Inflace se bude letos rychle snižovat

Bankovní rada ponechala na svém květnovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 7 %. Toto rozhodnutí se opírá o základní scénář jarní makroekonomické prognózy ČNB. V ní centrální banka hledí na horizont měnové politiky vzdálený 12–18 měsíců od současnosti. Tímto obdobím je aktuálně druhé a třetí čtvrtletí roku 2024. Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb na stávající vysoké úrovni zajišťující plnění inflačního cíle v příštím roce. S výhledem toho se podle prognózy budou moci úrokové sazby začít v průběhu druhé poloviny letošního roku snižovat. Domácí ekonomická aktivita bude zpočátku letošního roku ještě utlumená, neboť výkon českého hospodářství bude nadále snižován hlubokým propadem reálných příjmů domácností a nevýrazným růstem zahraniční poptávky. V dalším průběhu roku dojde k ekonomickému oživení. Domácí inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém poklesu a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. V roce 2024 cenový růst dále výrazně zpomalí a na horizontu měnové politiky se bude nacházet u 2% cíle ČNB. Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika základního scénáře jarní makroekonomické prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Bankovní rada vedle základního scénáře diskutovala i další dva prognostické scénáře. Ty předpokládají déletrvající stabilitu úrokových sazeb na stávající úrovni, přičemž jeden z nich v kombinaci se zvýšenými inflačními očekáváními avizuje riziko přestřelení inflačního cíle na horizontu měnové politiky.

Cenové tlaky v české ekonomice polevují. K tomu přispívá pokles globálních inflačních tlaků v prostředí utlumené zahraniční i domácí poptávky, v níž se projevuje zpřísněná měnová politika ČNB. Proinflační působení dovozních cen energií, které byly v loňském roce významným nákladovým faktorem, rychle odeznívá, a to s podporou posilující koruny. K pokračujícímu růstu spotřebitelských cen naopak více přispívají domácí náklady. Jejich dynamika zůstává na zvýšené úrovni, a to kvůli rychlému mzdovému růstu.

Spotřebitelská inflace začala počínaje únorem znatelně klesat, a to po přechodném zvýšení na počátku letošního roku. To souviselo s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen.

Během jara i v průběhu léta bude meziroční cenový růst pokračovat ve viditelném zpomalování. V každém dalším měsíci bude inflace o více než jeden procentní bod nižší než v měsíci předchozím. Ve druhé polovině roku tak již bude tempo růstu cen dosahovat jednociferných hodnot. Ve čtvrtém čtvrtletí dojde ke krátkodobému přerušení tohoto trendu vlivem loňské mimořádně snížené základny spotřebitelských cen dané dočasným působením vládního úsporného energetického tarifu. Po odeznění tohoto vlivu se s příchodem roku 2024 inflace dále skokově sníží. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, tak inflace klesne k 2% cíli ČNB. K výše popsanému vývoji přispějí všechny její složky. Jádrová inflace pokračovala ve zvolňování i v prvním čtvrtletí letošního roku, k jejímu dalšímu poklesu povede odeznění růstu zahraničních výrobních cen a zchlazená domácí poptávka. Pokračuje přitom rychlé snižování příspěvku imputovaného nájemného, v němž se projevuje zpomalování růstu cen ve stavebnictví a stabilizace cen nových rezidenčních nemovitostí pod vlivem zvýšených úrokových sazeb. Snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců povedou k dalšímu zpomalování dynamiky cen potravin. Ceny pohonných hmot přešly počínaje březnem do hlubokého meziročního poklesu, v němž vlivem vysoké srovnávací základny po loňském propuknutí války na Ukrajině setrvají až do konce letošního roku. Dynamika regulovaných cen bude v letošním roce vysoká a rozkolísaná, nicméně s tendencí k postupnému snižování. Ceny zemního plynu a elektřiny pro domácnosti totiž vlivem zlevnění těchto komodit na energetických burzách začaly klesat pod vládou stanovené cenové stropy. Skokově se pak růst regulovaných cen sníží v příštím roce.

