ČNB poskytla dne 3. 11. 2022 informace týkající se investičního svěřenského fondu:
ČNB sdělila, že ke dni podání žádosti neeviduje investiční fond, který by měl formu svěřenského fondu.
V případě, že by takový investiční fond v budoucnu vznikl, bude zapsán v Seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu, který je ČNB povinna vést podle § 597 písm. c) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Tento seznam je uveřejněn na webových stránkách ČNB v aplikaci Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (viz zde).
ČNB poskytla dne 4. 11. 2022 k dotazu ohledně opravných položek v systému CERTIS následující informaci:
V jednotlivých měsících roku 2022 systém CERTIS zpracoval následující počty položek opravného účtování:
| Leden | 194 |
| Únor | 115 |
| Březen | 99 |
| Duben | 95 |
| Květen | 120 |
| Červen | 120 |
| Červenec | 129 |
| Srpen | 188 |
| Září | 84 |
| Říjen | 4997 |
ČNB poskytla dne 14. 11. 2022 informaci týkající se latenční arbitráže:
ČNB sdělila, že kromě vyjádření č.j. 2016/1680/INFO k individuálnímu dotazu veřejnosti, neeviduje žádné další stanovisko nebo vyjádření týkající se latenční arbitráže.
Vyjádření ČNB k latenční arbitráži, č.j. 2016/1680/INFO je následující:
Vážený pane,
Česká národní banka obdržela dne 30. května 2016 Váš dotaz na její názor na legálnost automatizovaných investičních strategií zákazníků, které jsou zaměřeny na využívání chyb v automatických algoritmech, jimiž obchodník s cennými papíry při obchodování na vlastní účet stanoví kotace pro nákup a prodej investičních nástrojů. Svůj dotaz jste odůvodnil údajnými opakovanými vyjádřeními obchodníků s cennými papíry, že tyto automatizované investiční strategie, které jste ve svém podání označil jako „latenční obchodování“ nebo „latenční arbitráž“, poškozují ostatní zákazníky obchodníka s cennými papíry, a tedy i celý trh, případně i navazující argument v tom směru, že zákonné povinnosti obchodníka s cennými papíry jednat v nejlepším zájmu zákazníka se neuplatní pro zneužívající investiční strategie.
Česká národní banka k Vašemu dotazu uvádí, že latenční arbitráž, tedy schopnost investora rychleji vyhodnotit dostupné informace o vývoji cen a nabídky a poptávky na trhu a reagovat zadáním pokynu, není považována za nezákonnou obchodní praktiku, pokud při ní nedochází k manipulaci s trhem ve smyslu ustanovení § 126 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“). Na realitu rozdílné rychlosti dostupnosti informací o obchodování pro různé účastníky trhu reaguje i evropská regulace, která ve směrnici MIFID II zavádí podmínky pro poskytování služeb tzv. kolokace, což je umisťování počítačů obchodníků s cennými papíry do fyzické blízkosti počítačů burzy. Jde sice o opatření mířící primárně k latenční arbitráži na regulovaných trzích, nicméně jeho existence přinejmenším demonstruje fakt, že latenční arbitráž není bez dalšího považována za zneužívající investiční strategii.
