ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | LÉTO 2025 (box 2)
(autoři: Jakub Matějů, Petr Sklenář)
ČNB opakovaně upozorňuje na nedokončenou dezinflaci a rizika vyplývající ze struktury cenového růstu. Doposud přetrvávala inflační ohniska v oblasti cen služeb, v poslední době zejména v podobě zesilujícího růstu nákladů vlastnického bydlení. Jde přitom o položky s vyšší setrvačností v rámci spotřebního koše, jejichž růst bude pravděpodobně odeznívat pomalu. Inflaci naopak brzdily spíše kolísavé položky jako pohonné hmoty, energie a v loňském roce i potraviny. Letošní vzdemutí cen potravin pak ukazuje, jak snadno se takový vývoj může otočit.
Tento box přináší jiný pohled na strukturu cenového růstu a ukazuje, že neustálenost cenového vývoje je širším problémem zasahujícím i mimo doposud zmiňované ceny služeb. Při ustáleném cenovém vývoji by rozdělení růstu cen ve spotřebním koši mělo být zhruba symetrické okolo 2 % cíle. Nyní však nadpoloviční část spotřebního koše roste rychleji než 3 % (Graf 1).
Grafy 1 a 2 – Nadpoloviční část spotřebního koše v současnosti roste více než 3% tempem
podíly položek spotřebního koše v % rostoucích daným tempem
Problém přitom není v extrémním cenovém růstu. Vážený podíl položek rostoucích rychleji než o 10 % je velmi blízko historických průměrů (Graf 2). Také podíl položek vykazujících pokles nijak nevybočuje. Výrazné změny ale pozorujeme ve velmi nízkém podílu položek rostoucích mírným tempem 0–2 %. Těch bývalo mezi lety 2010–2019[1] v průměru 28 %, kdežto v dosavadním průběhu roku 2025 jich je pouze 14 %. Opačný posun je patrný v podílu položek rostoucích o 5–10 %, jejichž dlouhodobé zastoupení před pandemií bylo 13 %, od začátku letošního roku však dosahuje výrazných 23 %. Část této skupiny se v posledních měsících přelévá do pásma 3–5% růstu. Podíl těchto dvou skupin s nadměrným cenovým růstem dohromady (44 %) však zůstává výrazně nad historickým průměrem (29 %).
To ukazuje, že cenový vývoj se ve svém rozdělení ještě zcela neustálil a je ve své struktuře zvýšený a zároveň citlivý na vnější šoky. Celkově umírněné meziroční inflaci pomáhá několik váhově významných položek s klesající cenou. Jde zejména o ceny energií pro domácnosti (elektřina, plyn) a pohonných hmot. Ty těží z dopadů globálně příznivého vývoje cen energií – ten se však může nečekaně obrátit. Naopak cenové jádro, ať už reprezentované jádrovou inflací dle definice ČNB (ve výši 3 % v červnu 2025), vývojem mediánové čisté inflace (3,8 %) či právě zde popsanými podíly spotřebního koše s nadměrným cenovým růstem (ve druhém čtvrtletí letošního roku 52 % koše rostlo rychleji než 3 %) však ukazují, že ve struktuře cenového vývoje přetrvávají inflační rizika.
[1] Jedná se o období od zavedení 2% inflačního cíle do období mimořádných šoků (covid-19, energetická krize, válka na Ukrajině). V tomto období byla průměrná inflace 1,7 %.