrální banky běžně odhadují inflační tlaky primárně z jiných indikátorů, než jsou údaje z trhu práce. Ne proto, že by trh práce ignorovaly, naopak, ale prostě proto, že údaje z trhu práce odráží stav ekonomiky později než jiné ekonomické proměnné (třeba z oblasti produkce, množství peněz v ekonomice atp.). Jenže v normálních časech lze také předpokládat, že produkční schopnost ekonomiky roste více méně rovnoměrně. Tak tomu ale dnes není. Velkou recesi („Great Recession“ se stává běžným termínem k označení dnes ve většině vyspělých ekonomik odeznívajícího období propadu) zákonitě předcházelo období, ve kterém byly investice (samozřejmě nejen do produkčních kapacit, ale např. i do vzdělávání, výzkumu nebo IT) ve větší míře než před běžným dnem cyklu směrovány způsobem, který nezajišťuje jejich dlouhodobou využitelnost. Což znamená, že si dnes centrální banky jsou v mnohem menší než běžné míře jisty, jaký je ještě prostor ke stimulaci ekonomik uvolněnými měnovými politikami, než se poté, co ekonomiky začnou narážet na hranice svých produkčních možností, objeví inflační tlaky. Jinými slovy, centrální banky si nejsou jisty, jaká je proporce mezi cyklickými a strukturálními faktory způsobenou nezaměstnaností. A právě analýza stavu trhu práce má potenciál potřebné informace přinést.⁴

Jaké jsou tedy některé hlavní závěry dle prací, jejichž první prezentace proběhla právě v Jackson Hole⁵? Především se zdá, že americká ekonomika a její trh práce už v období před krizí začaly ztrácet některé do té doby pro ně charakteristické kvality: pružnost a schopnost tvorby nových pracovních míst⁶. Dále stávající údaje nedávají důvod k obavám, že by došlo k nějakým skutečně kvalitativně dramatickým, dlouhodobějším dopadům krize na trhu práce, než docházelo předtím. Dopady jsou horší, neb krize je hlubší, ale nejsou nelineárně horší. Vedle toho je však trh práce významně ovlivňován pokračujícím nástupem informačních technologií a automatizace. Tento trend sice vytlačuje pracovní místa na střední úrovni administrativy a managementu (rutinní úkoly), ale naopak zvyšuje přidanou hodnotu činností jak na vrcholu pomyslného žebříčku pracovních pozic, tak i spíše v jeho nižší části v osobní interakci vyžadujících službách. Důvodem, proč ale ve vyspělých ekonomikách nestoupá hodnota práce ve službách, a tedy i mzda, je stávající příliv dodatečných zájemců o tuto práci, kteří přišli právě o zmíněné pozice ve středním managementu, a právě dosavadní převaha nabídky práce ve službách nad poptávkou vedla k tomu, že mzdy ve službách i přes oživení vyspělých ekonomik stagnují. No a posledním významným závěrem je už i empirická evidence dokládající, že část vzestupu nezaměstnanosti na americkém trhu práce je způsobena i navýšením podpor v nezaměstnanosti, jež motivují ty, kteří donedávna zůstávali mimo pracovní sílu, aby se o ně přihlásili a tak ukazatel nezaměstnanosti zvýšili.⁷

Všechny výše uvedené závěry v důsledku znamenají, že, přestože se zaměstnanost ve vyspělých ekonomikách vrací zpět k normálu, půjde o dlouhodobý proces. Na druhou stranu také znamenají, že měnová stimulace může a má tento proces urychlovat. V důsledku technologických změn přitom není příliš pravděpodobné, že ve vyspělých ekonomikách mzdové tlaky předstihnou cenové. Z formálních i neformálních debat pak bylo zjevné očekávání drtivé většiny účastníků, že Evropa asi ještě nějakou dobu zůstane nejkřehčí ekonomickou oblastí světové ekonomiky. Toť stručně vše. „Fandům a fajnšmekrům“ měnové politiky slibuji v příštím blogu jednu specialitu v podobě dvou grafů, jež dobře vystihují důvod, proč dosud žádná ekonomika neopustila režim inflačního cílování.

______________
¹ Pobočky americké centrální banky se sídlem v Kansas City
² Evropské centrální banky
³ Setkávání nejproduktivnějších a tedy často mladších a společensky „neostřílených“ akademiků a reprezentantů nejvýznamnějších světových institucí v neformálním prostředí konference má často i zábavné momenty. Letos třeba okamžik, kdy stále více zářící akademická hvězda v oblasti teorie financí v roli předsedajícího udělil slovo „tomu gentlemanovi v modrém svetru“, jinak též generálnímu tajemníkovi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj A. Gurriovi.
⁴ To se mimochodem projevilo i v tom, že předsedkyně Fedu Janet Yellen zůstala v první řadě posluchačstva po celou dobu trvání konference.
⁵ Viz http://www.kc.frb.org/publications/research/escp/escp-2014.cfm
⁶ Nedokonavý tvar „ztrácet“ a minulý čas „začaly“ jsou zde použity zcela úmyslně, v obou oblastech jsou na tom v celosvětovém srovnání stále dobře, ale relativně hůře, než tomu bylo dříve.
⁷ Pro stručnost vynechávám závěry panelu o demografických trendech, jehož závěry sice nevyzněly optimisticky, ale nebyly tak temné, jak je u nás zvykem očekávat.