Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

ČNB poskytla dne 6. 3. 2020 na základě žádosti informaci, že  ČNB v rámci výkonu dohledu nad finančním trhem v sektoru pojišťovnictví vyhodnocuje plnění požadavků relevantních právních předpisů, tedy včetně požadavků sektorové právní úpravy dle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pojišťovnictví"). V rámci výkonu dohledu ČNB zejména posuzuje, zda mají pojišťovny řádně nastaven efektivní a funkční řídicí a kontrolní systém, zda svou činnost vykonávají s odbornou péčí a v souladu s pravidly ochrany spotřebitele. Za tímto účelem jsou využívány jak standardní dohledové nástroje aplikované v rámci výkonu dohledu nad finančním trhem, tak veškeré relevantní regulatorní i uveřejňované informace. V případě zjištění protiprávního jednání dohlíženého subjektu může Česká národní banka ukládat nápravná opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků nebo pokuty. Případné zahájení správního řízení tak představuje pouze jeden z možných postupů České národní banky v případě zjištění porušení právních předpisů některým z dohlížených subjektů. Další možnost, při níž je dohlížený subjekt seznámen se zjištěními České národní banky a vyzván k přijetí opatření k nápravě, pak vychází z jednoho z hlavních statutárních cílů České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem, kterým je přispívat k ochraně účastníků finančního trhu a jeho rozvoji. Tyto cíle lze účinně naplňovat i usměrňováním dohlížených subjektů k dobrovolnému přijetí takových pravidel a postupů, které sníží pravděpodobnost výskytu obdobných pochybení v budoucnu. Přitom je však nezbytné konstatovat, že ani případná zjištění České národní banky ohledně porušení právních předpisů dohlíženými subjekty nemají sama o sobě vliv na soukromoprávní vztahy mezi dohlíženými subjekty a jejich klienty.

Česká národní banka svá sankční a jiná rozhodnutí uveřejňuje, pokud jí takové zveřejnění ukládají jednotlivé sektorové zákony. Zákon o pojišťovnictví zveřejnění sankčních rozhodnutí v oblasti pojišťovnictví neukládá. Česká národní banka však pravidelně zveřejňuje zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem, včetně výkonu dohledu nad pojišťovnami. V této zprávě, kterou ČNB každoročně vypracovává a nejpozději do 30. června následujícího roku překládá Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci, jsou uvedeny informace o prováděných kontrolách a jejich zaměření v daném období a jsou zde přehledně soustředěny údaje o počtu kontrol na místě provedených u pojišťoven, o počtu zahájených sankčních řízení v oblasti pojišťovnictví a celkové výši uložených pokut. Tento postup České národní banky plně koresponduje s požadavkem ustanovení § 126 zákona o pojišťovnictví, které stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných v rámci výkonu dohledu v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká a též zákonem stanovenou povinností mlčenlivosti zakotvenou v § 50 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ČNB"). 

Česká národní banka sděluje, že sleduje rozhodovací praxi Finančního arbitra, nedostatky v činnosti pojišťoven konstatované Finančním arbitrem ČNB bez dalšího nepřebírá, ale sama si je vyhodnocuje z pohledu jí svěřených kompetencí. Nedostatky identifikované Finančním arbitrem tak nemusí bez dalšího představovat nedostatky i z pohledu ČNB. 

ČNB poskytla dne 16. 3. 2020 na základě žádosti informaci, že mzda členů bankovní rady je pravidelně zveřejňována ve výroční zprávě České národní banky a též v roční zprávě o výsledku hospodaření ČNB, jejíž je povinnou součástí ze zákona (§ 47 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů). Tyto zprávy jsou dostupné na webových stránkách ČNB (http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/), přičemž zpráva o výsledku hospodaření za rok 2019 bude zveřejněna do konce března t.r.

Pro úplnost dále uvádíme, že Česká národní banka není organizační složkou státu, ale samostatnou právnickou osobou zřízenou zákonem. Členové bankovní rady jsou podle zákona o České národní bance jejími zaměstnanci, kteří jsou placeni z prostředků České národní banky bez závislosti na veřejných rozpočtech, pobírají mzdu, nikoliv plat a z titulu své funkce nepobírají paušální náhrady jako například poslanci. Na zaměstnance ČNB a tedy ani na členy bankovní rady se nevztahuje zákon o státní službě. 

Zákon o ČNB řeší i otázku, kdo při finanční a personální nezávislosti ČNB na státu rozhoduje o mzdě a dalších požitcích členů bankovní rady. Podle § 5 odst. 2 písm. g) zákona o ČNB, bankovní rada jako kolektivní orgán stanoví mzdové a další případné požitky guvernéra a guvernér sám stanoví mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady. Veřejná kontrola nad příjmy členů bankovní rady je pak zajištěna právě výše zmíněnou povinností zahrnout tuto informaci do roční zprávy ČNB o výsledku hospodaření, která je uveřejňována a projednávána Poslaneckou sněmovnou. Vedle toho se na členy bankovní rady vztahuje zákon o střetu zájmu, včetně povinnosti podávat pravidelná prohlášení podle tohoto zákona.

Ze shora uvedeného vyplývá, že ČNB není součástí veřejných rozpočtů České republiky, je od nich podle zákona naopak striktně oddělena a podle zákona hradí náklady na svoji činnost ze svých vlastních výnosů. ČNB není placena z daní a její náklady tudíž nejsou náklady daňových poplatníků. 

Pozn. Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu, odměny za výsledky práce a náhrady mezd podle zákoníku práce. Čistá mzda je hrubá mzda po odečtení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, daně z příjmu a solidárního zvýšení daně a připočtení slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na vyživované děti u těch členů bankovní rady, kteří o uplatnění slev požádali.