Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

červen 2018

• Česká národní banka poskytla dne 8. června 2018 na základě žádosti informaci týkající se osobních údajů žadatele.
• Česká národní banka poskytla dne 25. června 2018 na základě žádosti níže uvedené informace k dotazům ohledně postavení osoby likvidátora v případě likvidace spořitelního a úvěrního družstva.
  • Podle § 13 odst. 6 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚD“): „Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 5 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.“
  • Podle § 13 odst. 6 ZoSÚD: „Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud.“
  • Podle § 13 odst. 8 ZoSÚD: „Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se nařízení vlády upravující určení odměny likvidátora nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.“ Výše odměny a její splatnost je stanovována likvidátorovi po jeho jmenování. Výše i splatnost odměny je stanovována ad hoc s přihlédnutím ke specifikům každého jednotlivého případu. Odměna může být stanovena např. v měsíčních splátkách či ve 2 – 3 částech, jejichž splatnost je podmíněna splněním konkrétního úkolu ze strany likvidátora – vždy záleží na situaci v likvidovaném subjektu.
  • Zákon nestanovuje, že by likvidátor DZ musel být zvláštním insolvenčním správcem, ale je to vhodné s ohledem na možný další postup podle § 372 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InsZ“). Složení zvláštní zkoušky je rovněž dokladem vysoké kvalifikace potenciálního likvidátora.
  • Vzhledem ke skutečnosti, že zákon nestanovuje, že by likvidátor DZ musel být zvláštním insolvenčním správcem, nemá pozbytí jeho zvláštního povolení vliv na setrvání ve funkci likvidátora (pokud splňuje zákonem stanovené podmínky - § 13 odst. 6 ZoSÚD). Pouze by nemohl být ustanoven insolvenčním správcem dané DZ, pokud by u ní došlo k úpadku.
  • Podle § 2a odst. 5 ZoSÚD je seznam listin a jejich náležitosti k prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti stanoven vyhláškou č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, v platném znění.
  • Podle § 13 odst. 9 ZoSÚD: „Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.“ Podle § 27 odst. 2 ZoSÚD: „Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější.“ Likvidátor má vůči ČNB informační povinnost, jejíž frekvence a forma je likvidátorovi stanovena ad hoc s přihlédnutím k situaci v likvidovaném subjektu, a ČNB vykonává dohled nad jeho postupem.
  • ČNB dohlíží nad postupem likvidátora a zejména sleduje zákonnost, účelnost a hospodárnost jeho kroků. V tomto smyslu může vyslovovat svá doporučení a rovněž likvidátor má možnost svůj postup či situaci s ČNB konzultovat. Likvidátor je však povinen jednat s odbornou péčí, takže konečné rozhodnutí o postupu v likvidaci činí likvidátor a nese za ně odpovědnost.
  • Způsob a frekvence komunikace mezi ČNB a likvidátorem jsou nastaveny ad hoc dle konkrétní situace v likvidovaném subjektu a dle potřeby v souladu s § 13 odst. 9 ZoSÚD.
  • Odvolání likvidátora navrhuje ČNB příslušnému soudu zejména v případech, kdy likvidátor přestane splňovat zákonem stanovené podmínky či dojde v jeho činnosti k závažnému pochybení nebo k opakovaným pochybením.
  • V případě, že likvidátor přestane splňovat zákonem stanovené podmínky, ČNB podá návrh na jeho odvolání. V ostatních případech záleží na závažnosti konkrétních pochybení, zda je likvidátor nejprve vyzván ke zjednání nápravy a upozorněn na možnost, že jinak bude podán návrh na jeho odvolání, nebo zda je návrh na odvolání podán bez dalšího.