Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

červen 2013

• Česká národní banka poskytla dne 25. června 2013 na základě žádosti dále uvedené informace k dotazům žadatele.
  
  Česká národní banka obdržela Váš dotaz týkající se možnosti provádění převodů peněžních prostředků mezi vnitřními účty dvou různých členů Metropolitního spořitelního družstva, IČ 25571150, se sídlem Sokolovská 394/17, Praha (dále jen "Družstvo") v návaznosti na vydané předběžné opatření České národní banky.
  
  Česká národní banka jako správní orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a v rozsahu daném speciálními právními předpisy orgán dohledu nad činností bank podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen "zákon o bankách") a nad činností družstevních záložen podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, k Vašemu dotazu sděluje následující:
  
  Česká národní banka předběžným opatřením ze dne 7. 5. 2013 uložila Družstvu zákaz přijímání vkladů od jeho členů, zákaz poskytování úvěrů jeho členům a zákaz pořizování (nákupu) aktiv s přiřazenou rizikovou vahou větší než 0 % (riziková váha 0 %) ve smyslu přílohy č. 4 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu a s výjimkou ukládání vkladů v bankách ve smyslu zákona o bankách a bankách se sídlem v členských státech Evropské unie.
  
  Pojmem vklad se přitom rozumí svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu, přičemž přijímání peněžních prostředků členů, které pro Družstvo představuje závazek tyto prostředky členovi vrátit, je výše uvedeným rozhodnutím České národní banky zakázáno.
  
  Vzhledem k tomu, že připsání peněžních prostředků na účet konkrétního člena, bez ohledu, zda tyto prostředky byly poukázány z účtu vedeného Družstvem nebo jiným peněžním ústavem, představuje vznik či navýšení závazku Družstva tyto prostředky konkrétnímu členovi vrátit, a tedy i přijetí vkladu, je jako takové převádění peněžních prostředků mezi vnitřními účty Družstva dvou různých členů rozhodnutím České národní banky zakázáno.
  
  Česká národní banka děkuje za Váš dotaz, který jí napomáhá při výkonu dohledu nad finančním trhem. V případě zjištění protiprávního jednání dohlíženého subjektu může Česká národní banka ukládat opatření k nápravě nebo pokuty. Česká národní banka však není oprávněna zasahovat do soukromoprávních vztahů mezi osobami poskytujícími služby na finančním trhu a jejich klienty.
   
• Česká národní banka poskytla dne 20. června 2013 dále uvedené informace na základě žádosti žadatele Hypoteční banka, a.s., podané podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
  
  1. Kolik stížností, žádostí, podnětů, popř. jiným způsobem nazvaných podání obdržela Česká národní banka ve věci poplatků účtovaných dlužníkům Hypoteční banky, a.s. za vedení a správu úvěrů poskytovaných Hypoteční bankou, a.s.
  
  Odpověď: K bodu 1 evidujeme jedno podání v roce 2011.
  
  2. Kolik celkově stížností, žádostí, podnětů, popř. jiným způsobem nazvaných podání obdržela Česká národní banka ve věci poplatků účtovaných dlužníkům bank nebo poboček zahraničních bank, nad nimiž vykonává dohled Česká národní banka, za vedení a správu úvěrů poskytovaných bankou nebo pobočkou zahraniční banky, popř. jiným způsobem nazvaných poplatků majících stejný charakter, tedy poplatků vztahujících se k úvěrovým produktům bank nebo poboček zahraničních bank, k jejichž úhradě jsou dlužníci v souvislosti s poskytnutým úvěrem rovněž zavázáni. Prosíme o zaslání informací v členění na kalendářní roky 2010, 2011, 2012 a 2013.
  
  Odpověď: K bodu 2 evidujeme
  za rok 2010: 1 podání
  za rok 2011: 1 podání
  za rok 2012: 8 podání
  za rok 2013: 7 podání.
   
• Česká národní banka poskytla dne 19. června 2013 na základě žádosti dále uvedené informace k dotazům žadatele.
  
  1. K obecnému dotazu, zda budou v souvislosti s rekodifikací soukromého práva v ČR s účinností k 1. 1. 2014 schvalovány, měněny či rušeny podzákonné právní předpisy vydávané v gesci ČNB, byla žadateli poskytnuta následující informace. 
  