Vámi odkazované upozornění České národní banky však mířilo především k situaci, kdy obchodník s cennými papíry obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu, a proto není možné spolehlivě ověřit ze zdroje nezávislého na tomto obchodníkovi s cennými papíry, zda kotace byla chybná, či nikoli. Povaha poskytování hlavní investiční služby obchodování s investičními nástroji na vlastní účet ve vztahu k finančním rozdílovým smlouvám podle názoru České národní banky naplňuje znaky systematické internalizace podle § 17a až 17d zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Na obchodníky s cennými papíry vykonávající tuto činnost se sice nevztahuje oznamovací povinnost podle § 17a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a obdobné informační a oznamovací povinnosti podle dalších ustanovení, neboť jejím předmětem nejsou akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, ale ostatní povinnosti systematického internalizátora, tedy i povinnost provést pokyn za kotovanou cenu, se na něho podle názoru České národní banky přiměřeně vztahují. Za standardní postup, jímž může obchodník s cennými papíry řídit svá rizika v případě nestandardní situace na kapitálovém trhu, proto Česká národní banka považuje rozšiřování spreadu a postup v souladu s ustanovením § 17b odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Česká národní banka děkuje za Váš dotaz, který považuje za velmi prospěšný pro plnění jednoho z hlavních cílů dohledu nad kapitálovým trhem v České republice, jímž je přispívat k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporovat osvětu v této oblasti.“
ČNB poskytla dne 11. 11. 2022 po anonymizaci osobních údajů zaměstnanců ČNB aktuálně platné vnitřní předpisy, podle kterých:
- se určuje okruh FO a PO, kterým ČNB poskytuje bankovní služby;
- se stanovuje výše úroků na relevantních bankovních produktech;
- náklady poskytování bankovních služeb:
-
- Pokyny České národní banky č. 61 ze dne 16. 3. 2015, kterými se stanoví postup při vedení účtů klientů v české a cizí měně a při provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech, ve znění pozdějších změn;
- Pokyny České národní banky č. 35 ze dne 19. 12. 2012, kterými se stanoví úrokové sazby nebo postup výpočtu úrokových sazeb ze zůstatku peněžních prostředků na účtech klientů České národní banky, ve znění pozdějších změn;
- Pokyny České národní banky č. 59 ze dne 17. 12. 2002, kterými se stanoví zásady propočtu výše úrokových sazeb pro účty zaměstnanců České národní banky, ve znění pozdějších změn;
- Pokyny České národní banky č. 5 ze dne 27. 2. 2018 o poskytování bezhotovostních úvěrů a zápůjček zaměstnancům České národní banky a o správě kupní ceny, ve znění pozdějších změn.
ČNB poskytla dne 16. 11. 2022 následující informace:
ČNB může poskytnout k dotazům některé informace (počet zahájených řízení, zastavených řízení, vydaných rozhodnutí, rozkladů) pouze souhrnně bez rozlišení podnětů na podněty od veřejnosti a podněty od vnitřních útvarů, neboť dle nastavených vnitřních procesů jsou všechny podněty k zahájení správního řízení předávány od interních útvarů bez ohledu, zda byl původní podnět od veřejnosti nebo vzešel ze samotné dohledové činnosti, v některých případech více podnětů směřuje k zahájení jednoho řízení (s jedním dohlíženým subjektem), v jiných je zahájeno správní řízení bez podnětu veřejnosti, ale z vlastní činnosti ČNB. Dále některé statistiky ohledně vedených řízení vede ČNB pouze za jednotlivé kalendářní roky a nikoli ve vztahu ke konkrétnímu podnětu.
V roce 2020 bylo přijato ve vztahu k bankám 1021 podnětů, ve vztahu k pojišťovnám 521 podnětů a ve vztahu ke směnárnám 41 podnětů.
V roce 2021 bylo přijato ve vztahu k bankám 814 podnětů, ve vztahu k pojišťovnám 452 podnětů a ve vztahu ke směnárnám 14 podnětů.
V roce 2022 bylo přijato ve vztahu k bankám 1386 podnětů, ve vztahu k pojišťovnám 414 podnětů a ve vztahu ke směnárnám 32 podnětů.
V roce 2020 bylo v rámci ČNB od interních útvarů předáno k zahájení řízení dle § 42 správního řádu ve vztahu k bankám 13 podnětů (z toho 1 byl odložen), ve vztahu k pojišťovnám 6 podnětů (z toho 1 byl odložen) a ve vztahu ke směnárnám 14 podnětů (odložen nebyl žádný podnět).
V roce 2021 bylo v rámci ČNB od interních útvarů předáno k zahájení řízení dle § 42 správního řádu ve vztahu k bankám 12 podnětů (z toho 1 byl odložen), ve vztahu k pojišťovnám 3 podněty (odložen nebyl žádný podnět) a ve vztahu ke směnárnám 6 podnětů (odložen nebyl žádný podnět).
V roce 2022 bylo v rámci ČNB od interních útvarů předáno k zahájení řízení dle § 42 správního řádu ve vztahu k bankám 10 podnětů (odložen nebyl žádný podnět), ve vztahu k pojišťovnám 1 podnět (podnět nebyl odložen) a ve vztahu ke směnárnám 9 podnětů (odložen nebyl žádný podnět).
V roce 2020 bylo zahájeno ve vztahu k bankám 10 řízení, ve vztahu k pojišťovnám 3 řízení a ve vztahu ke směnárnám 23 řízení.
V roce 2021 bylo zahájeno ve vztahu k bankám 15 řízení, ve vztahu k pojišťovnám 7 řízení a ve vztahu ke směnárnám 6 řízení.