Česká ekonomika letos v souhrnu mírně vzroste. Ekonomický útlum z druhé poloviny loňského roku bude ještě doznívat v prvním letošním pololetí, a to zejména kvůli pokračujícímu poklesu spotřebních výdajů domácností. České domácnosti totiž nadále čelí hlubokému propadu reálných příjmů, který je jen částečně tlumen vládní pomocí. To se spolu s negativním sentimentem a zvýšenou mírou úspor odráží v pokračujícím poklesu jejich spotřeby. Fixní investice obnoví svůj růst vlivem stále dobré finanční situace podniků a posléze i díky oživování zahraniční poptávky. Exportní aktivitu vedle toho podpoří odeznění potíží v dodávkách materiálů a výrobních komponent. Růst dovozu bude v důsledku útlumu domácí poptávky v letošním roce znatelně zaostávat za vývozem a příspěvek čistého vývozu k ekonomickému růstu tak bude výrazně kladný. Mírně ve směru růstu HDP bude působit i v příštím roce.

Fiskální politika bude letos působit z hlediska růstu HDP neutrálně, a to i přes vyprchání části podpůrných výdajů z loňského roku. V opačném směru budou mít totiž vliv pokračující vládní opatření související s bojem s drahými energiemi a zvýšení důchodů o výchovné. V roce 2024 bude fiskální politika hospodářský růst tlumit v důsledku ukončení podpůrných opatření a jen pomalého náběhu čerpání investic z fondů EU v rámci nového programového období.

Česká ekonomika se nachází pod svým potenciálem. Záporná mezera výstupu přetrvá až zhruba do poloviny příštího roku. K dalšímu mírnému ochlazení došlo na přelomu roku i na trhu práce, napětí na něm se však opět začne postupně zvyšovat. V letošním roce budou zaměstnanost i nezaměstnanost zhruba stagnovat. Dlouhodobě pociťovaný převis poptávky po práci nad její nabídkou se tak již dále výrazně nezmírní. Nominální mzdový růst na začátku letošního roku zrychlil a zůstane v celém letošním roce vysoký. Vyjednávací pozice zaměstnanců je stále silná a ve prospěch svižného mzdového růstu bude působit i přetrvávající dobrá finanční kondice firem. Mzdy tak budou částečně dohánět předchozí růst cen. Objem mezd a platů v reálném vyjádření přitom citelně vzroste až v příštím roce.

Kurz koruny v posledních měsících převážně posiloval. Výraznější výjimkou byla krátká epizoda v průběhu března, kdy koruna dočasně oslabila pod vlivem zvýšené averze k riziku na světových finančních trzích způsobené problémy v americkém a švýcarském bankovním sektoru. Ve směru posilování koruny působil zlepšený sentiment trhu související s odezníváním negativního vývoje zahraničního obchodu a též připravenost ČNB bránit nadměrným výkyvům kurzu. Ve druhé polovině letošního roku a v roce příštím bude koruna pozvolna oslabovat především vlivem zužujícího se úrokového diferenciálu oproti eurozóně. Ten bude odrážet pokračující zpřísňování měnové politiky ECB zahrnující i snižování její bilance.

S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným poklesem od druhé poloviny letošního roku. Vysoké úrokové sazby na začátku prognózy povedou k plnění 2% inflačního cíle na horizontu měnové politiky. Úrokové sazby ČNB se budou moci během letošního druhého pololetí začít snižovat směrem k politicky neutrální hladině.

S prognózou se pojí řada značných rizik a nejistot. Proinflačně působí stále expanzivní fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává i hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Graf – Inflace se na jaře a v létě letošního roku bude dále rychle snižovat, počátkem roku 2024 se vrátí do blízkosti 2% cíle
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Po letošním mírném růstu ekonomiky její dynamika příští rok znatelně oživí
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.