  Velká část vyhlášek vydávaných ČNB se týká vydávání (jakož i ukončení platnosti) bankovek a mincí, včetně pamětních stříbrných a zlatých mincí. Tyto vyhlášky nebudou rekodifikací soukromého práva dotčeny. Vedle těchto vyhlášek vydává ČNB i vyhlášky v oblasti dohledu nad finančním trhem, platebního styku či statistiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o právní předpisy v oblasti práva veřejného, nebude dopad nové soukromoprávní úpravy na uvedené právní předpisy vydávané ČNB ve většině případů nijak zásadní. V současné době probíhají analýzy dopadů nového občanského zákoníku  a zákona o obchodních korporacích  v jednotlivých odborných útvarech ČNB (autorem většiny vyhlášek ČNB jsou sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu a sekce peněžní  a platebního styku). Lze předpokládat, že určité dílčí změny ve vyhláškách vydávaných ČNB nastanou, a to např. v souvislosti s  novou terminologií, novým pojetím věcí a cenných papírů, věcných práv a nebo novou právní úpravou pojištění.
  
  2. K druhé části žádosti „V této souvislosti se jedná rovněž o otázku, zda a případně v jakém rozsahu bude revidována vyhláška ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelen a úvěrních družstev. Vyhláška totiž operuje s termínem „ekonomicky spjaté skupiny osob“ a dotýká se též zásad odměňování členů statutárních orgánů a zaměstnanců, přičemž se lze domnívat, že tyto oblasti budou rekodifikací soukromého práva bezprostředním způsobem ovlivněny.“ byla poskytnuta tato informace.
  
  V současné době Česká národní banka zahájila práce na nové vyhlášce, která nahradí vyhlášku č. 123/2007 Sb., neboť v závěrečné fázi legislativního procesu je návrh nové směrnice o činnosti úvěrových institucí a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a obchodníky s cennými papíry¹⁾ návrh nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a obchodníky s cennými papíry²⁾, tzv. CRD IV/CRR. Tyto předpisy mj. do práva EU zapracovávají v podstatné míře nová doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled, tzv. Basel III.
  
  Očekáváme, že směrnice a nařízení CRD IV/CRR budou uveřejněny v Úředním věstníku EU v závěru června t. r. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2014 s tím, že řada ustanovení, zejména v nařízení, je doprovázena přechodnými ustanoveními. Směrnice a nařízení CRD IV/CRR budou doplněny řadou prováděcích standardů, což budou přímo účinné předpisy EU, a obecnými pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). EBA na svých webových stránkách (http://eba.europa.eu) konzultace k návrhům těchto standardů a obecných pokynů uveřejňuje v rámci veřejných konzultací.
  
  V důsledku této nové úpravy EU Česká národní banka řadu ustanovení, která jsou nyní ve vyhlášce č. 123/2007 Sb., do nové vyhlášky nezapracuje, neboť významná část obezřetnostních pravidel včetně rozsáhlého souboru definic bude součástí přímo účinného předpisu. Nařízení CRR vymezuje i pojem "ekonomicky spjatá skupina klientů" (blíže v poznámce níže).
  
  Součástí přímo účinných předpisů (nařízení CRR a prováděcích standardů) budou mj. i pravidla pro velké expozice (tzn. pravidla angažovanosti). Nová vyhláška ČNB by měla v této souvislosti upravit jen několik diskrecí, které orgánu dohledu vymezuje nařízení. Součástí směrnice CRD IV jsou ustanovení o řídicím a kontrolním systému (governance) vč. ustanovení o řízení rizik a odměňování. V rámci transpozice směrnice CRD IV budou aktualizována ustanovení o řídicím a kontrolním systému, která jsou nyní ve vyhlášce č. 123/2007 Sb., a budou zapracována do nové vyhlášky ČNB. Pokud jde o regulaci odměňování, i v této oblasti jsou na úrovni EU rozpracovány prováděcí předpisy.
  
  Rekodifikace soukromého práva by se v nové vyhlášce ČNB měla projevit v oblasti požadavků na řídicí a kontrolní systém, a to především v terminologii, která pokryje jak dualistický systém uspořádání instituce, tak i nově umožněný systém monistický.
  
