Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

ČNB poskytla dne 8. 9. 2023 následující informace:

Původní verze databáze časových řad ARAD byla vypnuta ke konci července 2023 a byla nahrazena novou verzí, která je dostupná zde https://www.cnb.cz/cs/statistika/arad-system-casovych-rad/.

Požadovaná sestava (mírně rozšířená) je dostupná zde http://www.cnb.cz/arad/#/cs/display_link/set_1193.

ČNB poskytla dne 12. 9. 2023 následující informace:

ČNB v otázce otevření běžného platebního účtu pro cizince ze zemí, vůči nimž ČR uplatňuje mezinárodní sankce, tedy k problematice konfliktu mezi právem osob legálně pobývajících na území ČR na to mít alespoň jeden běžný účet vyplývajícím z ust. § 2 odst. 3 písm. k) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“) na straně jedné a mezi povinnostmi bank vyplývajícími ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) vychází z pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „EBA“) k rizikovým faktorům praní peněz a financování terorismu EBA/GL/2021/2, kterými se zrušují a nahrazují obecné pokyny JC/2017/37 (dále jen „Pokyny“). Tyto Pokyny upravují v bodě 4.9 problematiku snižování rizik v podobě nenabízení služeb určitým kategoriím klientů (tzv. „de‑risking“). Pokyny v tomto ohledu uvádí, že povinné osoby by měly zavést vhodné postupy odpovídající identifikovanému riziku, aby zajistily, že jejich přístup k provádění identifikace a kontroly klientů nepovede k nepatřičnému odepření přístupu zákazníků k finančním službám. Pokyny zejména zdůrazňují, že použití rizikově orientovaného přístupu v kontextu implementace opatření v oblasti AML/CFT nevyžaduje, aby finanční instituce odmítly nebo ukončily obchodní vztahy s celými kategoriemi zákazníků, které představují vyšší riziko AML/CFT. Vždy je naopak potřeba konkrétní rizika posoudit jednotlivě a v návaznosti na ně definovat příslušná opatření k jejich řízení. EBA dále k této oblasti vydal dne 5. 1. 2022 Stanovisko EBA k de-riskingu (EBA/Op/2022/01), ve kterém rovněž uvádí, že odmítání celých kategorií zákazníků, bez náležitého zohlednění rizikových profilů jednotlivých zákazníků, může být neopodstatněné a známkou neefektivního řízení rizik ML/TF (dále jen „Stanovisko“).

Na povinnost zřídit základní platební účet dle ust. § 210 a násl. zákona o platebním styku ČNB nahlíží tak, že shora uvedené skutečnosti související s řízením rizik v oblasti AML/CFT musí být pečlivě zohledněny právě i v rámci postupu podle ust. § 210 odst. 5 zákona o platebním styku, tj. v případech odmítnutí uzavřít smlouvu o základním platebním účtu se spotřebitelem z důvodu, že by tím došlo k porušení ustanovení AML zákona.

V oblasti základního platebního účtu by měly být zavedeny odpovídající postupy zajišťující adekvátní řízení rizik v oblasti AML/CFT a zároveň zohledňující potřebu finančního začlenění spotřebitele ve smyslu Pokynů i Stanoviska, tak aby byl naplněn smysl institutu základního platebního účtu. Nastavení jednotlivých postupů by mělo dostatečným způsobem a v přiměřené míře reflektovat individuální obchodní vztah a osobu konkrétního spotřebitele. V opačném případě by mohlo hrozit riziko bezdůvodného (a paušálního) odepření přístupu k finančním službám a diskriminace spotřebitelů, např. na základě jejich státní příslušnosti, místa pobytu atp. (viz zde).

Pokud je spotřebiteli zřízení základního platebního účtu odmítnuto, zákon o platebním styku stanoví povinnost sdělit spotřebiteli bez zbytečného odkladu písemně důvody odmítnutí. Dané pravidlo se neuplatní v případě, že by tím došlo k porušení AML zákona (tedy pokud by tím došlo k porušení v něm zakotvené povinnosti mlčenlivosti). Dále rovněž platí, že pro účely výkonu dohledu by měl být poskytovatel platebních služeb vždy schopen zpětně doložit relevantní podklady zachycující (alespoň rámcově) individualizované posouzení, z něhož bude jednoznačně patrné, na základě jakých individualizovaných důvodů nebyl základní platební účet zřízen konkrétnímu spotřebiteli. V této souvislosti ČNB zohledňuje také zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČNB poskytla dne 20. 9. 2023 následující informace:

ČNB obdržela od roku 2018 celkem 27 podání spojených s problematikou reklamy v možném rozporu s požadavky ust. § 91 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) - 17 podání bylo zasláno spotřebiteli a 10 podání zaslala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Doručená podání byla ČNB prošetřena z hlediska požadavků ust. § 91 ZoSÚ a nebylo shledáno, že by reklamy na spotřebitelské úvěry byly nezákonné či neetické.