Archiv ČNB – úvod

Začátek budování podnikových archivů tehdejší Státní banky československé (dále SBČS), dnes České národní banky (ČNB) spadá do roku 1953. Usnesením vlády Československé republiky ze dne 9. ledna 1953 bylo uloženo vybudovat odborně řízený Archiv československého peněžnictví a pojišťovnictví, který měl sdružovat archivní fondy peněžních a pojišťovacích ústavů z celého tehdejšího soustátí.

V květnu 1954 byl vydán příkaz generálního ředitele SBČS č. 17, kterým bylo uloženo krajským pobočkám vytvořit podmínky pro vybudování podnikových archivů a současně byly vydány pokyny pro praktické vytřiďování písemností v souvislosti s vydáním směrnice č. 13/1953. Základ k tehdejšímu organizačnímu uspořádání podnikových archivů banky dal příkaz generálního ředitele SBČS č. 11 z 26. června 1957. Po jeho vydání byly postupně ve všech krajích zřízeny krajské podnikové archivy s postem archiváře.

V roce 1958 byly vydány pokyny č. 68 pro zpracování archivních písemností se zaměřením na podnikové archivy SBČS a v roce 1960 byl vydán studijní řád. Tím byly vytvořeny organizační předpoklady pro činnost podnikových archivů banky.

Vzhledem k tomu, že charakter písemností a specifičnost archivního bohatství přesahoval význam běžného podnikového archivu, archiváři dlouhodobě usilovali o získání statusu archivu zvláštního významu, ve smyslu zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví. V roce 2002 se podařilo dosáhnout tohoto cíle, když nejprve guvernér České národní banky vydal příkaz ke zřízení Archivu České národní banky jako archivu zvláštního významu a následně Archivní správa Ministerstva vnitra České republiky tento status potvrdila.

Když byl v roce 2004 na základě zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů zaveden do českého archivnictví nový pojem tzv. specializovaného archivu, zažádal si Archiv ČNB o příslušnou akreditaci. Dočkal se jí dne 24. dubna 2005, čímž se stal nejen specializovaným archivem, ale i správním úřadem na úseku archivnictví.

V Archivu České národní banky je soustředěn převážně archivní materiál z činnosti bank - právních předchůdců ČNB a některých jiných peněžních ústavů. Je zde uložen různorodý archivní materiál značného rozsahu, který odráží organizační uspořádání bankovní soustavy za jednotlivá období a vnitřní rozčlenění každého peněžního ústavu se zřetelem k jeho poslání. Je nutno konstatovat, že archivní fondy byly částečně narušeny skartačními příkazy německé okupační správy v letech 1939–1945 a válečnými událostmi i neodbornými zásahy a manipulací při slučování a likvidaci bank.

Nejobsáhlejší a současně nejzávažnější dokumentární materiál je soustředěn v Archivu České národní banky v Praze, kde jsou uloženy všechny fondy právních předchůdců ČNB.

V Archivu České národní banky jsou uloženy kromě písemností dokumentujících vývoj peněžnictví u nás i písemnosti, které mají vztah k hospodářskému a politicko-ekonomickému vývoji a vztahům na teritoriu dnešní České republiky od druhé poloviny 19. století do současnosti.

Archiv České národní banky se dlouhodobě setkává s velkým společenským a badatelským zájmem. Jeho fondy se vyznačují velkou vypovídací a dokumentární bohatostí, a zejména od devadesátých let minulého století vzbuzují ohlas nejen u české odborné veřejnosti, ale i v zahraničí.

Archiválie jsou využívány vedením ČNB, odbornými útvary ústředí a poboček ČNB a dále slouží k badatelským účelům vysokých škol a vědeckých ústavů jak v České republice, tak i v zahraničí. Zaměstnanci archivu připravují podklady pro potřeby širší občanské veřejnosti. V rámci rozsáhlých restitučních řízení, aktuálních zejména po roce 1990, zaměstnanci archivu vyřizují žádosti osob postižených rasovou a politickou perzekucí za nacistické okupace (jpg, 123 kB) a zároveň i pro ty československé občany, jimž byl za vlády komunistického režimu konfiskován majetek při politických procesech a vyvlastněny jejich podniky, zemědělská půda a živnosti a to zejména v letech 1950–1970. Velmi četné jsou požadavky britských i švýcarských institucí na zdokumentování arizace židovských vlastníků, kterým německé okupační orgány zabavily v souvislosti s holocaustem veškerý movitý a nemovitý majetek.

Z archivních materiálů ústředních cedulových ústavů je možné sledovat vývoj měnové politiky na našem dnešním teritoriu zhruba od poslední čtvrtiny 19. století prakticky do současnosti. Jejich prezidiální písemnosti a zápisy z jejich statutárních orgánů podávají ucelený obraz ekonomického vývoje.

 

Z písemností významných komerčních bank, uložených v  Archivu ČNB lze sledovat vývoj průmyslových oborů (jpg, 166 kB) zejména pak textilnictví, cukrovarnictví, strojírenství, hutnictví apod. Dokládají finanční, kapitálové a obchodní kontakty Československa s evropskými a zámořskými státy. Archiv ČNB má bohatou dokumentární základnu k problematice agrárních přeměn, např. k přípravám a realizaci pozemkových reforem na našem území. Archivní fondy právních předchůdců České národní banky jsou významnými a někdy i jedinými zdroji informací k dějinám průmyslových podniků, obchodních firem a zemědělských závodů. Z těchto důvodů je Archiv České národní banky středem pozornosti široké obce domácích i zahraničních odborníků-ekonomů, právníků a historiků z vysokých škol a vědeckých ústavů. V Archivu České národní banky bádal v uplynulých desetiletích velký počet hospodářských historiků, kteří zkoumali problematiku měnové a finanční politiky, státní hospodářství a vývoj jednotlivých peněžních ústavů na území dnešní České republiky. V Archivu České národní banky (a do konce roku 1992 Státní banky československé) prováděla primární výzkum řada zahraničních badatelů. Bohatá dokumentární základna archivu je ve velké míře využívána ke studijním a výzkumným účelům.

Od počátku roku 2003 je archiv ČNB řádným členem Evropské asociace pro bankovní historii -   EABH ( Evropská asociace pro bankovní a finanční historii (European Association for Banking and Financial History e.V.).