Jak střed z padesátikoruny nevypadával – část 2

V první části tohoto příspěvku jsme se stručně seznámili se základními parametry a technologií vzniku padesátikorunové mince. Dnes si řekneme něco o ražbě bimetalové mince a spojování obou částí střížku.

Bimetalové mince je možné razit dvěma způsoby. Prvním je ražba na speciálních lisech, v jejichž typovém označení je obvykle dodatkový kód „Bi“. Tyto lisy mají zdvojené podávací dráhy a oba střížky, pro mezikruží i střed, jsou samostatně podávány až k razidlům. Ke spojení mezikruží a středu dojde až při ražbě, ve stejném okamžiku, kdy razidla opatří obě strany střížku reliéfem a promění je tak v hotovou minci. Druhý způsob používají mincovny, pro něž není ekonomické opatření drahého speciálního lisu. Výrobce střížků pro ně nechá obě části spojit v samostatné výrobní operaci, při níž se použijí tzv. slepá razidla, tedy nástroje bez reliéfu.

Střížky mezikruží a středu před spojením, střížek mince po spojení v samostatné operaci a hotová mince.
Střížky mezikruží a středu před spojením, střížek mince po spojení v samostatné operaci a hotová mince.

Při obou způsobech dochází v důsledku ražebního tlaku kolem 120 tun a tečení materiálu k relativně pevnému spojení mezikruží a středu. Přesto je však třeba tuto pevnost dále zvýšit, zejména proti kolmému tlaku. Toho se dociluje vylisováním prvků (tzv. zámků) různého tvaru do styčné plochy mezikruží nebo středu (častěji středu, kde je to technicky jednodušší). Zámky se lisují do hrany střížku rolírováním, tedy stejným způsobem, jakým se dociluje materiálová zásoba pro zvýšenou obrubu či dekorativní prvky na hraně.

Princip rolírování, reliéfní prvek v čelisti rolírky je vtlačován do rotujících střížků, unášených válcem.
Princip rolírování, reliéfní prvek v čelisti rolírky je vtlačován do rotujících střížků, unášených válcem.

Různé druhy vlisovaných prvků na hraně střížku středu bimetalových mincí, zajišťující spojení mezikruží a středu.
Různé druhy vlisovaných prvků na hraně střížku středu bimetalových mincí, zajišťující spojení mezikruží a středu.

Při ražbě pak dojde k částečnému vtlačení materiálu jedné části střížku do vylisovaného prvku v druhé části střížku, čímž se docílí ještě větší pevnosti při spojení obou částí mince.

Střížek mezikruží s povysunutým střížkem středu. Na hraně střížku středu je patrná vlisovaná souvislá drážka, sloužící jako zámek i na českých padesátikorunách.
Střížek mezikruží s povysunutým střížkem středu. Na hraně střížku středu je patrná vlisovaná souvislá drážka, sloužící jako zámek i na českých padesátikorunách.

Zjednodušený průřez padesátikorunou a její částí, z níž je patrné částečné vtlačení galvanické mědi a oceli z mezikruží do drážky vlisované ve střížku středu.
Zjednodušený průřez padesátikorunou a její částí, z níž je patrné částečné vtlačení galvanické mědi a oceli z mezikruží do drážky vlisované ve střížku středu.

Tolik tedy několik základních informací o ražbě bimetalové mince a spojování obou částí střížku. V třetí části se budeme věnovat pověsti o samovolném vypadávání středů a skutečnostem, které ji mohly ovlivnit.