březen 2017
- Česká národní banka poskytla dne 10. března 2017 na základě žádosti následující informace k dotazům žadatele.
1. Kolik žádostí o udělení oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru (nebankovními společnostmi) ve smyslu § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, již přijala Česká národní banka. Kolik subjektů již o oprávnění požádalo?
K rozhodnému datu, tedy 1.3.2017 včetně, podalo žádost o udělení oprávnění 107 subjektů, tedy osob, které poskytovaly v minulosti spotřebitelské úvěry na základě živnostenského oprávnění.
2. Kolika subjektům Česká národní banka již udělila oprávnění k poskytování úvěrů ve smyslu § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
Žádnému subjektu ještě oprávnění uděleno nebylo, a tedy po dobu přechodného období podle § 169 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru (lhůta 15 měsíců daná zákonem k tomu, aby ČNB o žádosti rozhodla), mohou tyto subjekty dále poskytovat úvěry na základě původního živnostenského oprávnění, nicméně již podle pravidel stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Jejich seznam je stále ještě doplňován podle toho, jak jsou přijaté žádosti technicky zpracovávány, a je dostupný na internetových stránkách ČNB. Poskytovatelé spotřebitelského úvěru v přechodném období:
https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz - Česká národní banka poskytla dne 10. března 2017 na základě žádosti informace prostřednictvím odkazu na seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, kde lze vyhledávat dle potřeb žadatele i ke konkrétnímu časovému vymezení
https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz
Databáze subjektů v současné době nabízí stav subjektů finančního trhu k vybranému datu, a to s možností přímého vyhledání subjektu nebo ve formě standardně nastavených základních seznamů. Ve smyslu žádosti zde jsou i seznamy bank a družstevních záložen, pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven, penzijních společností a fondů. - Česká národní banka poskytla dne 23. března 2017 na základě žádosti následující informace k dotazům žadatele.
1. Kdy byla uvedena na trh papírová padesátikoruna, na čí návrh a z jakých důvodů?
V oblasti emise hotovostních peněz a peněžního oběhu se pojem „uvedení na trh“ nepoužívá a byl by i zavádějící. Předpokládáme, že se tím rozumí vydání bankovky do oběhu. Hodnota 50 je zejména v decimálních peněžních soustavách (na našem území od roku 1857) běžnou hodnotou, neboť tvoří přirozený přechod od hodnot 20 či 25 k hodnotě 100. Nenutí dělit hodnotu 100 na větší množství dílů menších než poloviny a zajišťuje tak i hospodárnější výrobu a oběh nižších hodnot. I vzhledem k tomu, že hodnota 50 korun v podobě papírového platidla (bankovky či státovky) byla v naší soustavě oběživa používána nepřetržitě od roku 1902, byla přirozeně zařazena i jako nominální hodnota současné soustavy platidel. O včlenění této hodnoty do současné soustavy platidel rozhodla bývalá Státní banka československá v roce 1991.
2. Kdy byla stažena z trhu papírová padesátikoruna, na čí návrh a z jakých důvodů?
Platnost papírové padesátikoruny byla ukončována postupně. Bankovka 50 Kč existovala ve třech vzorech, 1993, 1994 a 1997. Jednotlivé vzory se od sebe lišily designovými detaily a ochrannými prvky proti padělání, které byly postupně měněny a posilovány. Platnost vzoru 1993 byla ukončena 31. ledna 2007, od 1. února 2007 do 31. ledna 2010 bylo možné vyměnit bankovky ve všech bankách provádějících pokladní operace a od 1. února 2010 do 31. března 2017 pouze v České národní bance. Platnost vzorů 1994 a 1997 byla ukončena 31. března 2011, od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 bylo možné vyměnit bankovky ve všech bankách provádějících pokladní operace a od 1. dubna 2012 do 31. března 2017 pouze v České národní bance. O stažení bankovek 50 Kč rozhodla Česká národní banka z ekonomických důvodů, vzhledem k rychlému opotřebení bankovek této nízké nominální hodnoty a potřebě výroby stále nových exemplářů na výměnu oběhem opotřebovaných a poškozených exemplářů. Zajištění oběhu hodnoty 50 mincí přináší značné úspory výrobních nákladů. Nastává tedy situace, k níž došlo v naší historii již několikrát, naposledy v roce 2008 u dvacetikoruny a v roce 1993 u desetikoruny, předtím u pětikoruny, tříkoruny a koruny.
3. Kdy byla uvedena na trh kovová padesátikorunová bankovka, na čí návrh a z jakých důvodů?
Dotaz je nesrozumitelný, pojem kovové platidlo se zpravidla používá pro mince a papírové platidlo pro bankovky. Předpokládáme, že dotazem se myslí kovové platidlo, tedy současná padesátikorunová mince. O zařazení mince nominální hodnoty 50 do naší současné soustavy platidel rozhodla Státní banka československá v roce 1991. Konkrétní podobu získala v roce 1992, kdy vznikl výtvarný návrh akademického sochaře Ladislava Kozáka a od roku 1993 je mince sériově vyráběna a obíhá. Důvodem zavedení bylo očekávané postupné nahrazování bankovek nižších nominálních hodnot mincemi týchž hodnot.
