Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

ČNB poskytla dne 9. 7. 2019 na základě žádosti informaci, že neeviduje na jméno žadatele žádné platidlo podezřelé z padělání. Ani v jednom případě v období 1. 1. 2018 až 30. 6. 2019 ČNB neeviduje mezi předložiteli napodobenin nebo padělaných bankovek jméno žadatele a ani v jednom případě není zadržitelem Policie ČR (zadržiteli jsou banky, zpracovatelé peněz a směnárny).

ČNB poskytla dne 9. 7. 2019 na základě žádosti informaci, že veškeré požadavky na odškodnění od akcionářů IPB, které Česká národní banka obdržela, byly odmítnuty. Žadateli byly dne 16. 7. 2019 poskytnuty anonymizované odpovědi České národní banky v této věci.

ČNB poskytla dne 12. 7. 2019 na základě žádosti informaci, že spravuje na základě zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů v platném znění (dále jen „zákon o CEÚ“), centrální databázi základních informací o účtech vedených úvěrovými institucemi pro jejich klienty (dále jen „CEÚ“). CEÚ provozuje Česká národní banka pro stát, kdy účelem této centrální evidence je podpořit oprávněné žadatele při odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů (https://www.cnb.cz/cs/statistika/centralni-evidence-uctu/informace-pro-opravnene-zadatele/).

Oprávněnými žadateli o informace z databáze CEÚ jsou orgány státní správy, definované v § 6 odst. 1 zákona o CEÚ, a to:

  1. orgán činný v trestním řízení,
  2. orgán příslušný přijímat oznámení o podezřelém obchodu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
  3. orgán Finanční správy České republiky,
  4. orgán Celní správy České republiky, nebo
  5. zpravodajská služba České republiky.

Na základě výše uvedeného Česká národní banka nemůže poskytnout informace, zda konkrétní společnost má či měla bankovní účet vedený v jakékoliv bance licencované na území České republiky.

V případě obchodní společnosti, která se snaží získat informace o existenci možných běžných účtů vedených u úvěrových institucí, Česká národní banka doporučuje obrátit se s dotazem přímo na úvěrové instituce. Seznam úvěrových institucí, včetně kontaktních údajů, lze nalézt v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů na internetových stránkách České národní banky (https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz).

ČNB poskytla dne 16. 7. 2019 na základě žádosti informaci, že za období od 1. 1. 2016 do dne poskytnutí informace Česká národní banka nevydala žádné rozhodnutí, na základě kterého nebyl udělen souhlas s nabytím kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně ve smyslu § 24 a násl. zákona č. 277/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

ČNB poskytla dne 24. 7. 2019 na základě žádosti následující informace:

  • ČNB dne 19. 11. 2018 obdržela kopii písemného podnětu označeného „Trestní oznámení“ ze dne 1. 10. 2018. Uváděné CD přiloženo nebylo.
  • Jelikož předmětem podnětu bylo trestní oznámení a orgán činný v trestním řízení neshledal podezření ze spáchání žádného trestného činu, byla kopie písemného podnětu označeného „Trestní oznámení“ předána ČNB jakožto správnímu orgánu, do jehož působnosti patří dohled v oblasti pojišťovnictví.
  • ČNB s předanou kopií písemného podnětu naložila jako s podnětem k zahájení správního řízení podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podnět k zahájení správního řízení z moci úřední není podáním ve smyslu § 37 správního řádu, jedná se pouze o neformální úkon. Správní řád neukládá ČNB povinnost informovat o přijetí podnětu a o dalším postupu ve věci. ČNB podněty podle § 42 správního řádu využívá k získání informací o činnosti dohlížených subjektů pro účely výkonu dohledu v rozsahu zákonem stanovených kompetencí.
  • ČNB se s kopií trestního oznámení seznámila jako s každým jiným podnětem obdrženým přímo od podatele nebo předaným jiným správním orgánem.
  • ČNB sleduje rozhodovací praxi Finančního arbitra, nedostatky v činnosti pojišťoven konstatované Finančním arbitrem ČNB bez dalšího nepřebírá, ale sama si je vyhodnocuje z pohledu jí svěřených kompetencí. Nedostatky identifikované Finančním arbitrem tak nemusí bez dalšího představovat nedostatky i z pohledu ČNB. Současně je nezbytné vzít na vědomí, že rozhodnutí Finančního arbitra podléhají soudnímu přezkumu, tudíž nemusí být bez dalšího konečné.

ČNB poskytla dne 30. 7. 2019 na základě žádosti následující informace:

  • Za období od 1. ledna 2010 do dne poskytnutí informace Česká národní banka obdržela celkem 17 žádostí o udělení souhlasu s nabytím kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně.
  • Česká národní banka vyhověla v uvedeném období celkem 15ti žádostem, na základě kterých byl udělen souhlas s nabytím kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně. U 2 žadatelů došlo k zastavení správního řízení v dané věci.
  • Česká národní banka za toto období nevydala žádné rozhodnutí, na základě kterého nebyl udělen souhlas s nabytím kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně.

ČNB poskytla dne 31. 7. 2019 na základě žádosti informaci, že podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. c) zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „ZDPZ“), oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká oznámením o ukončení činnosti. Dále podle ustanovení § 20 odst. 2 a odst. 3 ZDPZ oznámení o ukončení činnosti vázaného zástupce podává zastoupený, a to prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů (REGIS).

Teprve v případě, pokud by zastoupený vázanému zástupci neposkytl potřebnou součinnost, může vázaný zástupce podle ustanovení § 20 odst. 3 písm. b) ZDPZ podat oznámení o ukončení činnosti České národní bance samostatně elektronickou formou (není vyžadováno prostřednictvím systému REGIS) se zaručeným elektronickým podpisem žadatele do datové schránky ČNB.