  Pozn. Definice ekonomicky spjaté skupiny klientů uvedená v návrhu nařízení CRR:
  „ekonomicky spjatou skupinou klientů“ jakákoli následující situace:
  a) dvě nebo více fyzických či právnických osob, které, není-li prokázán opak, představují jediné riziko, neboť jedna z nich má přímou či nepřímou kontrolu nad druhou osobou nebo ostatními osobami;
  b) dvě nebo více fyzických či právnických osob, mezi nimiž neexistuje vztah kontroly uvedený v písmenu a), avšak na které je nutno pohlížet jako na osoby představující jediné riziko, neboť jsou vzájemně propojeny tak, že pokud by se jedna z nich dostala do finančních obtíží, zejména obtíží s financováním nebo se splácením, druhá osoba nebo všechny ostatní osoby by se pravděpodobně také ocitly v obtížích s financováním nebo se splácením.
  Bez ohledu na písmena a) a b) pokud má ústřední vláda přímou kontrolu nad více než jednou fyzickou nebo právnickou osobou nebo je s nimi přímo propojena, skupina sestávající z ústřední vlády a všech fyzických či právnických osob přímo nebo nepřímo kontrolovaných podle písmene a) nebo propojených podle písmene b) nesmí být považována za ekonomicky spjatou skupinu klientů. Existence ekonomicky spjaté skupiny klientů tvořené ústřední vládou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami může být namísto toho posuzována zvlášť pro každou z osob přímo kontrolovaných podle písmene a) nebo přímo propojených podle písmene b) nebo všech fyzických a právnických osob, které jsou touto osobou podle písmene a) kontrolovány nebo s touto osobou podle písmene b) propojeny, a to včetně ústřední vlády. Totéž platí v případě regionálních vlád nebo místních orgánů, na něž se vztahuje čl. 115 odst. 2.
  

  ---

  ¹⁾ Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ...... ze dne ......... o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu.
  ²⁾ Návrh   nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .... dne ..... o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky
   

• Česká národní banka poskytla dne 12. června 2013 na základě žádosti dále uvedené informace k dotazům žadatele.
  
  1. kolik mědi, niklu, manganu a hliníku získala ČNB likvidací československých mincí
  
  Česká národní banka (dále jen "ČNB") likvidací československých mincí po oddělení české a slovenské měny v roce 1993 žádné barevné kovy v čisté podobě nezískala. Likvidované mince představovaly pro ČNB kovový odpad v podobě mincovních slitin. V připojené tabulce je uvedeno množství mincí, které ČNB likvidovala, a to podle jednotlivých nominálních hodnot, s uvedením teoretické hmotnosti mincí a složení mincovní slitiny. Při prodeji mincovních slitin bylo možné uplatnit jen obsah kovů, které byly ve slitině dominantní nebo významné; ostatní kovy byly považovány za nežádoucí příměsi a odkupní cenu spíše snižovaly. V tabulce jsou proto uvedeny u jednotlivých nominálních hodnot hmotnosti kovů, které bylo možné při prodeji mincovních slitin uplatnit.
  
  2. jak bylo s těmito kovy naloženo, a pokud byly prodány, tak kdo je koupil a za jakou cenu.
  
  ČNB uspořádala postupně dvě výběrová řízení na odkup mincí; první pro období, kdy bylo možné mince vyměnit za platné peníze; druhé pro období po ukončení možnosti výměny neplatných mincí. Obě výběrová řízení vyhrála firma SUNEX, která zajišťovala odvoz mincí z ČNB a následný prodej mincovní slitiny (v první fázi též roztavení mincí před prodejem slitiny). Právo firmy SUNEX na odkup mincí nebylo výhradní, a tak ČNB prodala část mincí za výhodnější nabídky firmám Metalimex a MTC. Likvidace mincí probíhala téměř tři roky, a proto není možné uvést nějakou jednu konkrétní cenu odkupovaných kovů v mincovních slitinách. Ve smlouvách s obchodními partnery ČNB při prodeji mincovních slitin vycházela z aktuální ceny kovů na světových trzích (cena na London Metal Exchange, dále jen "LME"); ve smlouvě byla stanovena srážka z ceny LME, která pokrývala ztráty z následného tepelného zpracování, transakční náklady a zisk pro firmu, která uplatnění mincovních slitin na trhu realizovala.
  
  Celkové množství čs. mincí z obecných kovů k likvidaci po oddělení české a slovenské měny
  

  nominální hodnota	hmotnost mince	mincovní slitina	počet mincí	prodejný kov v tunách
  				měď	nikl	hliník
  10 Kčs	8 g	92 Cu, 6 Al, 2 Ni	22 820 717	167,96	0,00	0,00
  5 Kčs	7 g	80 Cu, 20 Ni	135 651 529	759,64	189,91	0,00
  2 Kčs	6 g	80 Cu, 20 Ni	120 694 708	579,33	144,83	0,00
  1 Kčs	4 g	91 Cu, 8 Al, 1 Mn	105 850 548	385,30	0,00	0,00
  50 h	3,2 g	80 Cu, 20 Ni	73 599 414	188,42	47,10	0,00
  20 h	2,6 g	79 Cu, 20 Zn, 1 Ni	136 589 970	280,55	0,00	0,00
  10 h	0,9 g	98 Al, 2 Mg	171 702 994	0	0	151,44
  5 h	0,75 g	98 Al, 2 Mg	11 864 574	0	0	8,72
  1 h	0,5 g	98 Al, 2 Mg	1 727 252	0	0	0,85
  celkem			780 501 706	2 361,20	381,84	161,01