V roce 2022 byla zahájena ve vztahu k bankám 2 řízení, ve vztahu k pojišťovnám 1 řízení a ve vztahu ke směnárnám 9 řízení.
V letech 2020, 2021 a 2022 nedošlo v řízeních s bankami, pojišťovnami ani směnárnami k přerušení správního řízení dle § 64 správního řádu.
V roce 2020 došlo k zastavení řízení ve vztahu k bankám ve 4 řízeních, ve vztahu k pojišťovnám a směnárnám v žádném případě.
V roce 2021 došlo k zastavení řízení ve vztahu k bankám v 1 řízení, ve vztahu k pojišťovnám a směnárnám v žádném případě.
V roce 2022 došlo k zastavení řízení ve vztahu k bankám ve 2 řízeních, ve vztahu k pojišťovnám a směnárnám v žádném případě.
V roce 2020 bylo vydáno ve vztahu k bankám 7 rozhodnutí, ve vztahu k pojišťovnám 6 rozhodnutí a ve vztahu k směnárnám 24 rozhodnutí.
Ve vztahu k těmto rozhodnutím byly v případě bank podány 2 rozklady, v obou případech byla prvostupňová rozhodnutí potvrzena a rozklady zamítnuty. Ve vztahu k těmto rozhodnutím byly v případě pojišťoven podány 2 rozklady, v obou případech byla prvostupňová rozhodnutí potvrzena a rozklady zamítnuty. Ve vztahu k těmto rozhodnutím byly v případě směnáren podány 4 rozklady, všechny byly zamítnuty a prvostupňová rozhodnutí byla potvrzena.
V roce 2021 bylo vydáno ve vztahu k bankám 13 rozhodnutí, ve vztahu k pojišťovnám 3 rozhodnutí a ve vztahu k směnárnám 7 rozhodnutí.
Ve vztahu k těmto rozhodnutím byly v případě bank podány 2 rozklady, v jednom případě bylo prvostupňové rozhodnutí změněno a ve druhém případě zrušeno. Ve vztahu k těmto rozhodnutím byl v případě pojišťoven podán 1 rozklad, tento rozklad byl zamítnut a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Ve vztahu k těmto rozhodnutím byly v případě směnáren podány 2 rozklady, v jednom případě bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno a ve druhém případě zrušeno.
V roce 2022 bylo vydáno ve vztahu k bankám 9 rozhodnutí, ve vztahu k pojišťovnám 3 rozhodnutí a ve vztahu k směnárnám 7 rozhodnutí.
Ve vztahu k těmto rozhodnutím byly v případě bank podány 2 rozklady, o kterých nebylo doposud rozhodnuto. Ve vztahu k těmto rozhodnutím nebyl v případě pojišťoven podán žádný rozklad. Ve vztahu k těmto rozhodnutím byl v případě směnáren podán 1 rozklad, který byl zamítnut, a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.
ČNB poskytla dne 24. 11. 2022 informaci o tom, že je účastníkem jednoho soudního sporu, kde druhou stranou je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, soudní řízení v této věci u Městského soudu v Praze není doposud skončeno.
ČNB poskytla dne 25. 11. 2022 následující informace týkající se listin předložených v licenčním řízení a rozhodnutí vydaných v licenčním řízení společnostem Trisbee s.r.o., IČO 047 75 660, se sídlem K Červenému vrchu 678/1, Vokovice, 160 00 Praha 6 a pays.cz s.r.o., IČO 036 86 515, se sídlem Štefánikova 836/1, Veveří, 602 00 Brno.
Společnostem byly schváleny žádosti o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. V souladu s ust. § 60 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPS“) byly obě společnosti následně zapsány do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Seznam je veřejně dostupný na webových stránkách ČNB zde. Po kliknutí na konkrétní subjekt se zobrazí základní informace o daném subjektu.
V případě kladného posouzení žádosti o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb ČNB nevydává žádné rozhodnutí o udělení tohoto povolení. Žadateli se povolení pouze oznámí a následně je žadatel zapsán do výše uvedeného seznamu. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a k tomuto dni povolení vzniká. Ze seznamu dohlížených subjektů je patrné, že ani jedna z výše uvedených společností nemá kromě již zmiňovaného povolení žádné jiné oprávnění k činnosti, tj. žádné další povolení ani licenci.