4. Jaké byly výrobní náklady na papírovou padesátikorunu?
Výrobní cena papírové padesátikoruny se v průběhu let měnila, což je logicky dáno její dlouhodobou výrobou v průběhu patnácti let, měnily se ceny surovin, polotovarů, zařízení a práce obecně i v závislosti na objemech výroby, které jsou určovány potřebami peněžního oběhu a nelze je příliš ovlivnit. Výrobní cena se pohybovala kolem 1,50 Kč/kus.
5. Jaké jsou výrobní náklady na kovovou padesátikorunu?
Výrobní cena kovové padesátikoruny se v průběhu let rovněž měnila, opět v závislosti podobné jako u bankovky, v případě mince zvláště změnami cen neželezných kovů. Výrobní cena se pohybovala kolem 2,50 Kč/kus, což při životnosti mince představuje ve srovnání s bankovkou významnou úsporu výrobních nákladů.
6. Jaká byla průměrná životnost papírové padesátikoruny?
Životnost bankovek 50 Kč se v období jejich platnosti pohybovala mezi 1,5 a 1,9 roku.
7. Jaká je průměrná životnost kovové padesátikoruny?
ČNB u mincí životnost nevyhodnocuje, protože použité materiály zaručují jejich dlouhodobou životnost. Obecně se dá hovořit o životnosti mincí v řádu desítek let. Metodu výpočtu životnosti bankovek není vhodné použít pro mince vzhledem k jejich rozdílným vlastnostem. Pokud bychom přesto tímto způsobem životnost mincí 50 Kč spočítali, vyšla by hodnota okolo 200 let.
8. Kolik bylo v oběhu papírových padesátikorun?
Za dobu platnosti bankovky 50 Kč bylo vyrobeno a prošlo oběhem celkem 277,9 mil. kusů bankovek. Nejvíce bankovek 50 Kč v oběhu bylo ke dni 22. 12. 2005, a to
40,5 mil. kusů. Ke dni ukončení platnosti bankovek 50 Kč 31. 3. 2011 bylo v oběhu 14,0 mil. kusů.
9. Kolik je v oběhu kovových padesátikorun?
K dnešnímu dni je v oběhu evidováno přes 113,8 mil. kusů mincí 50 Kč. - Česká národní banka poskytla dne 28. března 2017 na základě žádosti následující informace týkající se činnosti P2P platforem. Obecnou pozici ČNB k P2P platformám v oblasti investic obsahuje pozice k CMU1(question 9) - viz
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/stanoviska_cnb/download/capital_market_union_stanovisko_cnb.pdf
U aplikace crowdfundingových modelů na kapitálovém trhu vychází ČNB z Opinion ESMA – viz
https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/2014-1378_opinion_on_investment-based_crowdfunding.pdf
ČNB se nevyjadřovala ke společnostem - P2P platformám provozujícím systém automatizovaného investování nebo sekundární trh. Vícekrát se ČNB vyjadřovala k otázce automatizovaného obchodování, které se označuje jako signal trading, přičemž stanoviska ČNB v této oblasti vycházejí z publikované odpovědi ESMA (question 9) – viz
https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/2012-382.pdf
K P2P platformám pro úvěry se ČNB vyjádřila zde:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/zprostredkovani_pujcek.pdf
V řadě případů Česká národní banka v rámci registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele v obecné rovině upozorňovala, že jejich činnost nesmí naplnit znaky činnosti podle ZISIF.
I v oblasti spotřebitelského úvěru se z hlediska licenční povinnosti poskytovatelů či zprostředkovatelů půjček mohou jednotlivé modely P2P platforem výrazně lišit v konkrétním nastavení činnosti, ve vztahu ke straně poskytovatelů finančních zdrojů a ve vztahu ke straně zájemců o půjčku.
Česká národní banka rovněž standardně monitoruje nové produkty na finančním trhu, porovnává je s právními povinnostmi a přijímá standardní dohledová opatření. V případě aktivit, které by byly podle názoru ČNB vykonávány v rozporu s platnými právními předpisy, ČNB může využít příslušných právních nástrojů k zásahu vůči takové činnosti (např. postih pro neoprávněné podnikání).
1Capital Markets Union
- Česká národní banka poskytla dne 30. března 2017 na základě žádosti agregované výkazy s upozorněním na rozdílné báze požadovaných výkazů (agregace výkazů VYPOS20, ROPOS10, DOPOS 32 a DOPOS33 je na bázi všech pojišťoven, agregace výkazů DOPOS19, DOPOS36 a DISSOL35 na bázi tuzemských pojišťoven a výkaz DOPOS80 je na bázi poboček z jiného členského státu.) ČNB dále poskytla odkaz na systém časových řad statistických údajů sestavovaných ČNB ARAD dostupný na adrese http://www.cnb.cz/cs/statistika/.galleries/ARAD1