Dohání nás Slovensko díky euru?

Rychlejší růst slovenské ekonomiky než ekonomiky české je známým faktem. Ten se projevuje postupným vyrovnáváním měřítek ekonomického blahobytu, jako je například hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. V poslední době se u nás opět debatuje o tom, do jaké míry je ekonomická konvergence Slovenska způsobena tím, že Česká republika na rozdíl od Slovenska nemá euro. Standardní argumentace těch, kteří problém spatřují v setrvávání České republiky mimo eurozónu, se většinou opírá o předpoklad, že členství v eurozóně přineslo Slovensku větší přímé zahraniční investice. Ty pak způsobily rychlejší růst slovenské ekonomiky a přibližování se životní úrovni v České republice. Jenže právě předpoklad, že Slovensko díky vstupu do eurozóny získává více přímých zahraničních investic, je v rozporu s fakty. A to nemluvím o tom, že rychlejší růst slovenské ekonomiky je jevem dlouhodobým, což má více příčin. V tomto příspěvku se nejprve pokusím stručně přiblížit historii sbližování české a slovenské ekonomiky a popsat některé příčiny tohoto procesu. Poté přiblížím vývoj přímých zahraničních investic v obou zemích s ohledem na okamžik vstupu Slovenska do eurozóny.

Nejprve tedy k historii sbližování. Tu velmi dobře dokládá graf srovnání vývoje HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly, tedy po zohlednění cen zboží a služeb v dané zemi. Z něj vyplývá, že ekonomické sbližování obou zemí započalo okamžitě po rozdělení Československa a následném prudkém oslabení slovenské koruny a že k němu docházelo téměř po celých 21 let. Pouze ve čtyřech letech nerostla slovenská ekonomika rychleji než česká: v letech 1999-2000 (kdy si Slovensko prošlo měnovou krizí na konci éry Vladimíra Mečiara), v roce 2005 (kdy Slovensko vzrostlo „pouze“ o 6,7 %, zatímco česká ekonomika o 6,8 %) a v roce 2009, kdy propuknutí finanční krize bylo pro Slovensko zkomplikováno tím, že vstoupilo do eurozóny s nadhodnocenou paritou.

Graf – HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly: EU-28 = 100

Pramen: Eurostat

Slovenská ekonomika rostla rychleji než česká ze dvou důvodů:

Slovensko začínalo po rozpadu Československa s takřka poloviční životní úrovní. Při strukturální, ale i kulturní podobnosti obou zemí učinila zvláště v prvním desetiletí od rozpadu společného státu prostá konvergence své.
Vlivem mnohem razantnějších ekonomických reforem provedených na Slovensku v posledním desetiletí je slovenská ekonomika pružnější než česká a je méně zatížená přerozdělovacími procesy. Například míra zdanění vyjádřená poměrem daňových příjmů k HDP klesla na Slovensku po roce 2005 pod úroveň 30 %, zatímco v ČR v posledním desetiletí setrvale kolísá kolem 35 %. To se nemohlo neodrazit v rychlejším růstu slovenské ekonomiky.

Pokud jde o přímé zahraniční investice, jejich výši přepočítanou na jednoho obyvatele před vstupem Slovenska do eurozóny a po něm zachycuje další graf. Z něj je především zřejmé, že vývoj přímých zahraničních investic velmi kolísal. Za pozornost stojí zejména značný příliv investic na Slovensko před vstupem do eurozóny následovaný nulovým přílivem (to není chyba v grafu!) v roce 2009, kdy Slovensko přijalo euro. Jsou sice roky, kdy Slovensko získalo více zahraničních investic na obyvatele než my (naposledy v roce 2011), nelze však hovořit o tom, že by se vstupem Slovenska do eurozóny cokoliv změnilo na schopnosti české ekonomiky získávat více zahraničních investic než Slovensko. Dokonce se zdá, vezmeme-li v úvahu i údaje z let 2012 a 2013, jež mohou po revizích ještě doznat změny, že se tato schopnost ještě dále zvětšila.

Graf – PZI v EUR na obyvatele

Pramen: ČNB, NBS

Shrnu-li: kromě čtyř let rostlo Slovensko v uplynulých 21 letech rychleji než Česká republika. K důvodům patřily nižší startovní úroveň slovenské ekonomiky a v posledním desetiletí i menší míra rozpočtového přerozdělování. Pokud se někdo domnívá, že v procesu dohánění české ekonomiky hrála nějakou roli větší schopnost Slovenska získávat díky vstupu do eurozóny přímé zahraniční investice, výše uvedené údaje ho usvědčují z omylu. Tímto čtenářům slibuji, že se v některém budoucím blogu zastavím u toho, co považuji za jeden z hlavních důvodů rychlejšího růstu slovenské ekonomiky v posledních letech.